Hamáčka potěšilo především závěrečné prohlášení ministrů vnitra. V něm je jasně deklarováno, že migrace do Evropské unie není řešením a situace „se musí řešit na místě“.Postoj některých zemí ho dokonce překvapil. Podle něj si lídři po špatných zkušenostech z první migrační vlny v roce 2015 uvědomili, že některá neopatrná prohlášení mohou v lidech vzbudit pocit falešných nadějí, ze kterých profitují pašeráci.Podle něj má Brusel nadále podporovat země na hranici EU, a sice financemi i personálem. Dále uvedl, že pro předejití migrační a humanitární krizi je nutné mluvit i s Tálibánem*, což ale neznamená, že se jejich vláda má uznat. Je to ovšem nutné pro zajištění humanitární pomoci lidem v této zemi. Kromě EU by se v tom ale měly angažovat i regionální velmoci.O tom, že je nutné vést dialog s Tálibánem dříve v srpnu mluvil i ministr zahraničí ČR Jakub Kulhánek (ČSSD). Vyslovil se taky pro vyjednávání s regionálními hráči, kteří mají na Tálibán vliv. Konkrétně zmínil Pákistán, Čínu a Katar. Nezmínil ovšem Rusko. Podle něj s Moskvou bude jednat nová vláda.* teroristická organizace zakázaná v Rusku