V dnešní překotné době Jsme často svědky i toho, že nejen u nás doma je někdo osvobozen z vězení a stane se ministrem a naopak ministr jde za katr.

Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?

„Zřejmě jsme se stali citlivějšími až v posledních dnech, kdy došlo k té pozoruhodné události, že bývalý hledaný terorista a dlouho nenáviděný muž, který má původ v Tálibánu, v tálibánském prostředí, a byl hledán všemi možnými zpravodajskými službami celého takzvaného demokratického světa, se stal ministrem vnitra v Afghánistánu,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

A možná to nikomu nevadí…

„To, že to vzbuzuje pozornost je trošku pokrytecké.  Protože jindy by taková událost pozornost nevzbudila. Ale dnes už je Tálibán  vnímán jen malou částí světa  jako teroristická organizace, ale druhou velkou částí,  jako budoucí politický nebo dokonce ekonomický partner.

Obavy, myslím „svobodného světa“, nebo jak se ještě před několika lety odvážně říkalo mezinárodního společenství, jsou nejenom pokrytecké, ale jsou také pomíjivé. Dneska už víme, že nejenom Čína a Rusko chce jednat s Talibanem, ale také Angela Merkelová řekla, že sice Talibán německá vláda neuznává a Evropa by ho neměla uznat, ale že se s ním musí jednat No, tak poslyšte, co to je?  Je to sice de iure odmítnutí spolupráce, ale ve skutečnosti,  a tedy de facto, návrh na spolupráci.  

To, že tak zvaný terorista,  ví bůh odkud přicházející a kde trávil svoje poslední dny před obsazením Kábulu a svržením takzvaně legitimní afghánské vlády, se moc neví: Kde žil svoje poslední léta je jistě pozoruhodné. V některých zahraničních televizích to vypadalo, že umí dobře anglicky. Že umí dokonce o jeden jazyk víc než americký prezident. Takže se vlastně nám vrací  otázka minulých dnů, kdo jsou ti naši tlumočníci, kdo jsou  tlumočníci tlumočníků americké vlády, které bylo třeba urychleně někam odvézt. A co vlastně tlumočí a budou v příštích letech tlumočit, když jsou umístěni, zatím, na několika vojenských základnách spíše než v civilním prostředí?. Nebo budou dokonce snad  nespolupracovat? Když  někdo stráví pár let v kubánsko-americkém Guantanámu,  tak je ochoten své politické názory měnit velice rychle,  možná ještě rychleji než některé své bývalé spojence,“ shrnuje Zdeněk Zbořil.

Překotné změny nejsou a nebyly jenom výsadou Afghánistánu…

„A abychom nezůstali jenom v Afghánistánu, tak bychom se mohli podívat i do našich dějin, do evropských dějin, zda k takovým náhlým změnám nedocházelo v nedávné nebo dávné minulosti.  Už u Karla Havlíčka-Borovského je přece napsáno - „Je to bída na tom světě, každou chvíli jinak, jednou tě maj´ za svatého,  podruhé jsi sviňák“, dodává Zdeněk Zbořil.