Výdaje Pentagonu dosáhly od začátku války v Afghánistánu celkem přes 14 bilionů dolarů, přičemž třetina až polovina z celkového množství dolarů směřovala na účty vojenských dodavatelů.  Takový je závěr Watsonova institutu Brown University v dalekém USA ve studii (PROFITS OF WAR: CORPORATE BENEFICIARIES OF THE POST-9/11 PENTAGON SPENDING SURGE) vydané tento týden.

Velká část „dodavatelských“ smluv (jedna čtvrtina až jedna třetina všech kontraktů Pentagonu v posledních letech) putovala jen do pěti velkých korporací: Lockheed Martin, Boeing, General Dynamics, Raytheon a Northrop Grumman. Smlouvy Pentagonu ve výši 75 miliard dolarů, které Lockheed Martin obdržel jenom ve fiskálním roce 2020, jsou výrazně více než jeden a půlkrát vyšší než celkový rozpočet ministerstva zahraničí a Agentury pro mezinárodní rozvoj na daný rok, což bylo celkem 44 miliard dolarů.

Mnoho společností využilo válečných podmínek vyžadujících rychlost dodání techniky. Proto často zahrnují méně přísný dohled nad plněním zakázky, když „to“ vláda nutně a rychle potřebuje. To otevíralo možnosti pro příjemná švindlování.

V roce 2011 komise pro kontrolu uzavírání smluv v Iráku a Afghánistánu  (Commission on Wartime Contracting in Iraq and Afghanistan) odhadovala, že plýtvání, podvody a zneužívání dodávek dosáhly 31 miliard až 60 miliard dolarů.

Proto zbrojní firmy rozvíjejí v současnosti velké dvoj téma: zbrojení ve vesmíru a zbrojení proti Číně, která údajně může Amerikáncům ukrást a prodat Bílej domeček ve vesnici zvané Washington.

Dvacetileté udržení rozpočtu Pentagonu na historicky vysoké úrovni bylo pro válečnické firmy úžasným obdobím. Např. „nárůst amerických vojenských výdajů mezi fiskálním rokem 2002 a 2003 byl větší než vojenský rozpočet jakékoli jiné země, včetně mocností jako Čína, Rusko, Velká Británie, Německo a Francie,“ upozorňuje studie. V novém politickém klimatu po 11. září nárůst výdajů Pentagonu mohl vesele bobtnat, protože byl vázán na válčení v Iráku a Afghánistánu.

Ve studii připomínají, že Harry Stonecipher viceprezident společnosti Boeing řekl v říjnu 2001 listu The Wall Street Journal: „… člen Kongresu, který nehlasuje pro prostředky, které potřebujeme na obranu země, bude po příštím listopadu hledat nové zaměstnání. “

K tomu dodejme, že kvůli inflaci se výdaje Pentagonu od roku 2001 do roku 2010 zvýšily téměř o třetinu. Sice válečnické výdaje od roku 2010 mírně klesly, ale zůstávají na historicky vysokých úrovních.
 

Detaily pro zasmání

Afghánistán byl pro různé dodavatele doslova finanční ráj. Byla to oblast podvodů, plýtvání, a zneužívání. Mezi příklady patří např. ekonomická pracovní skupina jmenovaná USA, která utratila 43 milionů dolarů na čerpací stanici, která nebyla nikdy použita nebo 3 miliony dolarů za hlídkové čluny pro afghánskou policii, které nikdy nebyly použity.

Nebo kongresové vyšetřování zjistilo, že významná část přepravních smluv v hodnotě 2 miliardy USD amerických a afghánských firem skončilo jako provize válečným velitelům, policejním úředníkům nebo platby Talibanu.

Taliban si účtoval až 1 500 dolarů za nákladní vůz, nebo až půl milionu dolarů za každý velký konvoj 300 kamionů. V roce 2009 ministryně zahraničních šmejdovin paní Hillary Clintonová uvedla, že jeden z hlavních zdrojů financování Talibanu jsou peníze na ochranu vyplacené z financí za dopravu pro USA v Afghánistánu.

K tomu lze dodat něco, co nebylo ve studii uvedeno: Výpalné pro Taliban bylo na druhou stranu jednou z nejrozumnějších investic. Američtí velitelé měli plus z toho, že cesty v jejich rajónu byly bezpečné, dodávky byly plynulé a nepoškozené, a nedocházelo ke zmrtvolnění nebo zranění osádek nákladních vozů. Také nevznikla škoda zničením nákladních aut. Čili výpalné se vyplatilo.

Z určitého pohledu jsou přece jenom války srandovní. Z ekonomického pohledu zcela určitě…

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)