Většina lidí na seznamu sledovaných islámských extremistů v Německu má německé občanství nebo má dvojí státní příslušnost, odhalily údaje spolkové vlády.

Údaje, které byly zveřejněny na základě dotazu národně-konzervativní strany Alternativa pro Německo (AfD), ukazují, že 186 z 330 osob, které byly od 1. července 2021 považovány za hrozbu na základě své „náboženské ideologie“, mělo německé pasy, píše místní deník Nürnberger Nachrichten.

Mezi 144 hrozbami zahraničních islamistů bylo 61 Syřanů, 17 Iráčanů, 13 ruských státních příslušníků, 11 držitelů tureckých pasů a jeden afghánský občan. Národnost zbývajících osmi hrozeb islamistů není zcela jasná, i když dva z nich jsou osoby bez státní příslušnosti.

Údaje vzbuzují obavy, že ani osoby s přistěhovaleckým původem, jako jsou občané druhé nebo třetí generace s přistěhovaleckým původem, se nedokážou integrovat a stále představují bezpečnostní hrozbu navzdory snaze německé vlády o zlepšení integrace.

Podle Centrálního registru cizinců – německé databáze obsahující osobní údaje zhruba 20 milionů cizích státních příslušníků žijících v zemi – žilo na konci loňského roku v Německu přibližně 1,5 milionu Turků, 818 tisíc Syřanů a 272 tisíc Afghánců, což naznačuje, že Syřané a Iráčané byli v údajích značně nadměrně zastoupeni.

Ale jak policie určí, kdo představuje hrozbu?

Policie považuje jedince za nebezpečného, pokud je přesvědčena, že je schopen provést závažné, politicky motivované násilné činy – včetně teroristických útoků. Když vyjdou najevo „objektivní důkazy, které umožňují prognózu, že [osoba] spáchá politicky motivované zločiny značného významu“, je osoba považována za nebezpečnou, pak je zařazena na seznam hrozeb a následně je německé úřady sledují.

Začátkem letošního roku, v květnu, bylo v Německu zakázáno salafisticko-islámské sdružení Ansaar International, což je organizace, která působí pod rouškou poskytování humanitární pomoci muslimům v nouzi, za využívání darů k financování teroristických organizací po celém světě.

Zakázány byly také skupiny napojené na Ansaar International, včetně somálského Výboru pro informace a poradenství, nadace Änis Ben-Hatira, sdružení Frauenrechte ANS Justice eV, Umma Shop and Helpstore Secondhand UG a Better World Appeal.

Tentýž den, kdy byl zákaz vyhlášen, se ve všech deseti spolkových zemích uskutečnily razie proti lidem a nemovitostem spojeným s Ansaar International a jejími odnožemi. Během zátahů, kterých se zúčastnilo asi 1000 policistů, bylo zabaveno 150 000 eur v hotovosti spolu s dalšími fyzickými a elektronickými důkazy.

Navzdory tomu, že doma podnikli několik drobných kroků v boji proti terorismu, koncem minulého měsíce vyšlo najevo, že německá vláda financovala výstavbu mešity v Afghánistánu, která se později podle německého experta na boj proti terorismu stala centrem islámského extremismu.

„V jedné afghánské vesnici byla za německé peníze postavena mešita, která pocházela z [německého] ministerstva zahraničí. Později se zjistilo, že nejvíce se mluvilo proti Západu, a místo se stalo ohniskem islamistické propagandy. Brzy bylo zjištěno, že ministerstva zapojená do operace v Afghánistánu spolu nekomunikují. Nebyla tam žádná koordinace, žádné ohnisko. Každý měl své vlastní projekty,“ řekl agentuře Focus Rolf Tophoven, odborník na terorismus.