Úpadek už nastal, Německo nefunguje. To řekl jeden z diskutérů pořadu „Talk im Hangar“ na rakousko-německé televizi Servus TV. Téma znělo: „Velké strany v německé spolkové předvolební kampani bojují v těsném souboji jako zřídka předtím: Laschet? Scholz? Nebo je to zelená kandidátka na kancléřku Annalena Baerbocková? Průzkumy aktuálně vede sociální demokracie (SPD), ale nejen političtí analytici mají problémy s identifikací rozdílů ve volebních programech.
Jedna věc je však jasná - bez dalekosáhlých zákazů prý Německo nedokáže najít cestu do budoucnosti. Ať už v koronakrizi, nebo když politici chtějí dodržet pařížskou klimatickou dohodu o omezení skleníkových plynů. Ale co další skutečné problémy? Po 16 letech Angely Merkelové bude na práci víc než dost: Německo je na konci řady, pokud jde o digitalizaci, infrastruktura je ochromena a země, která je v současné době čtvrtou největší ekonomickou velmocí, znatelně ztrácí kontakt s USA a Čínou. Jaké mají politické strany odpovědi na hrozící opakování uprchlického roku 2015 po 20letém intervenčním debaklu v Afghánistánu? Kdo se po volbách nastěhuje do kancléřství? Bude to to opravdu Zelená? Překoná ještě Armin Laschet (CDU) Olafa Scholze (SPD)? Zvolí si „evropská ekonomická lokomotiva“ úpadek? Hosty pořadu byli tento týden publicista Stefan Aust, bývalý vrcholný politik CDU a dnes filmař Jürgen Todenhöfer, rakouská novinářka Anna Schneiderová, novinář a lékař Werner Bartens a salcburský „lovec plagiátorství“ Stefan Weber.
Tato talk show se liší od těch na veřejnoprávních televizích tím, že se diskutuje, byť opatrně, i o „tabu“ tématech – například odstavování uhelných i jaderných elektráren v Německu v době, kdy není adekvátní náhrada, o migrační krizi včetně neblahých důsledků pro bezpečnost obyvatel, o Green dealu bez hysterických matiček, úpějících nad budoucností dětí s ovzduším, kde je CO2, o koronových opatřeních s ohledem na běžné lidi. Dokonce se objevila otázka, která je v mainstreamu nepředstavitelná – co když to všechno nebude fungovat? Proč se Zelení vůbec nezabývají tím, že elektřinu do všeho, co dosud poháněly spalovací motory a podle Zelených mají přestat pohánět v roce 2030, dále do průmyslu a domácností, nebude po odstoupení od jádra i od uhlí kde brát? Novinářský matador Stefan Aust, který léta vedl Spiegel, dokonce tvrdil, že Německo nefunguje už dnes. Zejména infrastruktura je v podstatě ohromená, nejhůře je na tom Berlín, kde vládne rudo-zelená koalice, tedy Zelení a sociální demokraté. Velmi před nástupem Zelených varoval. To už ostatně postřehli i voliči, navzdory masírce většiny médií, která nepokrytě lobbují za Annalenu Baerbockovou. Preference, které Zeleným raketově vystřelily, zase strmě klesají – z 34 % někdy v zimě na dnešních 16 %. V úvodu talk show lze shlédnout video, které začalo větou Annaleny Baerbockové: „Zákazy jsou hnacím motorem inovací“. A následovalo všechno, co se bude zakazovat – uhlí, jádro, spalovací motory, stavba rodinných domů, zahradní bazény. Příliš velká uhlíková stopa je jediné zdůvodnění. Tam, kde nedojde k okamžitému zákazu, přijde drastické zdražení, například u benzínu a nafty, ale i u masa a masných a mléčných výrobků. Příliš velká uhlíková stopa. Bez těchto požadavků prý nebudou žádné rozhovory o vládní koalici. Pohled a poslech to je děsivý. Zelení tuto politiku ale jen chtějí dotáhnout nejdál – i další dva „horcí“ kandidáti na kancléře, Laschet i Scholz, razí stejnou politiku. Uhlíkově neutrální Německo do roku 2045. Ať to stojí co chce, planetu někdo zachránit musí! Proto si lidé v anketách stěžují, že není z čeho vybírat, jeden kopíruje druhého a celkově je situace beznadějná, slyší prý často Jürgen Todenhöfer při filmování na ulicích. Pouze novinář Süddeutsche Zeitung Bartens se k politice zákazů přidal s tím, že „jinak to holt nepůjde“…