Podobně blbě by vypadala přehlidka Wehrmachta ke dňu děcek 1. června 1945 v Berlině, přehlidka ameryckych helikopter ke dňu svatku prace 1. května 1975 v Saigonu, nebo přehlidka Rude armady ku dňu bab 8. března 1989 v Kabulu.

Tak se to prostě nerobi. Když prohravam, tak nerobim machry a nepředstiram, že sem na vitěznem taženi. To enem stary propagandysta Jozef, kery miloval česke hérečky, vymyšlal formulace typu "vojska se přeskupila do předem připravenych pozic", misto aby napsal "zme v dupě, museli zme ustupit".

NATO v čele s amerycku armadu utrpělo slavny vyprask v Kabulu, kaj naši ameryčti bratři předvedli, jak se da dvacet roku nenapadně přejit od vlady Talibanu ku vladě Talibanu. Užasny vykon, při kerem byly zbraně v hodnotě přes 80 milijard dolaru ponechane (udajně) nepřatelske straně.

Co se s nima asi stane a proti komu budu použite?

Každopadně sem si nemoh tuto přehlidku marnosti arogantniho paktu NATO letos nechat ujit. Nikdy sem tam nebyl, přestože mošnovske letiště mam par kilaku od baraku.

A abysem nešel s prazdnu, založili zme petyčni stanek s nazvem "Vraťme naše bojovniky do Afganystanu", bo za prve, jak řikal hospitalizovany naočkovany vrchni velitel naši armady, "enem srab by z Kabula utikal". A za druhe, naši polityci řikali, že "u Kabula se bojuje za Prahu". A tak sem se chtěl pokusit přesvědčit chlapce přijiždějici z Prahy, tedy fanušky Sparty a Slavie, aby se vratili do Kabula bojovat. Bo logicky, asi těžko možu přesvědčovat fanušky Banika, aby bojovali za Prahu, že? To po nich nemožete chtět.

Bohužel, akce dopadla krachem. Cosik takeho sem nezažil ani na cirkusach na Lenince, kaj aspoň kdosik přide. Na akci Dny NATO se Ostravaci vykašlali. Prazdne byly vlaky, prazdne bylo nadraži, prazdne byly přistupove cesty, prazdna byla letištni plocha. Policajtu bylo skoro vic jak navštěvniku.

Jeden z nich se ku mně přitočil a povida: "Vy ste to přesně vystihnul. To je šaškarna, co?"

PS: Petycu za navrat našich bojovniku nepodepsal z tych par tisic navštěvniku Dnu NATO nikdo. Vubec nikdo. Nebylo se čemu divit, bo armadě, kera nedokaže za dvacet roku porazit pastevce ovci, nikdo nevěři.