Jako při každých volbách jde o něco mimořádně zásadního tak i při těch letošních půjde o něco mimořádně zásadního, nebo ne? Dle průzkumů agentur se prý voliči zaměří na otázku zachování blahobytu našeho vezdejšího. Jistě, že každá ze stran či uskupení vytáhne z klobouku tu nejlepší a nejinteligentnější variantu řešení. Teorie to budou zasvěcené, povzbudivé, optimistické atd. proč ne? Teorií už nic víc nepokazíš a sliby nezarmoutíš. Však ono to přende (pravili staříček), jako všechny teorie a sliby voleb předešlých. Vždyť i čas zavěje, jako písek pouště, stopy, koleje i paměť.
Nedávno jsem se dozvěděl (z televize), jak skvěle jsme si těch 30 roků vedli a na potvrzení toho údaje o třiceti miliardách, našetřených spořivými občany - punčochy a slamníky nepočítaje. Třicet miliard není málo (jak pro koho), ale kolik z těch 30 miliard tuzemských skutečně našetřili pilní střadatelé? Byla privatizace a bankovní konta rostla – ne však rovnoměrně ani ne všem. Třicet miliard tuzemských je zajímavá suma, ale některá konta v zahraničí by mohla být i zajímavější, to pro množství nul na konci účtů. Jak se u některých rozšiřovaly obzory finanční, tak se rozšiřovaly i obzory zeměpisné. Postupně to byly exotické Panenenské ostrovy (nejen ty), ale i jiné přírodní i daňové ráje. I náš miliardový PPF, který má dostat metál in memoriam měl v plánu se tam usadit.
Do těchto zpráv zapadá i ta poslední o lázních Jáchymov, které koupil investor ze Saudské Arábie. Multikulturní nadšenci zajásají. I mešita může přece přispět k architektonickému obohacení místa. Toho mínění je i značná část politiků. Teď je ale před volbami a tak na téma „architektonického obohacování“ vyhlásili bobříka mlčení. Po volbách už tohle téma tabu nebude. Co do priorit i logiky, by pro obyvatele této země měla být ve volbách prioritní otázka migrace! Přicestuje - li do české kotliny a na Moravu několik set tisíc nomádů, bude ještě někdy na pořadu dne otázka „zachování blahobytu našeho vezdejšího?“
Předseda Pirátů Bartoš před časem prohlásil, že Islám mu nevadí. Teď o tom cudně mlčí. Ale přísloví praví: Slovo ani párem volů zpět nevtáhneš. Není tomu tak dávno, co jsem viděl panel, počmáraný zednářskými a okultními klikyháky (znaky), před nímž pózoval bukanýr Bartoš se svou manželkou. Nevím, jaké poselství tím chtěl svým bukanýrským (sou)druhům sdělit, ale chtěl-li tím naznačit své směřování, potom Pánbůh s námi a zlý pryč.
I Hitler byl okultista a měl své démony.
I současná Amerika, bičovaná tornády, záplavami sužovaná požáry i covidem, má své démony: Ohavná monstra z kovu i kamene, tyčící se napříč Amerikou. Má ale i své předpovědi a varování, přicházející z hůry. Asi marně!
Bukanýr Bartoš si jako Hitler od okultismu a démonů slibuje úspěchy v politice a snad i vítězství ve volbách. Zdrávi byli, bukanýre! Krom jeho stáda (kam beran tam stádo) je cesta podle strží a propastí pro obyvatele této země neschůdná. Ne však jenom tenhle bukanýr je pro tuto zemi nebezpečím. Jsou tu i jiné strany a uskupení, jejichž lídři ani pusinku nemusejí otevřít, aby jeden nepoznal, co jsou zač. Říká se tomu rozeznávání duchů. Prioritu však drží Bukanýr, neboť říká-li, že Islám mu nevadí, říká tím, že osud této země i Evropy mu je lhostejný. Tvrdí-li někdo, že to je tolerance, mám já zato, že to je lhostejnost. I nenávist je cit, třebaže negativní u kterého však vždy je možnost „bodu obratu“ (Šavel – Pavel). Lhostejnost je mrtvá duše. Nicota, blízká peklu. A okultismus? To je cestu k němu.
Proto nedopusťme, aby tuto zemi ovládly okultní praktiky.
Říkají - li lídři stran zastoupených v parlamentu, že jsou proti nelegální migraci, říkají tím, že proti legální (migraci) nejsou.
Je „osvěžovač ducha“ jak někteří eufemicky nazývají rum (a nejen ten) lepší z láhve poloprázdné nebo poloplné? (filosofická otázka, že?). Filosof řekne, (jak jinak?), že vše je relativní a empiricky začne s ochutnávkou – než skončí na záchytce. Návštěvník hospody se zeptá: Co je tohle za kravinu? Rum je rum. A migrace ať jakákoli je migrace. Co je migrace si už dávno „empiricky“ ověřili obyvatelé zemí na západ od nás.
Naši korektní politici (a že jich je), se stále musejí chovat jako chytrá horákyně…a přitom by se tak rádi a na plná ústa přihlásili k těm „evropským hodnotám“ i k těm „bruselským vizím“. Ale když teď jsou ty volby…
Příchylnost k Bruselu lze i přesto vyjádřit: Vybrat vhodný cíl a zahájit palbu: Vhodným cílem jsou samozřejmě Okamura a SPD. V Bruselu je nemají rádi a tak hrr na ně, sokolící!
Požaduje - li volební program SPD STOP migraci a to jakékoli a vychází - li tento požadavek z logiky věci a z pudu sebezáchovy, neboť každá migrace, zvláště v takovémto měřítku je sebevraždou státu i národa, a je - li tento požadavek shodný s obecným přesvědčením o jeho správnosti, lze ho sotva jakkoli napadnout. Požaduje - li SPD konec zvýhodňování nepřizpůsobivých a zastavení penězovodu lenochům, potom nerozumím slovu extrémismus!
Jakýkoli útok lze vést dvěma způsoby: Přímo nebo obchvatem. Záleží na postavení a síle útočníka. V případě „demobloku“ je jistější útočit nepřímo za pomoci agentur, „zkoumajících“ prý veřejné mínění. Ty „zjistí“, že Okamuru a SPD volí „extremisté“ a „lidé méně vzdělaní“. To vše se děje ve velkém a za podpory médií. Říká se tomu manipulace veřejným míněním nebo také špinavé praktiky. Vše kolem je provizórium a nejistota. Kromě pražské kavárny, což jsou pohodlné a dobře placené židle ve státní správě i v různých korporacích si jeho prodloužení snad nikdo nepřeje. Každý potřebuje jistoty, které v provizóriu nejsou. Patří mezi ně jistota, že nepřijdu o práci, ale i jistota, že tato země zůstane mým potomkům a že ďábelský Kalergiho plán euronegroidní Evropy se nenaplní.
Proto by každý volič a občan této země měl zapřemýšlet, co si pro sebe a své děti přeje