Nechapu sice, čemu se třeba anketa Blogař roka 2020 robi v řijnu 21, ale nepatram po tym. Duležite je byt na bedně a na tytulce, bo to se počita. Je fakt, že redakce iFčil je z tych mojich blogu už davno nešťastna, na tytulku je radši nedava, ale z letošnich pětaosumdesati blogu tam dali tři, a to je tež uspěch.

Je fakt, že sedum zlatych v řadě pusobi trochu nudně, už by to měl vyhrat kdosik jiny, ale hlavně jak budu chlebičky, bo vloni nebyly. Na druhu stranu Šichtařce dali z letošnich 36 blogu jednatřicet na tytulku a ona děvucha nevyhrala ani nominačni kolco. Přitom si to zasluži, bo ma vic děcek, tym ma větši zasluhy o narod a piše statotvorně. A tak na tytulku se davaju aji jine, multykulturně statotvorne blogy, což mi nevadi, ale je škoda, že tym padem obrovsky klesla čtenost blogu. Je to škoda pro ty mlade blogaře, když se texty, mnohdy zajimave, nedostanu přes stopadesat čtenařu. To kdysik v dobach Havlika a Matějky nebyvalo.

Ale jak řikam, když su ty chlebičky a jine hodnotne ceny, stoji ty ankety za to. Raz mě jakasik "Rada Rusínů" pozvala do Mukačeva, kaj sem měl přebrat cenu za propagaci Podkarpatske Rusi a Rusinu v cizině. Přiznavam, že aji cena za prvni misto se mi zdala zajimava. Porsche je zajimavy vuz a už sem se viděl, jak přejižďam rozdrkocany přechod v Ubl'e, projižďam přes zaostale oblasti multykulturně vyspěleho Slovenska a slavně parkuju před porubska knajpu Jedova chyša. Bohužel, asi sem blbě slyšel organyzatory, když mi to zdělovali přes dobite, předražene česke mobilni sitě, odposluchavane Koudelkama a spol, a tak sem namisto Porsche dostal na mistě enem kotel boršče. Nevadi, zrobil sem se fajny vylet a nemusel sem nic proclivat. Aspoň sem se dobře nažral.

To když mě pozvali sukmenovci ze Sudetoněmeckeho lancmančafta, abych k nim prohovořil na srazu v Řezně, nedostal sem ani ten ajntopf a ještě mě hnali z podyja až na hranice českeho protektorata. (Cely text proslova pro spolek v čele s tym tlusťochem je tady)

A tak sem byl rad, když mě pozvali krajani z Brna, abysem převzal medajlu Osobnost Moravy, bo jak se řekne Morava, je jasne, že hladovy neodjedu. Když mě navic zařadili mezi Jarku Šulakovu, Juru Pavlicu, surozence Ulrychove, Jindru Štreita, Arnošta Goldflama, Radka Jaroša, Fleret, Juru Pernesa, Miloša Michlovskeho, brachy Pospišily a desitky dalšich moravskych synku a děvuch, nemoh sem odmitnut.

A tak sem se připravil moravsky statotvorny projev, bo nestava se mi často, abysem mohl prohovořit k moravskemu narodu přimo v jamě lvove, na placu Svobody.Tuž tady je:

Moji mili Moravaci,

sem hrdy na to, že ste se tu na tomto ryze moravskem naměsti zvanem kdysik Forum Inferius, později Grosser Platz, ještě později Kaiser-Franz-Josef-Platz, pak kratce Adolf-Hitler-Platz, Viktoria-Platz a fčil nazyvanem naměsti Svobody, sešli v takem hojnem počtu, abyste mě spatřili a osobně mi pogratulovali.

Neodpustim se poznamku, že když se tak divam na pysky lidi zakryte kavovyma filtrama v šalinach, projiždejicich timto naměstim, mam taky blby pocit, že nazev naměsti Svobody se bude brzy zase měnit třeba v Adolf-Hitler-Platz, ale to pro dnešni slavny den, kdy se tu sešlo tolik vyznamnych osobnosti, jako su ja, neni vubec podstatne.

Podstatne je, že ste mi dali tu medajlu. Je ovšem pravda, že mam taky pocit, že tu sem tak trochu omylem.

Narodil sem se sice na Moravě, ale par dnu pote mě převezli do Slezska. Nebyvam na Moravě, ale ve Slezsku. Na zakladni a vysoku školu sem tež nechodil na Moravu, ale do Slezska. Co ja teda mam s tu vašu Moravu společneho? Zatimco ja piju pivo, považovane navic paradoxně za napoj Čechů z Čech, vy tu lemtate jakusik kalnu, zkvašenu šťavu z lisovaneho hrozna. A pokud už v tomto městě pijete pivo, pak preferujete jakesik Starebrno, vyraběne nadnarodni fabriku z Holancka. Z teho se ale nic nerobte, bo Česi v Čechach zas zapomněli, že kdysi byval jejich nejoblibenějšim napojem Prazdroj z Plzně, kery jim uvařil bavorsky sladek. Dnes tento napoj nahradili jakusik jedenactku, keru jim pod dohledem japonskych samuraju dodavaju pod cizokrajnym nazvem Urkvel.

Takže, moji mili Moravaci, nosite frňaky nahoře, bekate tady ty svoje halekačky, ale v podstatě ste nuly enem o trochu lepši než Česi z Čech!

(v tom okamžiku mi u noh přistal prvni chlebiček s moravskym uzenym. Aha, asi mluvim dluho, už mi chtěju gratulovat, pomyslel sem si)

Vždyť vy ste za sto roku nebyli schopni propojit ani tu Moravu s Odru! A zatimco Pražaci se netaji, že vas okradaju o penize a za ně si stavi dalnice, kere vedu tak maksimalně sto kilaku od Prahy, aby se dostali na svoje chalupy, vy ste nebyli schopni dostavjat ani dalnicu do Vidně, ani dalnicu do naši slezske Breslau, puvodně Vratislavi, dnes dočasně pod polskou spravou pod divnym nazvem Wroslaw...

(v tom okamžiku přistaly dalši chlebičky a ze strany, kaj seděla polska menšina dočasně umistěna v Gorolach, přiletěl kotel s bigusem a štangla bachory mi zamastila text. Co bylo dal, se nepamatuju, což se mi stava na každem blogařskem srazu, takže to bylo asi fajne)