Samotnému odvolání předcházelo nejen podivné hlasování o nezařazení – zařazení tohoto bodu na pořad jednání Poslanecké sněmovny, ale i  šarvátka u řečnického pultíku, jejíhož zhlédnutí byli  voliči „ušetřeni“, připomíná v komentáři pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Lanz.

Proč tolik povyku kvůli jedné, jediné osobě, když stejně nejsou všechna místa „českotelevizních“ radních obsazena a poslanci se již delší dobu nemohou dohodnout na osobnostech, kterými by radu doplnili do zákonem stanoveného počtu? Proč tolik povyku kvůli jedné, byť mladé, nadané a také ambiciózní ekonomce? Vždyť nikdo není nenahraditelný.

Působení Hany Lipovské v televizní radě bylo trnem v oku mnoha lidem. Některým zaměstnancům a manažérům televize, řadě politiků a všem těm, kteří si nárokují patent na šíření jediné „správné pravdy“. Vadila i těm, jejichž čísla bankovních účtů jsou přilepena na více než sedmimiliardovém „veřejnoprávním“ měšci.

Hana Lipovská musela tušit, že její kritici využijí každé příležitosti, jak jí z rady „vyštípat“. Přesto „neodolala svodům politické angažovanosti“ a rozhodla se kandidovat za uskupení jednoho nezařazeného poslance. Byl to risk a ten se její funkci stal osudným.
 
V žádném případě však působení Hany Lipovské v Radě ČT nebylo marné. Svou snahu sice už nestačila úspěšně završit, ale šla správným směrem a je naděje, že se její práce zhodnotí v budoucnosti.

Protože „veřejnoprávněsoukromý“ moloch, který si dle zákona říká Česká televize, potřebuje jako prase drbání vyvětrat.