Jako ombudsman se nemohu a  ani nechci se vyjadřovat k výrokům polovzdělaných aktivistů, kterými jsou sociální sítě přeplněny a které značně přispívají k rozdělování a nejednotě  společnosti, píše Stanislav Křeček.

Stanislav Křeček

Někdy je to však nezbytné: „Protože je dost skandální, když veřejný ochránce práv odmítá bránit práva některých skupin obyvatel, konkrétně Romů,“ řekla   dne 17.9 pro Český rozhlas Plus ředitelka české kanceláře Amnesty International Linda Sokačová.

Paní ředitelka významně ohrožuje tímto zcela nekvalifikovaným výrokem zbytky pověsti, které se snad u nás Amnesty Internatinal ještě těší, ale bezpochyby i  pověst svojí. Dává zřetelně najevo, že netuší jaké je postavení ombudsmana -  veřejného ochránce práv-  podle platných zákonů a stejně tak netuší  jaká jsou ústavní práva občanů České republiky.  Podle naší Ústavy jsou si všichni občané rovni, všichni mají stejná práva a proto nic takového jako jsou nějaká zvláštní nebo odlišná  „práva Romů“, které by měl někdo chránit, neexistují.  V právech jsou si Romové i Neromové rovni.

Vím, že mnoho neziskových a dalších organizací zdůvodňuje svoji existenci vytvářením představ o zvláštních právech zvláštních skupin občanů, ale toto cestou se instituce Veřejného ochránce práv – na rozdíl od minulého období – vydávat nebude.