Silně rostoucí ceny energií začínají ovlivňovat náladu Evropanů, kteří začínají protestovat proti dalšímu zvyšování životních nákladů. Vlády jednotlivých členských států reagují na obavy z nepokojů například omezením cen nebo daňovými úlevami. Velká Británie čelí energetickému kolapsu kvůli nedostatku elektřiny, kvůli němuž země obnovila provoz své „špinavé“ uhelné elektrárny.

Evropská komise jako tvůrce radikálních klimatických plánů však nadále hájí svou politiku zpříma. Hlavní architekt Zelené dohody a místopředseda komise Frans Timmermans je přesvědčen, že drahé emisní povolenky nevedou k problémům a přerozdělování je cestou, jak předejít drastickým finančním důsledkům pro chudší obyvatelstvo.

V rámci boje proti globálnímu oteplování chce unijní exekutiva mimo jiné ukončit výrobu automobilů na plyn a naftu, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Aby se návrhy staly závaznými normami, budou je poslanci EP v nadcházejících měsících projednávat s členskými státy.

Klimatický balíček nazvaný „Fit for 55“, podle něhož mají být emise do roku 2030 sníženy až o 55 procent, obhajoval především místopředseda Komise Timmermans. Připustil, že zvýšení cen v důsledku přijatých opatření bylo nevyhnutelné, ale odmítl, že by hlavním faktorem byl rekordní růst emisních povolenek. Podle něj je navíc vidět, že ceny obnovitelných zdrojů energie zůstávají nízké a stabilní.

Přestože růst cen energií je v současné době silně ovlivněn celosvětovou nedostatečnou produkcí na trhu a vysokými cenami plynu. Ceny emisních povolenek se však šplhají na rekordní úrovně a výrazně se to dotýká i velkoobchodních cen elektřiny.

Minulý týden cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila 60 eur za tunu a v současné době je ještě vyšší. Za poslední rok se zhruba zdvojnásobil, čemuž napomohly ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí a rekordní ceny plynu.

Ekonomové předpovídají, že neexistuje prakticky žádný scénář, podle něhož by elektřina v Evropě v příštích letech výrazně zlevnila.

„Vysoké ceny elektřiny a plynu budou v mnoha zemích vyspělého i rozvojového světa obrovským problémem. Zasáhne ty nejchudší, brutálně, možná stejně jako letošní zima tisíce domů v Texasu. To zásadně ovlivní průmysl v Evropě i jinde,“ řekl pro Echo24 Radim Dohnal z portálu Capitalinked.com.

Nelze také tvrdit, že obnovitelné zdroje energie jsou stabilní. V případě nepříznivých podmínek může dojít k výpadku proudu, což je v současnosti případ Španělska. Větrné elektrárny vyrábějí málo energie a země nyní čelí krizi kvůli rekordním cenám elektřiny, které se za posledních šest měsíců ztrojnásobily.

Vláda se snaží zasáhnout dočasným snížením zdanění energií a stanovením částky, o kterou se mohou ceny zvýšit. Zároveň však kabinet čelí také velkému odporu ze strany dodavatelů energie. Vláda plánuje snížit zisky energetických společností, které chce částečně přerozdělit mezi spotřebitele. Provozovatelé jaderných elektráren už v takovém případě pohrozili odstavením svých reaktorů. Dodávají asi pětinu energie v zemi.

V Itálii vzrostla cena elektřiny za poslední čtvrtletí roku o 20 procent. Potíže má i Británie, která se radikálně odklání od „špinavých“ zdrojů energie. Země je nyní čistým dovozcem elektřiny, převážně z Francie.

Britové byli nyní téměř na pokraji energetického kolapsu, protože rozsáhlý požár vyřadil páteřní kabel, který dodává elektřinu z Francie. Nedostatek elektřiny zhoršil již tak napjatou situaci na trhu, kde ceny dosahují každý den nových rekordů. Země musela dokonce restartovat jednu z vyřazených uhelných elektráren.

Francie, která je spojována s jadernou energií, se může brzy dostat do větších potíží. Podle nové legislativy v oblasti klimatu chce ale výrazně posílit ekologickou složku energie. Část elektřiny ze stárnoucích jaderných reaktorů by měly nahradit solární nebo větrné elektrárny a podíl obnovitelných zdrojů by se měl v příštích deseti letech zvýšit na 33 procent.

Timmermans je přesvědčen, že i když je nyní Evropa částečně ochromena rostoucími cenami energií, nesmí zpomalit. Naopak, přeměna energie má zrychlit. Podle něj bude nezbytné efektivní „přerozdělení zátěže“, aby se předešlo finančnímu dopadu na ty chudší.

Diskuse v Evropském parlamentu o plánech v oblasti klimatu však nebyla pouze ve shodě, ale převládaly v ní také obavy, že přechod na čistou energii bude pro lidi velmi bolestivý, a bude tedy ohrožen odporem.

Kritika přišla z Polska, které tvrdí, že se občané už začínají sami sebe ptát, kdo zaplatí konečný účet. Vyskytly se také silné výhrady k rozšíření systému emisních povolenek na vytápění domácností nebo dopravu. Podle francouzského poslance Evropského parlamentu Pascala Canfina by byly politické náklady na tento krok obrovské a dopad na klima by byl velmi nízký.

Italský ministr pro environmentální konverzi Roberto Cingolani pak varoval, že je nebezpečné, aby lidé chápali přeměnu energie pouze tím, že budou platit více za elektřinu. Hovořil o „historické transformaci“, která donutí lidi ke „klíčovým změnám“ v životě a která zvýší jejich životní náklady.