Ve Francii v roce 1999 vyšla kniha Farmaceutická a zemědělsko-potravinářská Mafie a důsledky její činnosti: diskreditace alopatické medicíny a vážné zdravotní problémy západní populace).

Autor knihy Louis Brouwer je odborníkem na molekulární biologii a homeopatii. V roce 1990 získal doktorát na Lékařské fakultě Univerzity René Descarta v Paříži na téma vztah lékařů a společnosti. Je viceprezidentem Mezinárodní ligy lékařů za zákaz vivisekce (LIMAV), která sdružuje 1 600 lékařů z téměř 70 zemí. Je členem správní rady Mezinárodní společnosti lékařů pro ochranu životního prostředí (ISDE), která sdružuje více než 45 000 lékařů ve 102 zemích. Dr. L. Brouwer založil ve Francii sdružení ADEPAM (Association de lutte contre le défense pour l'environnement contre les poisonings de la faim et des médicaments – asociace pro ochranu obyvatel proti otravě potravinářskými produkty a medikamenty) s 3 700 příznivci. Je mezinárodním odborným lektorem, který se účastnil konferencí ve Francii, Belgii, Itálii, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Německu a několika dalších zemích.

Lékařská mafie

Louis Brouwer je autorem dvanácti odborných knih. Jednou z nejznámějších je kniha „Rakovina, genetická determinence“ (poprvé vydaná v USA v roce 1981). Dále: „Otrava potravinami a rakovina“ (1990); „Černý spis syntetických léků“ (1991); „Stres a rakovina“ (1991); „AIDS: zatemnění mysli“ (1993); „Vakcinace: lékařský omyl století“ (1997). A asi nejznámějším z jeho děl je výše zmíněná Farmaceutická a zemědělsko-potravinářská mafie.

Jedna z klíčových pasáží této knihy: „Na úsvitu třetího tisíciletí mělo být již dávno přehodnoceno vše, co se týká terapie. Lékařská profese nyní zoufale potřebuje intelektuální revoluci, jejíž vítězství vytvoří příznivé podmínky pro odmítnutí zastaralých dogmat, chybných zásad a neoprávněných nároků. Alopatická medicína je na hlubokém omylu, pokud si dělá naděje na svou další existenci, protože léčí následky, místo aby odstraňovala příčiny nemocí s ohledem na zvláštnosti lidského těla. Nemoc nikdy nevzniká náhodou. Je vyvolána oslabeným organismem a léky, které působí na organismus, jen aby jím důkladně otřásly a vytvořily podmínky pro vznik dalších nemocí, nejčastěji závažnějších než původní nemoc.“

Brouwer používá termín „alopatická medicína“. Homeopaté jej používají pro označení farmakoterapie a dalších metod oficiální medicíny. Tento úryvek obsahuje řadu hlubokých myšlenek, které se na první pohled zdají banální, ale jimiž se v životě bohužel řídí maximálně jedno procento lidí. Ostatní poslušně žijí podle vzorců a stereotypů, které oficiální (alopatická) medicína vnucuje společnosti. Brouwer ji nazývá „lékařskou mafií“.

Čtěte ZDE: Zrůdný farma-byznys: Cílem není lidi léčit. Proč účinné léky nedostaneme? Falšování výzkumu. Pohrdání životem. Převratná genová terapie: Skoupit a třicetkrát zdražit! Korupce obřích rozměrů. Kdo tu vlastně vládne?

Politická ekonomie medicíny

Jádrem „lékařské mafie“ jsou podle L. Brouwera obří farmaceutické korporace. L. Brouwer očekává, že změní stereotypy lékařského myšlení alespoň u té části společnosti, která se považuje za intelektuály. Formuluje řadu klíčových tezí z oblasti „politické ekonomie medicíny“ a hojně je doplňuje odkazy na primární zdroje a statistiky. Představuje sedm klíčových tezí:

• Cílem alopatické medicíny je zmírnit následky nemoci, nikoli odstranit její příčiny.


• Alopatickou medicínu ovládají stará a mylná dogmata.


• Alopatická medicína předepisuje léky, jejichž vývoj je založen na protivědeckých principech.


• Alopatická medicína neuznává preventivní opatření.


• Alopatická medicína nebere v úvahu přirozené schopnosti člověka.


• Alopatická medicína je nevědecká, tudíž sama není vědou.


• Alopatická medicína se komercionalizovala a farmaceutický průmysl zneužívá možnosti volného trhu.

Brouwer podává přehled arzenálu zbytečných a pro veřejné zdraví nebezpečných léků, které má alopatická medicína k dispozici. Cituje jedno z „odhalení“ WHO v době, kdy ještě nebyla silně závislá na Big Pharmě a mohla mluvit pravdu. WHO tehdy připustila, že „k léčení všech nemocí by stačilo 200 léků“. A těch 10 000 léků, které byly v oběhu v devadesátých letech dvacátého století, Brouwer přirovnává k „atomové bombě, která se používá k zabití mouchy. A pokračuje:

„Alopatická medicína se stala tím, čím je, díky sedmi kategoriím léků, které farmaceutický průmysl vychrlil v posledních padesáti letech. Těchto sedm kategorií léků je jako hrot kopí, které zničí všechny nemocné. Jsou ztělesněním její [alopatické] pýchy a celého smyslu její existence. Bez nich by alopatická medicína dávno upadla v zapomnění ve prospěch méně agresivních léků. Za to musí být vděčná farmaceutickým laboratořím, protože bez nich by nemohla existovat.“

Škodlivé léky

Jakých sedm kategorií léků je tedy zmíněno? Jsou to: 1. Antibiotika; 2. Protizánětlivé léky a léky proti bolesti; 3. Antihypertenziva; 4. Léky proti ateroskleróze; 5. Antidepresiva a trankvilizéry; 6. Prostředky chemoterapie; 7. Vakcíny.

Brouwer vysvětluje, co je společné téměř všem jmenovaným kategoriím preparátů: „Jak vidíte, všechny tyto léky jsou nutně zaměřeny „proti“ něčemu. Neexistuje nic, co by bylo „pro“, kromě sedativ. Celá věc není nic jiného než absurdní převedení teorie Louise Pasteura do praxe. Namísto boje za duševní a tělesnou jednotu, používání přírodních prostředků k prevenci nemocí, užívání vitamínů, přírodních solí, dodržování racionální stravy, dodržování doporučení pro normální životní styl, léčby léky přírodního původu je alopatická medicína ve stavu čekání, až se nějaká porucha vašeho těla ohlásí a donutí vás požádat alopatického lékaře, aby vám předepsal některý z těchto šesti kategorií léků“ (šesti, protože vakcíny mají nemocem předcházet).

Vidíme zde, že Brouwer vydělil vakcíny jako jedinou skupinu léků, která je určena k prevenci nemocí. A kupodivu tento směr považuje za obzvlášť nebezpečný pro životy a zdraví lidí: „Alopatická medicína se s očkováním rozhodla změnit směr a věnovat se preventivní činnosti. K tomu však lze pouze konstatovat, že nejde o úspěch medicíny, ale spíše o nešťastný krok na její současné cestě. Začíná být zřejmé, že systém vakcinace, který přináší laboratořím po celém světě obrovské zisky, je platformou pro vznik nových nemocí, které postihují celé národy v důsledku výrazného oslabení lidského imunitního systému. Imunitní systém, pravidelně oslabovaný různými druhy profylaktického „očkování“, postupně ztrácí „paměť“ jak o různých infekcích, tak o svých vlastních schopnostech.“

Čtěte ZDE: Vakcíny proti covidu: Zástup zabitých chlapečků a děvčátek. Zapomenuté pravdy? Jak se přesně získávají fetální buněčné linie? Spolupráce s potratovým průmyslem. Volba menšího zla? Všechny jsou stejně špatné

Zhoubné očkování

Tématu vakcín a očkování se Brouwer věnuje opakovaně v různých souvislostech. Uveďme alespoň názvy některých odstavců týkajících se tématu očkování: „Masové očkování potlačuje imunitní systém“; „Škody způsobené vakcínou proti dětské obrně“; „Další příklad nadvlády státně-farmaceutické diktatury: očkování obyvatelstva“; „Naprostý blud alopatického lékařského sboru: přijetí teorie Louise Pasteura a metodiky očkování je největší vědecký omyl všech dob“.

Mimochodem, Brouwer věnuje velkou pozornost teoretickému zdůvodnění očkování slavným francouzským lékařem Louisem Pasteurem (1822-1895). Výsledky Pasteurových klinických studií, poznamenává L. Brouwer s odvoláním na četné zdroje, byly zfalšovány. L. Brouwer k tomu píše: „Teprve dnes, více než 132 let po zveřejnění Pasteurovy bizarní teorie, se o tomto problému začíná v lékařských kruzích diskutovat, a jeho omyly jsou stále zřetelnější.“ Od napsání knihy L. Brouwera uplynulo již 22 let, ale dodnes se v mnoha učebnicích zachoval lesklý portrét Louise Pasteura a jeho bludy (nebo záměrné falzifikace) nejsou vůbec zmíněny.

Je třeba přiznat, že Pasteur měl předchůdce. Princip očkování objevil Edward Jenner, „který,“ píše Brouwer, „se bál očkovat vlastního syna“. A pokračuje: „Tento princip převzal a rozvinul Pasteur, kterého můžeme považovat za původce nesčetných závažných onemocnění vyvolaných nesčetným a nevhodným očkováním a pravděpodobně i vzniku nejstrašnější nemoci současné doby – AIDS.“

Diktát zvrácenosti

V závěru svého přehledu léků, které se staly arzenálem moderní alopatické medicíny, Brouwer shrnuje: „...sedm kategorií léků běžně používaných v alopatické medicíně na jedné straně neprokázalo svou spolehlivost a na druhé straně se ukázalo jako extrémně nebezpečné. Proto je lze použít pouze jako poslední možnost a pouze ve výjimečných případech. Manažeři laboratoří, které je vyrábějí, jsou si toho dobře vědomi, ale myslí pouze na zisk. Alopatičtí lékaři předepisují tyto léky, protože mají zakázáno předepisovat cokoli jiného, a protože jsou povinni předepisovat pouze tyto typy produktů; proti těm, kdo předepisují jiné léky, zjednává Francouzská asociace lékařů postih ve formě zostuzení, pozastavení činnosti nebo vyškrtnutí ze seznamu asociace. Alopatičtí lékaři jsou zcela závislí na laboratořích a jejich manažerech, kteří zastávají nejvyšší funkce ve státních orgánech. Pochopitelně musí také nějak žít... Jsou uvězněni ve zvráceném systému, který nenávratně vede alopatickou medicínu k diskreditaci a časem k úplnému zániku.“

Je to už 22 let, co slavný francouzský lékař napsal tato slova. Alopatická (komerční) medicína však nadále diktuje svá pravidla.

Zdroj.

Tagy článku