Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?

„Ty svátky jsou dokonce dva. jeden je Osvobození od japonské okupace, to je srpnový svátek, a ten druhý je říjnový, který se považuje za den Zrození národa. Svátky by měly být stejně oslavovány, se stejnou intenzitou, v obou částech Korejského poloostrova, ale prostě k tomu tak není. Důvody jsou mnohé. Na korejském bojišti je setrvalý stav, to znamená, že příměří je uzavřeno, víceméně se dodržuje, kromě té někdy až příliš intenzivní války slov, a mírová smlouva je v nedohlednu.

Nás to zaujalo, protože v Praze proběhla oslava nebo nepřímá oslava těchto dvou dnů. Akce se jmenovala Korejský národní den v Praze a konala se ve Valdštejnské zahradě. Jakýmsi garantem a hostitelem byl Senát České republiky a kromě koncertu a recepce, které se zúčastnilo mnoho českých celebrit, tak tam vystupovali také představitelé jednak diplomatických kruhů ministerstev zahraničí, ale také představitelé korejské korporace KEPCO, což je korejská obdoba ČEZu a je to korporace zabývající se problémy energetiky. Je to společnost s téměř 70% státní účastí, takže to je o něco více než v ČEZu a zřejmé je, že je jednoznačně kontrolovaná státem a podporovaná státem,“ říká v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

A shodou okolností, Korejci a Američané jsou ti, kteří zbyli na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany…

„Ano, to by mohlo souviset s prohlášením prezidenta republiky Miloše Zemana,  které této slávě předcházelo jenom asi o dva, tři dny, p tom,  že jadernou elektrárnu Dukovany dostaví „Američané a Korejci“. To je zajímavá informace v souvislosti s tím, že na té korejské slávě byl citován nejenom korejský ministr pro energetiku, ale že byl přítomen i štáb z jeho okolí, který tady o možnosti participace KEPCO na dostavbě elektrárny jedná  už někdy od června.

A ještě jedna zajímavost, která s tím souvisí, KEPCO se snažilo vykoupit ekonomicky krachující Westinghouse. Pokud  pan prezident myslel těmi Američany, takzvané Američany, tak bychom měli vědět, že jde o ekonomicky neúspěšnou společnost. Ty dva projekty, které realizovala na půdě Spojených států, byly mimořádně předražené a vzbudily velkou nevoli a změnu vlastníků té společnosti. Dokonce i KEPCO se snažilotuto společnosti koupit. V jakém stavu je ten prodej dnes nevíme, ale v každém případě jakákoliv takováto transakce by zaručovala v uvozovkách mnohonásobné zvýšení cen za dostavbu jaderné elektrárny,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.

A za bezpečnost si zaplatíme…

„To samozřejmě souvisí také s tím, že my nemáme na české straně,  nebo ani nemůžeme mít, dost informací, aby se dalo na veřejnosti posoudit k čemu povedou ty podpisy prezidenta republiky pod zákonem, který zakazuje účast čínských a ruských firem. Předpokládám, že snad nikoliv technologií, které si vymohl na Poslanecké sněmovně Senát. Předpokládejme také, že se ví, jaké ty korejské technologie, které korejská strana představuje jako vlastní, a originální, vlastně obsahují klady a zápory. Myslím si, že příliš mnoho toho není, protože existuje jakási historická vazba na spolupráci s ruskými nukleárními pracovišti, například na Sachalinu, jejichž reprezentanty jsem přímo potkával v Soulu, na významné Nátional University. To znamená, že plán participace korejských firem nebo komerčních subjektů prostřednictvím KEPCO ještě neznamená, že všechno bude dodáno z Koreje. Zřejmě tam bude vyhrazena nějaká část alespoň na hrubou sílu, kterou bude dodávat nějaký český dodavatel nebo subdodavatelé.