• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Roček: Volby jsou příkladem bezvýznamnosti člověka

    5-10-2021 První Zprávy 151 501 slov zprávy
     

    6. října 2021 - 07:20



    Když v nějaké zemi, která je údajně demokratická, se konají za 4 či více let periodicky nějaké volby, vždy se jedná v podstatě o krátkodobou sociálně – politickou anomálii. Jde o mediální bouři trvající nad určitou oblastí zhruba půl roku, píše v mini eseji o velkotématu dnešních dnů publicista František Roček.



    Volby jsou nejtypičtějším příkladem nestability lidské společnosti, ale bez projevů organizovaného násilí -  povstání, revolucí či válek. Je to jenom období velmi intenzivní mediálně – politické agrese.

    Demokracie čili oslava bezvýznamnosti



    Z hlediska tzv. obyčejného člověka, tedy člověka bez významu, tedy bez vlivu, jednou za třeba 4 roky zhruba na půl roku je tento člověk vystaven každodenní celoplošné reklamní kampani. Parlamentní strany a hnutí představují lídry, kteří se nabízejí, že budou bezvýznamného člověka zastupovat v dobře placené profesi poslance či senátora.



    Význam obyčejného člověka končí okamžikem vhození volebního lístku do volební urny. Potom může třeba zemřít, neboť jeho význam je pro další 4 roky nulový. Pokud zemře, vůbec to nevadí, protože místo něho doroste do volebního věku adolescent, čili cucák. A nahradí ho v jepičí volební den.



    Volby jsou krásným příkladem bezvýznamnosti člověka. Člověkovolič odevzdá hlas někomu, kterému věří, že by mohl zastupovat jeho zájmy. Podmiňovací způsob je důležitý.



    Bezvýznamný jedinec, čili volič, nemá žádnou jistotu, že poslanec ho bude skutečně zastupovat.



    Z hlediska lidského přežití je rozhodování voliče naprosto iracionální. Nemá žádnou jistotu, že zvolení poslance bude pro něho prospěšné. Snad bude mít jistotu, že poslanec bude jeho militantní pravičák, jeho zelený pravičák nebo levicový zelenáč atp.



    Tyto „rozmazané“ signály jsou ne nepodobné patníkům na silnici v mlze budoucnosti.



    Jen výjimečně volič je fyzicky přesvědčen, že ten koho volí, je ten pravý, protože má s ním  praktickou zkušenost.





    Nekonkrétnost voličského hlasu



    Jednání poslance je závislé na celkovém směřování jeho strany, na interních dohodách o tom, co je jenom předvolební rétorika, a co je skutečný cíl povolební činnosti poslanců.




    • Kromě toho v rámci jedné strany se vyvíjejí různé zájmové frakce.



    • Kromě toho strana samotná může jít do voleb ve volební koalici několika různorodých stran.



    • Kromě toho síla poslaneckých kandidátů může být ovlivňována kroužkováním kandidátů při volbách.



    • Kromě toho podle počtu zvolených poslanců po volbách budou vznikat účelové povolební koalice, které nejsou totožné s předvolebními koalicemi.



    Statisticky je proto velmi nepravděpodobné, že jeden volič, čili všichni voliči, budou mít vliv na jednání poslanců. Poslanci se řídí podle momentálních potřeb strany a podle potřeb stranických sponzorů.



    Typický příklad jak jsou zaměstnáváni poslanci a senátoři máme z nejznámějšího šiřitele demokracie na zeměkouli – USA: „… výrobci zbraní utratili za poslední dvě desetiletí 2,5 miliardy dolarů na lobování, přičemž v průměru zaměstnávali více než 700 lobbistů ročně za posledních pět let, více než jednoho na každého člena Kongresu... “


    V Česko – moravsko – slezských poměrech se to děje samozřejmě v decentnějším rozměru.  



    (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑