Josef Nerušil klade tři otázky politicky aktivní osobě, které pravidla víry a morálky již pravděpodobně nic neříkají (říkaly-li vůbec někdy)

Nikým nežádané zasahování do politiky ve smyslu vydávání politických posudků bylo vždy doménou politického kazatele Tomáše Halíka. Nyní se zdá, že jeho pozici úspěšně přebírá plzeňský biskup Tomáš Holub. Posledně na svém twitterovém profilu komentoval slučitelnost křesťanství s programem SPD. Dlouhodobě se pak tento biskup (vnuk předválečného lidoveckého poslance Řičáře )angažuje ve prospěch KDU-ČSL, tedy i ODS a TOP 09 (koalice SPOLU).

Rád bych tedy v této souvislosti položil biskupu Holubovi tři otázky, aby se křesťané (respektive katolíci) mohli v programech politických stran lépe zorientovat:

1) Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09, na svém twitterovém účtu uvedla: “Každá žena musí mít právo na bezpečný a legální potrat.” Je volba strany, jejíž předsedkyně volá po dostupných potratech, slučitelná s katolickou morálkou?

2) Jestliže se předseda strany, která se pyšní písmenem “K” coby “křesťanská”, ve svém názvu v zájmu získání vládních pozic nedokáže jednoznačně postavit za zachování institutu manželství jako výlučného svazku muže a ženy, je taková strana stále hodna slova “křesťanská” ve svém názvu?

3) Program České pirátské strany obsahuje body, které usilují o legalizaci eutanázie (legalizované vraždy), implementaci genderové teorie (jejíž účinky označil sám papež František za srovnatelné s atomovou zbraní), stejnopohlavních sňatků, rozšíření práva na potrat či úsilí o islamizaci Evropy, je zřetelně protikřesťanský. Jak má křesťan pohlížet na deklarovanou preferenci koalice SPOLU, jejíž součástí je i KDU-ČSL, uzavřít povolební spojenectví s Pirátskou stranu, která si z povahy svého programu neváží lidského života od začátku do konce? 

Čtěte ZDE: Předpovědi se naplňují: Stal se již Řím sídlem antikrista? Klérus zradil. Pravá a nepravá mariánská zjevení. Krize s Františkem kulminuje. Japonská socha oplakává náš úpadek. Rok od roku je hůře. Kdo má šanci na záchranu?

Myslím, že nebudu jediný katolík, který by rád znal odpověď biskupa Holuba na výše položené otázky. Nejenom aby nám biskup Tomáš Holub (jehož osobní povaha a praktiky by vydaly na článek, lze-li něco takového vůbec slovy popsat - poznámka Protiproudu) pomohl s orientací v dobré křesťanské volbě, ale aby dal také veřejně najevo, že v případě, že by ho papež František na doporučení apoštolského nuncia Charlese de Balva jmenoval nástupcem kardinála Duky, nebude upřednostňovat své politické preference a partajničení nad křesťanskou morálkou.

Pro budoucnost církve v Česku by podobný přístup skutečně nebyl dobrou zvěstí, zvláště pokud letošní volby nedopadnou tak, jak by si biskup Holub představoval. Církev má být partnerem demokratického zřízení, nikoliv jeho partajnickým nepřítelem.

A pro ambiciózního biskupa: nikdo nemá právo zbožšťovat svoji pozici, natož pak svoji moc. Církev má stát na straně svobody a autonomie člověka. Nikoliv na straně politické partaje.

Autor je lídrem pražské kandidátky SPD do nadcházejících parlamentních voleb.

Titulek, perex a vložený komentář je názorovou pozicí redakce Protiproudu.

Tagy článku