Ostré rozpory mezi evropskými zeměmi NATO se stupňují a přerůstají v otevřené hašteření a vzájemné urážky. „Nedůtklivý Macron staví NATO na pokraj rozpadu,“ zněl titulek britského deníku Telegraph, podle něhož „Francie podepsala separátní obranný pakt s Řeckem a tvrdá podpora evropského konceptu 'strategické autonomie' rozděluje NATO na části.“

„Podmínky dohody,“ útočí dále list na francouzského prezidenta, „jsou pro NATO jistě nebezpečným precedentem. Evropská obrana se po desetiletí opírala o článek 5 Severoatlantické smlouvy, který stanoví, že útok na jeden členský stát představuje útok na celou alianci. Macron tuto základní zásadu porušil, když s Řeckem podepsal samostatný pakt o vzájemné obraně, který Francii zavazuje hájit zájmy Řecka nezávisle na NATO.“

Ochota ostatních států v NATO – zejména Ameriky – nadále tolerovat obtížné chování Francie může brzy dosáhnout bodu zlomu, pokud bude francouzský vůdce pokračovat v politice, která by nakonec mohla vést k rozpadu aliance, upozorňuje Telegraph.

Je příznačné, že tyto útoky na spojeneckou zemi NATO aktivně podpořili čtenáři Telegraphu. Komentáře Britů připomínají svodky z války: „Rozstřílet francouzské lodě!“, „Svrhnout šíleného Macrona!“, vyzývají.

Francie pochybuje o NATO

Pochybnosti o NATO a výtky vůči spojencům sílí v celé Francii – v zemi aliance, která má jaderné zbraně.

„Výzva francouzských suverenistů, jako jsou Jean-Luc Mélanchon, Marine Le Penová a Éric Zemmour, k vystoupení Francie z NATO není prázdnou výzvou! A nyní získává stále více příznivců, kteří nesouhlasí s kroky USA,“ napsal vlivný list Figaro a uvedl jména předních francouzských politiků.

„Stojí za to připomenout slova Emmanuela Macrona z října 2019, že 'NATO je ve stavu mozkové smrti',“ připomíná list. „V té době vedlo Turecko, člen aliance, vojenskou ofenzivu proti našim kurdským spojencům v Sýrii. Nedávné fiasko v podobě stažení amerických vojáků z Afghánistánu a ponížení v podobě zrušení kontraktu na nákup našich ponorek Austrálií pod tlakem USA situaci jen zhoršilo,“ upozorňuje Figaro.

A Éric Ciotti, poslanec Republikánské strany ve francouzském parlamentu, na rovinu řekl, že vystoupení Francie z jednotného velení NATO umožní Paříži získat zpět svou suverenitu a nezávislost, zejména na základě francouzských jaderných odstrašujících sil, které jsou jediné v Evropě... Poslanec poznamenal: NATO bylo vytvořeno v kontextu studené války proti nepříteli, který již neexistuje. Aliance instinktivně považuje Rusko, které již není SSSR, za nepřítele, zatímco tomu tak již není. „Ale my přece koexistujeme s islamistickým Tureckem!“ Ciotti tak vrhl stín i na člena aliance na východě.

„Zásah v Mali ukázal, že Francie je navzdory svým spojenectvím osamocená, a porážka v Afghánistánu dokázala, že NATO je dnes zastaralé. Éra americké nadvlády skončila. Naše diplomacie se musí přizpůsobit této realitě a znovu získat zvláštní hlas ve společenství národů, jak to prosazoval de Gaulle,“ uzavírá francouzský poslanec.

Francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová, vůdkyně Národního sdružení, se vyslovila pro vystoupení Francie z jednotného velení NATO. „Změním francouzskou zahraniční politiku,“ řekla a zdůraznila, že vstup Francie do jednotného velení NATO „byl chybou“.

Čtěte ZDE: Scénář války v degenerované Evropě: Všechny rakety budou padat sem? Chtějí to evropští politici? Jsme jen odrazovým můstkem. Čím blíže je NATO k Rusku, tím blíže je apokalypsa. Kdosi to tu podněcuje! Jediné řešení?

Reakce na Afghánistán

Tyto demarše proti NATO v hlavních evropských zemích aliance a jejich vzájemné obviňování jsou nejen důkazem podráždění nad vzájemným obranným paktem uzavřeným mezi Řeckem a Francií v rámci aliance, ale také reakcí na „facku“ ve výši 100 miliard dolarů, kterou Francie dostala od USA, Británie a Austrálie, když Anglosasové ukradli Francii významný kontrakt na dodávku ponorek do Austrálie.

Je to také důkaz zmatku, který zachvátil evropské členy NATO poté, co se náhle přesvědčili, zejména po ostudném útěku USA z Afghánistánu, že Washington už není schopen je chránit a může se na ně kdykoli „vykašlat“, stejně jako na své afghánské spojence.

Italský premiér Mario Draghi, známý svou proatlantickou orientací, vyjádřil 6. října své zklamání z NATO. „Stažení z Afghánistánu způsobem, jakým bylo provedeno, a změna záměru ohledně smlouvy mezi Austrálií a Francií ve prospěch dodávek ponorek americké výroby – a zde nemluvím jen o obsahu, ale také o způsobu, jakým to bylo oznámeno – jsou dva velmi silné signály, které nám říkají, že NATO se zřejmě geopoliticky přestalo zajímat o Evropu a oblasti evropského zájmu a přesunulo svou sféru zájmu do jiných částí světa,“ řekl Draghi.

Mezi členy NATO, jako je Řecko a Turecko, panuje dlouhodobě tvrdá rivalita. Spleť ostrého soupeření se přenesla od námořních hranic a sporů o svrchovanost nad několika ostrovy přes problém severního Kypru, kde Ankara založila neuznanou „republiku“, až po boj o obrovské zásoby uhlovodíků ve Středozemním moři. V důsledku toho se konflikt mezi těmito zeměmi v NATO už několikrát téměř změnil v ozbrojenou konfrontaci.

Hlasy proti NATO se ozývají i v Německu, kde kvůli složitým povolebním problémům při sestavování nové vládní koalice zatím jen přihlížejí ostré hádce mezi sousedy.

V zemi se nedávno konaly masové demonstrace proti agresivní politice aliance. Konaly se pod heslem: „Německo musí provádět agresivní mírovou politiku. Před tímto úkolem nyní země stojí. Měla by například vystoupit z NATO a přestat dodávat zbraně do zemí, jako je Saúdská Arábie.“

Čtěte ZDE: Přehlídka poražených: Na Dny NATO se vykašlali skoro všichni. Jak dlouho ještě budeme předstírat důvěru? A jak uspěla petice za návrat do Kábulu? Vzdáme boj za Prahu? I Goebbels by měl problém 

Řežou si sami pod sebou větev?

Dokonce i kroky šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která podpořila Macronovu nedávnou výzvu, aby EU získala „strategickou autonomii“ a byly jí poskytnuty prostředky na vedení vlastních vojenských operací nezávislých na stávající velitelské struktuře NATO, ve skutečnosti NATO oslabují. Na příští rok je ve Francii naplánován summit EU o užší vojenské spolupráci v unii.

„Takový krok by nepochybně oslabil efektivitu NATO. Většina evropských států již není schopna plnit stávající závazky vůči NATO a jakékoli nové závazky, které přijmou v rámci nové armády EU, jen dále sníží jejich již tak zanedbatelný příspěvek k obranným schopnostem aliance,“ naříká Telegraph.

NATO se v dohledné době pravděpodobně nerozpadne, ale rostoucí rozpory mezi spojenci, a především ztráta role USA jako globálního hegemona, která se projevila v Afghánistánu, zjevná neefektivita americké vojenské mašinérie a podrazy Washingtonu vůči spojencům skutečně severoatlantické společenství vážně oslabují.

A na pozadí neustálých nářků Západu nad údajnou „ruskou hrozbou“ vypadají hádky a vzájemné obviňování spojenců NATO jako absurdní snaha o podřezání větve, na níž spojenci NATO sedí.

Zdroj.

Tagy článku