Já jsem to nedal, vydržel jsem poctivých 7 minut, a pak jsem to z obavy o své duševní zdraví vzdal, píše na facebooku Jaroslav Štefec.

Nevím jestli naštěstí, nebo naneštěstí mi kolega přeposlal textový přepis onoho rozhovoru. Ten jsem klopotně dočetl až do konce, ale opravdu mě to stálo hodně úsilí. Hlavně duševního, protože takovou dávku čiré demagogie a naprostých nesmyslů už jsem neslyšel opravdu dlouho. Některé vygenerované perly předčily i vyjádření Jana Rumla, který pro mě už navždy zůstane symbolem zahájení éry „profesionálního amatérismu“ v české politice svým výrokem „Paní redaktorko, uvědomte si, že profesionalitu získáváte jmenováním do funkce!“.

Tento výrok pronesl tehdejší náměstek ministra vnitra den po ustavení Jána Langoše ministrem vnitra jako odpověď na dotaz zmíněné redaktorky: „Pane náměstku, domníváte se, že je pan Langoš dostatečně profesionální na to, aby dokázal uřídit tak složitý resort, jakým je vnitro?“.

Po zvážení všech okolností však musím připustit, že onen rozhovor má i svou kladnou stránku. Nejenže se jím výrazně rozšiřují možnosti vědy v oboru bádání nad podstatou lidské hlouposti a omezenosti a dodávají mu další, dosud netušené dimenze. Jeho obsah a dikce poskytují také daleko hlubší vhled do podstaty pojmu "kráva nebeská" a otevírají zajímavou možnost vytvořit zcela novou jednotku pro vyjádření míry hlouposti, jíž je jedinec schopen vygenerovat za jednotku času, 1 Dž.