Dokument iniciovaný Francií byl zaslán Komisi EU s podpisem dalších devíti zemí EU, z nichž většina již zahrnuje jadernou energii do svého národního energetického mixu: Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko.

Jaderné elektrárny generují více než 26 procent elektřiny vyrobené v Evropské unii. „Nárůst cen energií také ukázal, jak je důležité co nejrychleji snížit naši energetickou závislost na třetích zemích,“ píše se v dopise. Více než 90 procent zemního plynu v EU se dováží ze zahraničí, přičemž hlavním producentem je Rusko. Pro signatáře dopisu se to jeví jako jeden z hlavních faktorů růstu cen energií.

Komise již do příručky zahrnula rozsáhlý katalog „zelené energie“, jako je sluneční, geotermální, vodíková, větrná, vodní energie a bioenergie. Když však Brusel v dubnu představil seznam „zelených energií“, chyběl jeden sektor: jaderná energie. Navzdory stanovenému cíli boje proti změně klimatu nejsou členské státy stále schopny dosáhnout konsensu v tom, zda je jaderná energie zeleným nebo špinavým zdrojem energie. Komise odložila důležité rozhodnutí umožňující zemím uzavřít diskusi.

Na jedné straně je v čele protijaderného hnutí je Německo, které plánuje do roku 2022 uzavřít všechny své reaktory, spolu s Rakouskem, Dánskem, Lucemburskem a Španělskem.

„Máme obavy, že zahrnutí jaderné energie do seznamu zdrojů zelené energie by trvale poškodilo její celistvost, důvěryhodnost a tím i její užitečnost,“ napsaly spolkové země pod vedením Německa v červenci.

Na druhé straně je Francie, která získává přes 70 procent elektřiny z jaderných elektráren, a ta bojuje za to, aby byla jaderná energie klasifikována jako udržitelná v rámci taxonomie. Jak ukazuje nový dopis, Paříž má podporu několika států, které již vyčlenily miliony na jaderné projekty.

„Přestože obnovitelné zdroje energie hrají klíčovou roli v naší energetické transformaci, nemohou vyrábět dostatek nízkouhlíkové elektřiny, která by uspokojila naše potřeby dostatečným a stálým způsobem,“ stojí v dopise, ve kterém je jaderná energie považována za „bezpečnější a inovativnější“.

„Sektor, který má potenciál udržet si v blízké budoucnosti jeden milion vysoce kvalifikovaných pracovních míst“, uvedl italský ministr životního prostředí o jaderné energii, „blázni jste, když tuto s touto technologií nepočítáte“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce stavět nové, malé jaderné elektrárny (SMR), ale zároveň se mají rozšiřovat obnovitelné energie. Minireaktory však ještě nejsou připraveny k výstavbě. V Rusku v současné době běží jediný model. Francouzský průmysl navíc projevuje malý zájem o malé reaktory, protože vyrábějí relativně málo elektřiny a nemohou nahradit konvenční jaderné elektrárny.

Souboj v jednání o „Fit pro 55“?

Zpráva výzkumného oddělení Komise zveřejněná na začátku tohoto roku naznačuje, že Brusel by se nakonec mohl postavit na stranu zastánců jaderné energie. Dokument uvádí, že emise skleníkových plynů z jaderných elektráren jsou „srovnatelné“ s emisemi z vodních a větrných turbín - toto hodnocení sdílí Mezinárodní energetická agentura (IEA) a americké ministerstvo energetiky.

Nic nenasvědčuje tomu, že by se debata brzy vyřešila. Podle Komise se rozhodnutí o jaderné energii očekává do konce roku, ačkoli by se vzhledem k hlubokým názorovým rozdílům mohlo protáhnout do příštího roku. V lednu převezme rotující předsednictví Francie, čímž získá Paříž výsadní postavení k ovlivňování bruselské agendy. Instituce EU mezitím zahájily jednání o „Fit for 55“, komplexním legislativním balíčku, jehož cílem je do konce tohoto desetiletí snížit emise v EU nejméně o 55 procent. „Fit for 55“ je považován za jeden z nejradikálnějších a nejrozsáhlejších návrhů v historii EU. Deset signatářů dopisu by společně mohlo v Radě vytvořit blokující menšinu tím, že by svým spoluobčanům zabránilo dosáhnout požadovaného prahu 65 procent z celkového počtu obyvatel EU.