K tomu ceny plynu rostou ještě rychleji, protože evropské zásobníky plynu jsou vyčerpané po předchozí silnější zimě, a nejsou doplněné. Plynu je málo. To ovlivňuje i cenu elektřiny. A řadu českých občanů nutí stoupnout si hned ráno do fronty. Nevěříte?

Do konce roku může v Česku kvůli vysokým cenám energií skončit více než deset dodavatelů elektřiny a plynu. Již to začalo, uvádí publicista František Roček zkušenost z pondělního rána:

Chodce v pondělí 18. 10. překvapily v Ústí nad Labem u křižovatky ulic Panská a Revoluční dvě fronty. V jedné frontě stáli lidé před dveřmi do zákaznického centra společnosti Innogy Energie a na protějším chodníku před dveřmi do zákaznického centra společnosti ČEZ.

V souvislosti s ukončením činnosti některých obchodníků s plynem přebírá zákazníky z řad domácností a maloodběratelů tzv. dodavatel poslední instance (DPI). Proto stáli lidé před dveřmi Innogy Energie a ČEZ.

V 8. hodin ráno čekalo v Ústí n. L. na otevření zákaznických center 16 lidí před plynárenskými dveřmi a 24 před dveřmi ČEZu, a další přicházeli. Podobná situace je po celé republice.

Když ráno úderem osmé hodiny zákazníci vstoupili do dveří Innogy Energie, fronta nezmizela, protože přicházeli další zájemci a vytvořili opět frontu. Problémem bylo, že sama plynárenská společnost byla rychlým vývojem cen plynu a problémy některých obchodníků s plynem zaskočena, protože z 5 odbavovacích míst byly v provozu jenom dvě. Třetí pracovnice se objevila po deváté hodině.

Dvě pracovnice zákaznického centra musely odbavovat dopředu objednané zákazníky i nově příchozí od krachujících obchodníků s plynem. Od 8. do 9. hod. odbavily 2 objednané zákazníky a 8 nově příchozích. Dalších nejméně 20 lidí čekalo o deváté hodině ještě na odbavení a další přicházeli. Někteří ztratili trpělivost a z fronty odešli.

Naproti přes ulici u zákaznického centra ČEZ neustále čekalo venku před dveřmi do budovy neustále dalších 5 až 10 osob, a čekaly, až budou moci vstoupit do elektrárenského zákaznického centra.

Zima a stres

Pro obě pracovnice zákaznického centra Innogy Energie to byla zátěžová situace, protože kromě toho, že v malém prostoru centra sedělo a stálo kolem 15 osob, kvůli frontě dalších čekajících byly neustále otevřené dveře na fotobuňku a do místnosti šel venkovní chlad.

„Strašná zima… nedá se to … tohle odmarodíme…“ komentovaly obě pracovnice situaci. Oblékly si prošívané černé služební vesty, ale potom jim zase bylo nepříjemně horko, protože kolaboval počítačový systém. Počítače před devátou hodinou zdlouhavě načítaly informace, tzv. zamrzaly, a jediné vysvětlení pracovnic centra bylo, že do systému se asi načítají další nová data od zkrachovalých distributorů a zahlcují momentálně systém.

Zákazníci viděli, jak na potemnělé obrazovce jedné z pracovnic se otáčelo kolečko - symbol, že se načítají informace.

„Proč jste tu jenom dvě,“ zeptal se jeden ze zákazníků, a odpověď byla logická: „Lidi nám chybějí všude. S tímhle, co se děje, jsme vůbec nepočítali…“

Alexandr Sokolov, který přišel zvýšit zálohu na plyn pro tchána, s tím souhlasil: „Bude to tak, protože tchán měl přeplatek, tak mu před týdnem snížili zálohy, a teď mu jdu zálohu rychle zvyšovat.“

Plné zákaznické centrum lidí, netrpěliví zákazníci, a přece jenom i tolerance a ochota. V závětří centra čekala na odbavení také maminka s kočárkem. Kvůli miminu v kočárku byla odbavena přednostně a přihlížející zákazníci souhlasně pokyvovali hlavou.

Již v září jsem v ruských novinách četl americkou moudrost: Roste poptávka po plynu s končící ekonomickou krizí kvůli pandemii koronaviru. Vysoká poptávka obvykle stimuluje investice, ale dnes dochází pouze ke zvýšení cen. Proč? Kvůli nedostatku kapitálu do těžby plynu, domnívá se Bloomberg. Viníkem jsou rostoucí protiplynové nálady hysterických klimatických aktivistů zastrašující investory. A doplácíme na to i my.

Viz realita:

Kvůli růstu cen plynu počátkem roku nebyla v 1. pololetí ochota nakupovat plyn dopředu. Nejvhodnější čas byl promarněn a náhle cena plynu stoupala,  protože slábla domácí evropská nabídka. V Norsku (druhý největší dodavatel plynu do EU) se protáhla letní údržba a odstávky plynárenských zařízení. Také kvůli plánované údržbě, ukončení nebo omezování provozu klesla těžba plynu v Dánsku, Holandsku a Velké Británii. Samotná Británie je čistým dovozcem energie. Přitom bývala na ropu a zemní plyn, soběstačná. Norsko už s dalším rozvojem těžby vůbec nepočítá.

Důvodem je mimo jiné vlažný vztah Evropské komise k plynu jako fosilnímu palivu. Kvůli klimatické hysterii evropské banky a fondy odmítají plynové projekty podporovat a úvěry jsou proto drahé. Rychle roste závislost Evropy na dodávkách plynu z Ruska. O tom v českém tisku bylo napsáno od začátku října několik desítek článků.

Co na to Rusko? „Růst cen plynu v Evropě byl důsledkem nedostatku elektřiny, nikoli naopak," řekl ruský demokratický car Putin.

V našem tisku se nedozvíme zajímavé informace o ruské energetice. Car Putin řekl: „…ceny elektřiny pro obyvatelstvo a podniky jsou na nejnižší úrovni v Evropě… Pro srovnání: průměrná cena elektřiny v Rusku, pokud jde o eura, je asi 20 eur za megawatthodinu, v Litvě - 256, v Německu a Francii - 300, ve Velké Británii - 320," řekl Putin.  A pokračoval, že Rusko ve vztahu ke svým partnerům, včetně Evropy, plně plní smluvní závazky, pokračoval Putin. Též se pochlubil, že náročnost ruských dodávek zemního plynu, například prostřednictvím již existujícího plynovodu Nord Stream 1, je více než třikrát nižší než u amerického zkapalněného zemního plynu.