Zbořil: Historii sociální demokracie provází neustálé rozkoly
<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout nebo vzpomenout, že na Smíchově je Náměstí 14. října a že málokdo ví, k jakému datu, k jakému výročí, se název vůbec vztahuje.
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
20. října 2021 - 03:20
„Musím se přiznat, že nejenom v paměti jsem hledal, ale snažil jsem se najít co to bylo za událost v nějaké encyklopedii nebo dějinách a datech. Běžně se uvádí, že 14.října 1918 na Smíchově, na Kostelním náměstí, jak se původně jmenovalo, došlo k vyhlášení Československé socialistické republiky rad, což bylo pro sociální demokracii trochu neobvyklé, protože zde vystupoval Bohumír Šmeral, do té doby ne snad agresivní odpůrce, ale politik, který nesouhlasil s vytvořením samostatné České nebo Česko-Slovenské republiky a najednou došlo určité změny snad celé strany, ale poprvé se projevil ten věčný rozpor, který u sociální demokracie existuje, mezi tou celoevropskou nebo světovou organizací pod heslem „Proletáři všech zemí spojte se“ a mezi tou národní orientací, pro kterou bylo typické například hlasování socialistů v Rakouské monarchii nebo v císařském Německu ve prospěch válečných úvěrů a zaujetí militantního postoje na straně těch ostatních politických sil v zemi,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Jak to dopadlo a proč „rady“…
„Tu demonstraci rozehnaly policejní a vojenské síly rakouské armády většinou složené v pražské posádce maďarsky mluvících vojínů a že k tomu došlo 14 dní před vyhlášením československé samostatnosti 28. října 1918.
Zajímavé možná pro někoho možná je, že se tam objevuje slovo „rady“ neboli „sověty“, což byl termín, který se poprvé objevil v Rusku po roce 1905 po tom prvním pokusu o revoluci pod vedením Lva Davidoviče Trockého a dělnického sovětu v Petrohradu a zapomíná se na to, že ten pojem „rady“ se uo nás nikdy nevžil, ačkoli jsme používali Sovětský svaz neboli Svaz sovětů, Svaz rad, který pokud vím ve Východní a Střední Evropě si podrželi jenom Poláci v tom pojmenování Sovětského svazu,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
A sociální demokracie…
„Ale co snad je důležitější, že to byl první významný rozkol uvnitř sociální demokracie, který pak doprovází tu stranu bez ohledu na politický režim, ve kterém se nacházely prakticky až do současnosti. Ta různá křídla, která se orientují na nějakou spolupráci se sociálními demokraty je někdy až komická, protože dochází k omylům v hledání politiky od Komunistické Internacionály po národní socialismus, v té první fázi zrodu německého nacionálního socialismu, roztržka s Národní socialistickou stranou československou a tak dále až po politické procesy v padesátých letech a koneckonců až po tu situaci 1985, kdy zase sociální demokracie ve skrytu a nikoliv před veřejností, se dělí na křídlo, které je jednoznačně proevropské a koketuje s myšlenkou IV. Internacionály a na sociální demokraty, kteří v této době shodou okolností vytvářejí tu nejslabší skupinu a dokonce odcházejí nebo opouštějí sociální demokracii a jsou orientováni na národní zájmy, ať už dobře definované nebo ty jejich definice jsou plné omylů, ale přeci jenom ten národní akcent se tam u určité skupiny lidí opět objevuje,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
Zdroj
