Pětikoalice všehoschopných Bruselanů šlape do pedálů. Jak by také ne, již dávno to „regionálním“ pátým kolonám doporučil jeden z hlavních (italských) ideologů rychlé proměny Čtvrté říše (dosud mystifikačně zvané EU) na „federaci“: „Musíme pořád šlapat do pedálů, jinak z kola spadneme,“ pravil, když obhajoval další a další přesuny kompetencí z národních států do správního centra Říše.
Do Bratislavy právě poslali oběžník, kde někdejší Slovenskou republiku už nazývají „Evropský region Slovensko“. Asi to tak vyjednala prezidentka Sorosová-Čaputová. K nám se zatím neodvážili. Je tu totiž pořád ještě Miloš Zeman.
O přesuny kompetencí se právě intenzivně snaží Fialova pětikoalice v přípravách na převzetí moci. A šlapou do pedálů, jak to jde. I v povolební euforii už sice tuší, že s tím pytlem blech z kola spadnou tak jako tak, ale aby to bylo raději později než dříve, chtějí ukrást prezidentské kompetence nemocnému prezidentovi. A protože do první schůze a ustavení orgánů nové sněmovny to není možné ani teoreticky, maká na tom senát (ani všichni ti trafikanti dohromady nedostali ve volbách tolik hlasů jako jediný přímo zvolený prezident).
Proto se zatím alespoň mediálním bombardováním vyžívají na prezidentově okolí – především na kancléři Mynářovi a mluvčím Ovčáčkovi. Přidal se k tomu dokonce i „chromý“ premiér Babiš, když houkl, že by Mynáře také odvolal – pokud by prezidentovi kompetence na něj přešly dříve, než na ně dosáhne pretendent Fiala. Jejich nadšení musel mírnit dokonce i hlavní kavárenský (mediální) právník Kysela: prý to není tak jednoduché. No není. Puč se musí nejprve dobře připravit. A dělat účet bez hostinského…
Leč povolební situace už je taková. Nejprve děs z toho, že prezident jmenuje opět Babiše, takže sáhnout si na mocenské páky (a prachy) nebude nic snadného a rychlého. Když ale dal Babiš najevo, ať si hladoví psi klidně vezmou kost hned, okamžitě zase zbaběle obrátili. Budoucí ministr zdravotnictví Válek (TOP 09) odmítl přijmout místo v týmu, který vládě diktuje „covidovou totalitu“. „Že si chce Babiš případnou výměnu rolí užít s plnou parádou, je v pořádku. Šlapat vládě na paty je ostatně základní úkol opozice. Jen obvykle bývá slušnost počkat, až v té opozici skutečně budete,“ napsal k tomu „novovládní web Seznam. Komické.
Rozhořčený Babiš (asi opravdu stále nechápe, že se kavárně žádnými ústupky nezavděčí, pouze si je budou vykládat jako slabost) proto šlápl na plyn. A už se zase zavádějí covidová „opatření“, přestože – kromě nové vlny statistických manipulací – k nim není žádný důvod. Je to mimořádná hloupost. Dokonce taková, že i ministr školství za ANO se Vojtěchovi vzepřel: Děti ve školách (tentokrát očkované i neočkované) opětovně nasadit roušky prý nepotřebují. Samozřejmě že ne. Nepotřebovaly nikdy. V závěru mizerného představení tím však Babiš dává Fialovcům šanci, aby následně „opatření uvolnili“ – a byli za ty hodné. Nepochopil, že covidová šaškárna se s novou vládou bude hrát mediálně úplně jinak, než se hrála za něj.
Ani soudy nebudou zneplatňovat vládní nařízení – protože i to bylo součástí boje proti vládě (jakkoli nám to mohlo dělat radost, ale fakticky to nic neznamenalo). Všechno bude jinak. Bezpráví kam se podíváš, pouze o něm Spojená média b.p. (bruselský podnik) v čele s ČT budou usilovně mlčet. Právě tak, jako se to děje po volebním puči v USA – našem vzoru „na věčné časy“. Jenže ukrást prezidentský úřad u nás nemusí být tak jednoduché jako tam. Tedy pokud se „ošetřující nemocnice“ (je neslýchané, co udělal její ředitel se „zprávou“ pro senát) nepostará, aby ji už nemocný prezident neopustil.
„Budu kreativní,“ řekl prý prezident předsedovi sněmovny Vondráčkovi, když mu předal listinu svolávající novou sněmovnu na 8. listopadu. Nechme teď stranou, že to pana „superopatrného“ stálo politický krk, protože Babiše rozčílilo, že si dovolil v doprovodu kancléře navštívit prezidenta, aniž mu o tom řekl. Jakou kreaci má asi Miloš Zeman na mysli?
Posledně jsem tady o jedné takové uvažoval: Přijmout po osmém listopadu demisi Babišovy vlády – a hned jmenovat premiérem Fialu. A abdikovat. Ne pouze proto, aby už nemusel „vládu blech“ jmenovat. Ať to udělá soudružka Pekarová z TOPky, jež bude reprezentovat sněmovnu, do níž by se bez horolezectví na zádech ODS Kalouskova chcíplá partaj nedostala. Ať je vidět, že si to už rozdávají čistě mezi sebou, ústava neústava. To hlavní ale je, že by se do tří měsíců musely konat prezidentské volby, které by v tomto kvapíku naprosto bezpečně vyhrál Babiš.
Jenže poté, co Velký Andrej obrátil a zaútočil na prezidentovo okolí, tato „variace“ zjevně už nepřichází v úvahu. Není za co by Babiš rychlou Zemanovu abdikaci zobchodoval. Prezident je sice nemocen, ale nemyslí játry. Hlavu má podle všech „tajných depeší“ zcela v pořádku. A ví, že nejméně do 8. listopadu má čas. Tedy pokud se do jeho „léčení“ (ve spolupráci s ředitelem ÚVN) nezapojí americko-britský agent Koudelka, šéf BIS. Ta ostatně už prohlásila, že se bude zajímat o prezidentovu kancelář.
Dvojitě pozoruhodné sdělení. Jednak by člověk od tajné služby čekal, že své kroky nevykřikuje do světa, jednak v normálním světě „nemá nárok“. Ostatně ani policie, která se rovněž aktivisticky „ujala vyšetřování“ (aniž je čeho). Jenže v normálním světě už dávno nežijeme, po těchto podivných volbách tuplovaně. Víme tedy alespoň, že rozhodně to nebude ani BIS, ani policie, kdo by chtěl dohlédnout na to, jaké léčení „vojáci“ prezidentu ordinují. Nezbývá tedy než čekat na Zemanovu „kreaci“ – pokud Koudelkovo léčení přežije.
My, občané, kteří nechtěli dovolit nástup Sorosovců – spolu s miliónem těch, jejichž hlasy v důsledku nespravedlivého volebního systému „propadly“ – teď vlastně nemůžeme dělat téměř nic. Masochisté mezi námi dál sledují ČT, poslouchají Český rozhlas (nejlépe stanici Plus, přímou dědičku kolaborantského vysílání stanice Vltava z osmašedesátého), čtou Bakalovy noviny či se brodí kolaborantskými weby – a vstávají jim hrůzou vlasy na hlavách. Je to zbytečné masírování zbytků nervové soustavy (budou ji v přicházejících ekonomických a politických hrůzách ještě docela potřebovat). Je totiž čas nula. Šlapání „pětky“ do pedálů jde naprázdno. Je to jen trenažér.
Fakticky se neděje nic. Babišova končící vláda udělá ještě pár gest – pokud tak hloupých, jako jsou ta „najust“ nová covidová, určitě to Babišovým prezidentský šancím neprospěje, ale také je to nezabije. Lidé rychle zapomínají. Koaliční bruselští Stachanovci si budou stále hloupěji hrát na Bylo nás pět (Piráti coby Zilvar z chudobince) a šponovat už více nešponovatelné divadlo s prezidentem až do nepravděpodobnosti. Přestřelování (overkill) je ostatně jejich konstitučním znakem, jímž umějí zničit i nezničitelné. Klasický příklad, na nějž jsme zde opakovaně upozorňovali, jsou právě Piráti (dnes žebrající o funkce z polostínu chudobince): Předčasná mystifikace agentur pro manipulování veřejným míněním je bezpečně zabila. Když ale ony to už „nemohly vydržet…“
Teď je hodně na skandalizovaném prezidentově nejbližším okolí, aby kontrolovalo, jakou péči mu skutečně poskytuje zdravotnické zařízení, jehož ředitel jej protiprávně vydal k politické a mediální tortuře. Nebylo by od věci, kdyby iniciovalo vytvoření konzilia i z jiných nemocnic.
Chceme-li se Zemanovy „kreace“ (která opravdu může být zajímavá) dočkat, není jiné cesty. Vedení BIS a (část) vedení policie jsou pro prezidentovo přežití rozhodně silný soupeř. A metody se učily v amerických thrillerech…