22. 10. 2021
Tisk článku
Eugen Rusnák se zamýšlí nad současnou situací Polska, jehož vláda na rozdíl od té naší odmítá zcela sklonit hřbet před bruselskou totalitní mašinérií
Evropští analytici tvrdí, že Varšava udělala krok směrem k odchodu z Evropské unie. Problém "exitu", který se podle nich vyskytl v Polsku i v Maďarsku, které obhajují svou nezávislost před Bruselem, se stal aktuálním po rozhodnutí polského Ústavního soudu o prioritě vnitrostátních zákonů před evropskými. Analytici hovoří o "Polexitu" a o možném odchodu Polska z EU.
EU nespí: Brusel už vyjádřil "vážné obavy" a polská opozice vylákala do ulic desítky tisíc odpůrců Polexitu. Protesty však zase rychle ustoupily. Odborníci tvrdí, že kvůli nízké popularitě eurohujerů pod vedením bývalého premiéra Donalda Tuska je nepravděpodobné, že v Polsku vypukne euromajdan. Proto evropští analytici a média již předpovídají blízkost Polexitu.
Pro Ukrajince hádka Varšavy s Bruselem podle odborníků znamená snížení platů zahraničních pracovníků a v širším smyslu - rozplynutí se je již tak vágních vyhlídek na přijetí do EU.
Konflikt Polska se západní částí unie a Spojenými státy nabírá na obrátkách na všech frontách. Na pozadí zhoršujících se vztahů s Washingtonem po tom, co se Biden dostal k moci, pokračuje spor s Bruselem, který hrozí potrestáním Varšavy a Budapešti a spojuje financování s úrovní demokracie zemí takzvaným "mechanismem právního státu", kterému Polsko, podle evropských úředníků neodpovídá. Hlavní pretenze Západu vůči Polsku, kromě tlaku na média, se týkají nezávislosti soudů, odmítnutí přijetí migrantů a porušování "práv" sexuálních menšin.
Polské úřady však trvají na tom, že se Evropská unie chce pomstít Varšavě za její nezávislou politiku. Včetně hospodářské, která například umožnila Polsku dosáhnout rychlý průmyslový růst. Varšava navíc neskrývá své ambice konkurovat Německu jako přednímu "průmyslovému výrobci" v Evropské unii. Vrchol neshod vynikl na "skandálním" rozhodnutí polského Ústavního soudu o nadřazenosti polské ústavy, které by mohlo Polsko stát desítky miliard eur finanční "pomoci" EU a v budoucnu zapříčinit odchod z Evropské unie. Za britským Brexitem by následoval polský Polexit.
Poláci se dříve či později budou muset rozhodnout - zůstat v EU a smířit se s LGBT agendou, potraty, migranty a svými vlastními zákony (vytvořenými na základě demokratických voleb, nebo žít podle vlastních představ a pravidel - ale za vlastní peníze. A přestože podle průzkumů veřejného mínění většina Poláků je v současnosti proti vystoupení z EU, situace se může změnit pokud Brusel uzavře finanční kohoutek, jakož i na pozadí rostoucích nacionalistických nálad v Polsku. Existují pochybnosti o tom, že opozice dokáže zorganizovat protesty, pokud vznikne otázka opuštění EU. Úroveň důvěry ve "staré" opoziční vůdce, jako je například Donald Tusk, to prostě neumožňuje. Lidé se mohou hromadně vydat do ulic jen kvůli prudkému poklesu životní úrovně, rostoucím cenám a tarifům.
Reakce EU následovala téměř okamžitě - na Polsko se začaly sypat další výhrůžky. Analytici varují, že krize mezi Polskem a EU by mohla vést k dominovému efektu. Opozice bije na poplach, prohlašuje, že v Polsku už začal Polexit, který údajně tlačí Polsko na "oběžnou dráhu" Kremlu. Podle nich má taková země jako Polsko velmi jednoduchou volbu. Buď zůstane součástí Západu, nebo se dostane do oblasti vlivu Ruska. Příběhy o "třetí cestě" považují za "intelektuální podvod". Současné vedení Polska, samozřejmě nechce vytrhnout Polsko z EU, ale důsledně aktivuje mechanismy, které zvyšují pravděpodobnost takového scénáře údajné "sebevraždy".
Varšava oficiálně odmítá opustit EU. Podle jedné verze vyčkává, kdy se konzervativní síly dostanou k moci ve větší části Evropy. Existuje však názor, že Brusel udělá vše proto, aby zabránil Polsku opustit unii. Pozoruhodným faktem je, že na pozadí hrozby výstupu Polska z EU se rozplývají evropské vyhlídky Ukrajiny. V takové situaci přijímání nových členů do EU ustupuje do pozadí. Pro Ukrajince, z nichž mnozí jsou orientovaní na Poláky, myšlenka připojit se k praskající unii nemusí být tak atraktivní. Hádka mezi Varšavou a Bruselem může přímo ovlivnit situaci ukrajinských gasterbeiterů. Těch v Polsku pracuje téměř dvoumilionová armáda.
Dění v Polsku mnozí analytici považují za ohrožení pevnosti Evropské unie, avšak pravděpodobné směrování budoucí české vlády zase za riziko rozpadu spolku V4. Například i proto, že bude mít nová česká vláda mimořádně komplikované vztahy s Budapeští a Varšavou.