V poslední době je až příliš nadbytečně frekventované slovní spojení „ve veřejném zájmu“.  Veřejný zájem může mít skupina lidí, „jiný“ svůj zájem  další skupina lidí, další zájem další skupina a nedá říct, že by všichni tito lidé měli stejný veřejný zájem.

Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„Samozřejmě je o nepřesně definovaný obsah pojmu „veřejný zájem“,  o který se pokoušíme dost dlouhou dobu v Evropě.  Abychom nechodili příliš daleko, tak  alespoň od Francouzské revoluce chceme definovat nejrůznější skupiny občanů a pravda je, že něco jiného si pod veřejným zájmem představují právníci, něco jiného politici a něco jiného ekonomové, něco jiného každá skupina osob, která přemýšlí společně o nějakých nepravostech.

Je to také nebezpečný pojem, ale málokdo si to dnes uvědomuje. Když nevinné tváře televizních hlasatelek a redaktorů vzpomenou na tento pojem, tak je vůbec nenapadne, že třeba také to, co je v nějakém zájmu skupiny osob, znamená buď cestu ke slávě,  nebo odvoz na popraviště na Place de la Concorde v Paříži, kde se stínali hlavy ve velkém ve jménu „veřejného blaha“.

Takže v rámci veřejného blaha nebo veřejného zájmu se také popravuje...

„Výbory veřejného blaha popravovaly. Ve veřejném zájmu  bylo sloužit diktátorům,  ve veřejném zájmu bylo sloužit demokracii. Jsem přesvědčen, že ti kteří dnes mluví o liberální demokracii vlastně ani neví, že i země, ve kterých se politický systém sám nazývá lidovou demokracií, což bylo kdysi i v Československu, v ostatní takzvaných socialistických zemích, dodnes je tomu tak i v Korejské lidově demokratické republice, tak ve všech těchto případech se běžně argumentovalo pojmy veřejnost a veřejný zájem.  Jen o pojmu „zájem“ dávno existuje bohatá politologická literatura, ale ve spojení s adjektivem veřejný je to ještě mnohem zavádějící.

Takže,  když dneska začne někdo mluvit o veřejném zájmu a říká, že je třeba znát ve veřejném zájmu diagnózu nemocného prezidenta republiky, když je nutné znát ve veřejném zájmu proč někdo má nebo nemá mít roušku na ústech v době pandemie,  tak musíme vždycky zpozornět, zda úmysl proč se toho používá není nějak nečestný. Je to snadno zneužitelný pojem a je také snadno a často zneužívaný.“