Světová zdravotnická organizace (W.H.O.) zveřejnila v očekávání konference COP26 o změně klimatu zvláštní zprávu, v níž trvá na tom, že „spalování fosilních paliv nás zabíjí“.

W.H.O. ve své zprávě nazvané „Zdravotní argument pro opatření v oblasti klimatu“ označuje změnu klimatu za „jedinou největší zdravotní hrozbu, jíž lidstvo čelí“, a vyzývá vlády, aby „jednaly s cílem řešit klimatickou krizi, obnovit biologickou rozmanitost a chránit zdraví“.

„Přestože nikdo není v bezpečí před zdravotními dopady změny klimatu, pociťují je neúměrně nejzranitelnější a znevýhodnění,“ tvrdí zpráva.

Aby se „odvrátily katastrofické dopady na zdraví a předešlo se milionům úmrtí souvisejících s klimatickými změnami“, musí svět omezit růst teploty na 1,5°C, uvádí se ve zprávě s odkazem na Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).

„Přichází klimatická krize, poháněná naší závislostí na fosilních palivech,“ píše ve své předmluvě ke zprávě Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel W.H.O. „Důsledky pro naše zdraví jsou skutečné a často zničující.“

V umném představení logické legerdemain hraje zpráva skořápkovou hru mezi změnou klimatu a znečištěním ovzduší.

Zpráva nese úvodní věnování: „Na památku Elly Kissi-Debrahová – a všech dalších dětí, které trpěly a zemřely v důsledku znečištění ovzduší a klimatických změn.“

Devítiletá Ella Kissi-Debrahová však nezemřela na znečištění ovzduší a změnu klimatu, zemřela na znečištění ovzduší a astma. Přidat bezdůvodně a falešně jako příčinu smrti „změnu klimatu“ by mohlo někomu připadat neupřímné.

Zvláštní zpráva W.H.O. uznává, že znečištění ovzduší „způsobuje celosvětově 13 úmrtí za minutu“, což je ohromující statistika sama o sobě.

W.H.O. si však neuvědomuje, že slavná Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 ve svém sedmadvacetistránkovém textu vůbec nezmiňuje „znečištění ovzduší“, přičemž se zaměřuje výhradně na změnu klimatu.

Britský lékařský časopis Lancet ve velké studii z roku 2017 uvedl, že nemoci související se znečištěním měly v roce 2015 na svědomí odhadem 9 milionů předčasných úmrtí, tedy přibližně 15krát více než všechny války a jiné formy násilí dohromady.

Znečištění je dnes nejen největší ekologickou příčinou nemocí a předčasných úmrtí na světě, konstatovala studie, ale nemoci způsobené znečištěním mají na svědomí zhruba 16 procent všech úmrtí na celém světě – „třikrát více úmrtí než na AIDS, tuberkulózu a malárii dohromady a patnáctkrát více než na všechny války a jiné formy násilí“.

Je pozoruhodné, že vzhledem k rozsahu negativního dopadu znečištění ovzduší na lidské zdraví se Organizace spojených národů snaží přesvědčit země prvního světa, aby omezily emise oxidu uhličitého (bezbarvého, bez zápachu a netoxického plynu), místo aby se zaměřily na čištění vzduchu v zemích třetího světa, kde lidé denně umírají na následky znečištění.

V eseji pro Wall Street Journal ze 7. října klimatický expert Bjorn Lomborg prohlásil, že práce na ukončení globálního oteplování „by mohla chudým více ublížit než pomoci“ kvůli jeho negativnímu dopadu na hospodářský rozvoj.

Úmrtí na podvýživu „v posledních třech desetiletích dramaticky poklesla a v příštích třech letech budou nadále rychle klesat,“ poznamenal Lomborg, fenomén, který je v drtivé většině tažen hospodářským růstem.

„To dává dopad globálního oteplování do souvislostí: pro výživu není změna klimatu katastrofou, ale něčím, co mírně zpomaluje pokrok,“ dodal.

„Růstové politiky mohou zabránit 1,7 milionu úmrtí ročně,“ uzavřel Lomborg. „To je mnohem víc, než by mohla poskytnout jakákoli klimatická opatření.“

Není třeba konspiračního teoretika k tomu, aby si kladl otázku, zda výlučný zájem OSN o změnu klimatu, která nebyla přesvědčivě svázána s jedinou smrtí, a její relativní pohrdání zavedeným vražedným znečištěním ovzduší není svázáno s geopolitickými a ekonomickými zájmy nesouvisejícími s lidským zdravím.