Není pravda, že během komunistické éry lidé nesměli kritizovat realitu v jakékoli podobě. Poruchy, alkoholismus, neustálý nedostatek zboží a služeb a nízká kvalita – o tom všem se mluvilo i v denních informačních službách.
Podstata té lži byla někde jinde: člověk nesměl zmínit příčiny této děsivé situace. Příčinou byl neefektivní a neúčinný komunistický systém, který zkameněl ve svých ideologických absurditách. Obviněn by byl nanejvýš ředitel místní instituce.
Dnes je situace podobná, pokud jde o ceny elektřiny, plynu a energie obecně.
Média se obávají závratného nárůstu cen a čím více proevropsky se tisk orientuje, tím více se obává. Proněmecké bulvární plátky počítají s tím, že vše bude dražší, jak porostou ceny energií. Ve všech těchto článcích je však opomenuta jedna věc: že to není důsledek zvyšování cen zdrojů, s nimiž se Polsko a svět mohou vypořádat. K tomu nedochází ani kvůli spekulacím – které často pomíjejí –, ani kvůli nedostatku energetických zdrojů.
Nejdůležitějším aspektem, který většina těchto článků opomíjí, je ideologické šílenství skupin držících moc v EU. Ideologicky motivovaní vraždí evropské energetické odvětví (i když tato ideologie byla příhodně navržena tak, aby sloužila německému průmyslu). Škodí především polskému sektoru.
Boj proti změně klimatu zuří již léta a je neustále na vzestupu. Stateční levicoví Evropané se na základě učení malé Grety Thunbergové rozhodli zachránit planetu před údajně nevyhnutelnou zkázou. Ne uhlí nebo jaderná energie, ale vítr všech věcí má vytápět naše domovy.
Racionální argumenty už nefungují.
Uzavírají se uhelné elektrárny, přestože se svými filtračními systémy vůbec nepodobají znečišťovatelům, kterými bývaly v 70. a 80. letech. Tyto elektrárny mohly zajistit dobrou úroveň vlivu na životní prostředí.
Místo aby se průmysl soustředil na technologie, které by snížily znečištění životního prostředí, dusí se.
Povolení pro emise CO2 byla zavedena s jakousi drakonickou daní, která zvyšuje ceny energií a náklady průmyslu. Vzhledem k tomu, že Evropská unie vedle Velké Británie je zodpovědná pouze za 9 procent celosvětových emisí CO2, je tato mise v podstatě nemožná.
Jedinými důsledky tohoto stavu (jako vždy v případech takového šílenství) budou chudoba, špína a nekonkurenceschopná evropská ekonomika.
Na obzoru je „Fit for 55“ a jedná se o ještě drakoničtější řešení celé záležitosti.
A nadcházející zima bude obzvlášť krutá.
Kolik lidí bude muset trpět, aby tohle šílenství skončilo?