Stefano Magni - italský reportér - popisuje, co zažil na nedávné pokojné demonstraci proti covidové totalitě v Terstu

Nikdy v životě by mě nenapadlo, že budu nucen být novinářským reportérem surrealistických scén, jichž jsem byl očitým svědkem.

Kolem desáté ráno jsem dorazil na dnes již proslulé sedmé molo brány 4. terstského přístavu, které od 15. října obsluhují přístavní dělníci účastnící se stávky proti zelenému pasu. Rozhodli se uplatnit své ústavní právo, aniž by bránili v přístupu kolegům, kteří nesdíleli důvody stávky, a především nebránili tranzitu dopravních prostředků.

To je důležitý bod, protože všichni běžní občané, kteří přišli z celé Itálie a kteří se rozhodli sympatizovat s přístavními dělníky, absolutně nebránili žádné z výše uvedených aktivit. To je okolnost, jež bude těžce tížit svědomí těch, kteří dali rozkaz zasáhnout proti nim s brutalitou, jejíž precedens je těžké najít i v těch současných nejtvrdších diktaturách.

Na vlastní oči jsem viděl naprosto mírumilovné lidi, absolutně mírumilovné dělníky, ženy s kočárky, starší lidi, lidi sedící na zemi, úplně normální muže a ženy. Dokonce tam byla skupina medjugoriánů, kteří se modlili po boku ostatních, jiní prováděli cosi jako jógové meditace.

Navzdory tomu všemu v přístavních branách číhala armáda policejních sil, které byly naprosto nepřiměřené jak z hlediska počtu, tak z hlediska prostředků.

V jednu chvíli zazněl skličující zvuk sirén desítek policejních kamionů. Bezprostředně poté začala první palba vodních děl směřujících nahoru. Jako by vybuchla vodní bomba, obrovská kolektivní sprcha. Až později jsem si uvědomil, že to bylo varování.

Během několika sekund policisté spustili děla, která „střílela“ na úroveň očí. A tak se rozpoutalo celé to peklo. Viděl jsem lidi doslova odfouknuté proudem vody. Mnozí spadli na zem bez větších zranění, ale někteří museli být naloženi do sanitky a převezeni do nemocnice. Působivá byla scéna s mužem, kterému se podařilo zůstat sedět s rukama zvednutýma k nebi navzdory proudům vody. Pipomnělo mi to čínského chlapce, kterému se podařilo zastavit tank na náměstí Nebeského klidu. S tím rozdílem, že jemu se podařilo zablokovat komunistického vojáka, zatímco náš pacifista nebyl schopen pohnout srdcem italských policistů.

Čtěte ZDE: Italové stále protestují: Sanitární totalita zavedena. Již za pár dní u nás? Lavina covidu v proočkované Británii. Vakcína nefunguje - alespoň ne proti nemoci. Nesmyslné handrkování o procenta. Globální špinavá hra

Nejvíce na mě zapůsobila scéna, kdy těhotnou ženu zasáhli do zadní části hlavy. Bezdůvodné násilí, které se nezastavilo ani tváří v tvář rodícímu se životu.

Zajímalo by mě, co je to za společnost, která legitimizuje takové jednání ze strany subjektů, které by měly reprezentovat veřejné instituce. Policii v přístavu Terst to ale nestačilo.

Po "střelbě" přišla řada na spuštění slzného plynu. Úkok zasáhl ty, kteří byli nejvzdálenější od míst střetů a tiše mezi sebou mluvili. Zasaženy byly některé byty, dokonce i škola. Zde mě nejvíce zasáhla scéna, kdy jsem viděl některé děti plakat a kašlat.

Nepochopitelná a absolutně neospravedlnitelná byla záminka této brutální akce. Opakuji, občané, kteří demonstrovali společně s přístavními dělníky, nebránili přístupu dalším přístavním dělníkům, kteří chtěli jít do práce, ani nákladním vozidlům nebo jiným dopravním prostředkům. Bezdůvodné a zbytečné "exemplární" násilí.

Kdyby byl cizinec, Číňan například, svědkem toho, co se odehrálo v přístavu Terst v říjnu 2021, byl by si jist, že v Itálii vládne brutální diktatura. 

Tagy článku