Vítězové poslaneckých voleb mají možnost získat i moc patřící prezidentovi. Snaha zbavit se Zemana rok před prezidentskými volbami připomíná ukrajinský Majdan, vzpourou proti prezidentovi Janukovyčovi rok před koncem jeho volebního období uvrhl zemi do krize.

Oceňuji, že Václav Klaus navštívil svého nástupce v nemocnici. Byla správná i návštěva předseda Sněmovny Radka Vondráčka. Za hlavou státu se chodí i do nemocnice. Rozhodující je vůle hlavy státu, koho chce přijmout. Nemocnice mu v tom nesmí bránit.  Ústřední vojenská nemocnice je vybavená pro léčení hlavy státu a musí počítat s tím, že bude své pravomoci vykonávat i zde.  Klaus i Vondráček potvrdili, že s prezidentem komunikovali, že ví co hovoří a co činí.  Klaus s ním byl téměř hodinu a je primitivní si myslet, že by tam seděl když by její Zeman nevnímal.

Základní je rozhovor. Člověk pozná zda mluví s někým komu to myslí nebo s osobou, která je mimo. Ti, kteří chtějí prezidenta zbavit pravomocí a ani jej nenavštíví jednají jako v Mnichově 1938  - o nás bez nás.

Masarykovo razítko

Zbavit prezidenta pravomoci, aniž by se jej ústavní činitelé zeptali na jeho stanovisko, by si za Masaryka nikdo nedovolil. I za prezidenta Svobody byl u něj před jeho sesazením ze zdravotních důvodů premiér Štrougal a ten pak na jednání předsednictva Ústředního výboru KSČ uvedl, že jej Svoboda nepoznal. Za války se jel K.H.Frank do Lán přesvědčit jak na tom protektorátní prezident je. I představitel německých okupantů považoval za nutné znát osobně stav prezidenta a nespokojil se se zprávami lékařů.

Problém některých politiků a právníků je, že své názory o prezidentovi uzpůsobí tomu, o kterého prezidenta jde. Ale Ústava platí pro všechny prezidenty stejně. Přesto se postupuje jinak v případě Václava Havla a Miloše Zemana.

Havel byl v bezvědomí a ohrožení života při protržení tlustého střeva v dubnu 1998 v Tyrolsku, kde byl operován. Byl nemocný asi tři měsíce přesto nebyl parlamentem zbaven výkonu funkce listiny podepisoval v nemocnici.

Velmi omezen byl výkon pravomocí u prezidenta Masaryka. Avšak nebylo přistoupeno k tomu, aby byl zastoupen náměstkem prezidenta, kterého volil parlament stejným způsobem jako prezidenta v případě neschopnosti výkonu funkce. Po mrtvici měl Masaryk problém se vůbec podepisovat. Věc se řešila tak, že hradní kancelář vyrobila podpisové razítko s prezidentovým podpisem. Od 21.července 1934 pak Masaryk nic nepodepsal,  zákony a jiné dokumenty razítkovali jeho úředníci na místě, kam přiložil prst.

Jak pracuje prezident

Ústřední vojenská nemocnice uvedla, že prezident není schopen vykonávat pracovní povinnosti. Takový pojem, ale Ústava nezná, na prezidenta se nevztahuje zákoník práce. Může své ústavní funkce - například podpis zákona či jmenovací dekret - učinit v hradní kanceláři v nemocnici i v domácím léčení. Nemocnice nemá právo omezit ústavní funkce hlavy státu. Prezidentovy akty z nemocnice jsou platné a nemocnice ve spolupráci s kanceláří prezidenta mu musí umožnit jejich přijetí včetně politických jednání.

Nemocný prezident sice nemůže jet na zasedání OSN do New Yorku. Ale tam nejezdí spousta hlav států, včetně britské královny. Při realizaci jeho pravomocí jerozhodující mentální schopnost rozhodnout a vyjádřit vůli. Podepíše-li dekret o udělení státního vyznamenání, je to platné, byť by řád předal v zastoupení kancléř premiér nebo třeba i bývalý prezident. Ti jsou v řadě států využíváni pro reprezentaci.  Rumunská republika tak využívala i bývalého krále Michala II..

Po ustavující schůzi Sněmovny vláda podá demisi. Tu by měl premiér donést do nemocnice a prezidentovi odevzdat. Pokud prezident premiéra přijme, převezme demisi a zároveň pověří vládu výkonem funkce do jmenování vlády nové je ústavní akt hotov. Pakliže  Andrej Babiš tak učiní a uvěří si, že prezident ví s kým a o čem mluví, je to důkaz prezidentovy schopnosti plnit prezidentské pravomoci. Pak snaha zbavit její pravomocí je protiústavní pokus o přivlastnění moci, kterou voliči svěřili Miloši Zemanovi, končí komentář právník Zdeněk Koudelka.