Zlato a ropa padají, dolar dostal křídla, rubl očekává šok a svět finanční kolaps. Horké léto a v něm rodící se „sluníčková“ kultura

 Včerejšek přinesl spoustu zpráv. Vévodí jim na jedné straně zpráva o cenách zlata na pětiletém minimu (což není příznivé pro Čínu a další země, které zlato ve velkém už dlouho skupují) a zpráva o ekonomickém šoku pro Rusko, kterou vydala ruská Sperbank. Obě souvisí s tím, co jsem očekávala od nedávných dohod s Íránem – s otevřením íránského trhu pro nové investice (základ úrokových sazeb pro každou banku) a s vývozem íránské ropy (který sníží její cenu a tím oslabí ruskou měnu).

Nerozumím všem těm ekonomickým tahům a různým indexům,  ale souvislost mezi cenami ropy a ruským rublem je jasná i ekonomickému laikovi. A zatímco svět se na její nízké ceny může těšit, pro Rusko to nejsou optimistické předpovědi – podle včerejší zprávy se cena ropy může na konci roku, kdy vstoupí v platnost odstranění íránských sankcí, dostat až na 45 dolarů za barel.Dalším důvodem ruských obav je fakt, že čínská ekonomika zpomaluje a to znamená snížení poptávky po ropě.

Včerejší obchodování na čínské burze navíc přineslo prudký pokles ceny zlata – během 15 minut se dostala na pětileté minimum. K jeho nízkým cenám mělo přispět i čínské oznámení o stavu jeho vlastních zásob, které se ukázaly jako mnohem nižší, než svět očekával.

Když ceny zlata a ropy padají, dolar stoupá

Obě komodity, na kterých stojí i padá dolar (o zlatě už to dávno neplatí, ale svou roli pořád má)  a na kterých staví Rusko, Čína a země BRICS a ŠOS, se prudce propadají po dohodě s Íránem a po zvláštních obchodováních na čínské burze.  Z nízkých cen obou se raduje americký dolar, který i bez toho ožívá oznámením, že FED poprvé od roku 2006 letos na podzim zvýší úrokové sazby.

Použité zdroje zde, zde, zde

Když si tyto zprávy shrnu optikou, že především přes energetické zdroje a přes jejich rozvodné trubky jde 1) o udržení hodnoty dolaru a 2) o způsob, jak odrovnat Rusko a udržet pod kontrolou Čínu (klasická věta: „Chceme-li zničit Rusko, ceny ropy snížíme, chceme-li zničit Čínu, ceny ropy zvýšíme“), tak Íránem se obojí zdařilo. Ale zatímco se dolar raduje, děje se něco podivného. Jak už jsem na těchto stránkách několikrát psala, očekávám letos na podzim nějaký finanční kolaps  (dosavadní kolapsy se vždy odehrávaly na podzim přesně tak, jak je to „ve hvězdách“, ale letos to bude něco většího).

Včera jsem nejdříve narazila na článek a v něm graf, kterým nerozumím. Z obojího ale čtu, že něco podivného se skutečně děje. Článek má titulek The Greatest Collapse In The History Of The VIX Index a současné burzovní dění přirovnává k výkyvům, k jakým dochází jen za zcela mimořádných situací (zemětřesení, 11/9 apod.) a mimořádnost současných výkyvů ukazuje na tomto grafu:

Večer jsem pak narazila na článek 1. října se podle dvou guruů finančních předpovědí stane něco velkého. A dnes už i zcela seriózní ekonomická stránka píše: „Ropa, drahé kovy, plodiny nebo cukr. Komodity zasáhl výprodej prudší, než jakého jsme byli svědky po pádu Lehman Brothers v roce 2008 i vyhrocení dluhové krize v eurozóně v roce 2012. Komoditní index Bloombergu se dostal na své dno od června roku 2002! Důvody? Írán, Čína, především ale změna přístupu investorů k americkému dolaru a ekonomice. Americká lehká ropa WTI se zanořila pod 50 dolarů za barel. Zlato, zejména po pondělním propadu v asijském obchodování, kdy 15 minut obchodování znamenalo nejprudší pokles za dva roky, se dostalo na pětileté dno a v úvodu týdne pokračuje v poklesu u hranice 1100 dolarů za unci. Komoditní sektor celkově obchoduje na svém 13letém dně. Americký dolar zpevňuje vůči euru na tříměsíční maxima, japonský jen k němu naopak klesl na měsíční dno.

Výhled pro drahé kovy zamíchává vyhlídka na růst sazeb ve Spojených státech, první od roku 2006, s tím, jak z americké ekonomiky přicházejí další a další pozitivní čísla. Americký dolar tak zpevňuje k euru a sráží zejména zlato jako sázku na zajištění proti naopak slábnoucímu dolaru a slábnoucí ekonomice. V pondělí zlato odepsalo přes 4 procenta hodnoty k úrovni 1100 dolarů za unci, v úterý pokračuje na dosah těchto hodnot. O nejméně procento klesají také platina nebo palladium, slaběji futures kontrakty na stříbro (více)

Jak říkám, nerozumím ekonomickým indexům a burzovnímu obchodování, já jen hledám informace k tomu, že na podzim se ve finančním světě odehraje něco velmi významného. Benjamin Fulford už dlouho tvrdí, že svět opustí lichvářský systém „chazarů“, já si to ale shrnuji do svého dlouhodobého názoru, že dominance Západu (USA a euroatlantické kultury) končí a že žezlo přebírá Východ (Čína a euroasijská kultura). Jakým způsobem předávání žezla proběhne (válka nebo jen finanční kolaps) si netroufám říct. Co ale nepřestanu tvrdit je, že letošní podzim je v tomto směru zlomový.

A touto optikou mám otázky: Čína včera nabídla k prodeji 5 tun svého zlata a oznámila výši jeho vlastněných zásob –  a obojím posílila dolar. Ale znamená to skutečně ústup Číny poté, co v březnu založila AIIB a celý svět se k ní přidal? A není ve skutečnosti všechno jen závěrečným tažením k odstavení dolaru? A touto optikou hledám, jaká v tom je role Íránu a Izraele – jsou to skutečně nepřátelé, když zavilý nepřítel židovského státu Mahmúd Ahmadínežád je údajně původem Žid (zde)? A co pro Izrael znamená přes přistěhovalce tvořená „sluníčková“ multi-kultura, která má uctívat všechna náboženství sjednocující kult Padlého anděla (Satana) a tedy kult, který má kořeny na území íránského státu? A je Izrael tvůrcem (spolutvůrcem) této kultury anebo jsou židé jen její stejnou součástí, jako křesťané a muslimové? A má se Izrael právem obávat svého zániku o letošním podzimu (kterého se skutečně podle nebeských znamení obává) stejně, jako papežský stolec svého konce?

Ceny komodit a hodnoty měn a provázanost všeho umí ekonomové brilantně vysvětlit a podat v tabulkách a grafech – bohužel, jejich odborné výklady, kterým rozumí jen oni, se týkají vždy jen krátkodobých časových horizontů. Hybatelé světa však pracují ve velmi dlouhodobých perspektivách a na ty ekonomové povětšinou odpovědi nemají. Ve srovnání s výklady ekonomů je můj článek jen slátaninou. Ale před cca 15 léty byl „slátaninou“ i můj názor, že Amerika končí a nastupuje Čína. A na té „slátanině“ si trvám i nyní, kdy to vypadá, že dolar dostal křídla a může se radovat.

– Pozorovatelka –   21.7.2015