Maďarská konzervativní vláda se ve sporu s Evropskou unií ohledně plánů Bruselu zdanit domácnosti a zvýšit ceny energií, aby zaplatila za jejich ambiciózní Zelenou dohodu, drží za svým.

Ministr odpovědný za úřad maďarského premiéra Gergely Gulyás během tiskové konference novinářům řekl, že Brusel bude danit domy a auta lidí, aby zaplatil za podle něj špatně koncipované projekty na ochranu klimatu. Naznačil, že maďarská vláda je odhodlána bránit politiku spočívající ve snižování účtů domácností, nikoli v jejich zvyšování.

Ministr uvedl, že v celé Evropě trvá krize výdajů domácností kvůli „neuvěřitelně vysokým, raketově rostoucím“ nákladům na energie. Hlavním důvodem je kromě cen na světových trzích i to, že Evropská komise provádí nepromyšlenou energetickou politiku. Podle ministra jde o otevřený útok na maďarský vládní projekt snižování výdajů domácností, v jehož důsledku jsou maďarské ceny energií jedny z nejnižších mezi členskými státy EU. Prohlásil, že země Visegrádské čtyřky mají v plánu tyto pokusy vetovat a návrhy z Bruselu odmítnou.

Komisařem odpovědným za zelenou dohodu EU je výkonný místopředseda Frans Timmermans, který patří k nejhlasitějším kritikům vlády Viktora Orbána. Mezi Timmermansem a Orbánem není žádná láska a není pak divu, že maďarská vláda zveřejnila dokument, který dokládá, že počty komisaře nesedí, protože ceny energií vystřelily vzhůru mnohem rychleji, než Timmermansův model původně předpovídal.

Gulyás znovu zopakoval, že nedávná opatření Evropské komise přispěla k probíhající energetické krizi, neboť Brusel si vynutil zastavení tradiční evropské výroby energie a jako důvod uvedl ochranu klimatu. EU se pak pustila do liberalizace trhů s plynem a elektřinou bez řádného přechodu. Kromě toho pokračoval, že když už loni byly patrné známky krize – protože rezervy byly rekordně nízké, poptávka stoupala, nabídka klesala a dlouhodobé smlouvy na plyn docházely –, Brusel půl roku nedělal nic pro to, aby Evropě dodával suroviny, ani nevedl žádné věcné konzultace s partnery.

Podle maďarského ministra chce nyní návrh Evropské komise rozšířit systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) na silniční dopravu, automobily, veřejné budovy a rodinné domy a také na spotřebitele. To by znamenalo, že by Brusel zdaňoval domy a auta lidí, místo aby prosazoval princip „znečišťovatel platí“, čímž by chránil nadnárodní společnosti před placením svého podílu za náklady na znečištění. Vysvětlil, že cena zemního plynu na evropských trzích vzrostla během jednoho roku o 400 procent, zatímco cena elektřiny vzrostla o 80 až 100 procent. Ceny energií pro domácnosti se proto zvýšily ve všech evropských zemích s výjimkou Maďarska.

Upozornil také na skutečnost, že nejnižší maloobchodní ceny plynu a elektřiny jsou v Maďarsku. V případě spotřebitelských cen v domácnostech vyjde jedna kilowatthodina elektřiny v Budapešti na 10 eur, zatímco ve Vídni je to více než dvakrát tolik a v Berlíně téměř třiapůlkrát více. Dodal, že jednotková cena plynu v maďarském hlavním městě činí 2,87 eura, zatímco ve Vídni je třikrát vyšší, v Berlíně více než dvojnásobná a ve Švédsku je cena plynu osmkrát vyšší.

Gulyás rovněž uvedl, že plány Bruselu zakázat do roku 2035 provoz automobilů na plyn a naftu jsou „nebezpečné“. Zdůraznil, že levicové vedení Budapešti sbíhající se kolem liberálního starosty Gergelyho Karácsonyho už hovoří o zákazu dieselových vozidel a chce zavést poplatek za přetížení dopravy, zatímco nadnárodní společnosti mohou bez následků znečišťovat životní prostředí.

Maďarsko bylo nedávno kritizováno za podpis dlouhodobé smlouvy s Ruskem o dodávkách plynu, která zemi zaručuje energetickou bezpečnost na příštích 15 let. Rusko je obviňováno, že své dodávky energie využívá jako formu hybridní války, ale evropské pokusy nahradit tradiční fosilní nebo jaderné zdroje energie se zatím ukázaly nejen jako nákladné pro každodenní spotřebitele a podniky, ale vedly také k velké krizi v dodávkách energie a dokonce k vážným výpadkům v řadě členských států.