Jak se zdá, hodně voličů „antibabišovců" prostě jen špatně pochopilo jejich základní motivaci. „Toužit po moci" skutečně není totéž, jako „toužit pomoci".
Jaroslav Štefec
Čeština je úžasný jazyk, napsal na facebooku Jaroslav Štefec.
A poznámky jsou opět úžasné:
- Je. A také je pro dnešní dobu typické, že si místo krizového manažera zvolíme do čela státu knihovníka. Navíc knihovníka, kterému nedělá problémy pálit knihy.
- Jak chutná moc; Ladislav Mňačko
- Jedno z vrcholných slovenských děl šedesátých let 20. století. V tíživé atmosféře účelově velkolepého státního pohřbu významného státníka sledujeme proud vzpomínek jeho blízkého přítele Franka, který postupně odhaluje státníkovu minulost, jeho vzestupy a pády, jeho povahu, a dává i mladšímu čtenáři okusit totalitního strachu ze všeho a všech – zejména u těch nejmocnějších.
- dávala bych to jako povinnou četbu
- Moje zkušenost: To, že z něčeho uděláte povinnou četbu, tak to častokrát uděláte opravdu povinné a odpuzující. Já osobně povinnou četbu na ZDŠ nikdy nečetl, ale jinak mám vlastní knihovnu cca 2 000 knih. Na četbu něčeho takového musí být člověk patřičně naladěn a mít schopnost obsah knihy pochopit.
- Knihkupci byli vždy problém tohoto národa pokud se prodrápali k moci a to na jaké-koliv úrovni
- Ona je taky rozdíl mezi tímto "Patřit na Západ" a tímto "Patřit Západu". To si také pletou.
- to mi připomnělo dobu dětství , kdy jsem si dokola pouštěl malou gramodesku se Spejblem, kterak se zhrozil a káral Hurvajse, že jedl užovky, než pochopil, že jedl u Žofky...
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)