V lednu, když jsme referovali o tomto prvním oficiálním aktu otevřeného vzdoru tehdy zbrusu nového řeckého ministerského předsedy Tsiprase (což byla pro připomínku, jeho návštěva místní střelnice, kde nacisté 1. května 1944 popravili 200 Řeků), tak jsme uvedli, že to je začátek jasného obratu Řecka pryč od Evropy a k Rusku.

Dále jsme později komentovali mnohé věci, k nimž od té doby došlo:

Evropa bude zaprvé nejméně potěšena tím, že se Řecko rozhodlo postavit svůj lid na první místo v řetězci priorit před zámořské nadhazovače cen za řecká aktiva. Nejméně bude potěšena zvláště tím, že likvidační výprodej Řecka je součástí dohody o vykoupení Řecka: tj. dohody, která jak Trojka opakovaně konstatovala, není přístupná novému projednání.

Nejdůležitější ale je, že jsme už tehdy výslovně řekli, že aby si Řecko udrželo svou vyjednávací páku (což se o 6 měsíců později ukázalo být jako těžká cesta), tak bude potřebovat Plán B, do něhož bude patřit alternativní zdroj financování, tj. Rusko nebo Čína, které by se mohly stát zdrojem tolik potřebného překlenovacího financování Řecka, zatímco si bude tisknout svou vlastní měnu a připravovat se na život mimo evropský žalář.

Němci nad tím nejásali: Německý centrální bankéř varoval před hrozivými problémy, pokud nová vláda zpochybní pomocný program pro tuto zemi, neboť tím ohrozí financování bank. „To by mělo pro řecký finanční systém osudové důsledky. Řecké banky by ztratily přístup k penězům centrální banky,“ řekl novinám Handelsblatt člen správní rady Bundesbank Joachim Nagel.

No, možná že ano… Pokud samozřejmě Řecko nenajde nový, alternativní zdroj financování, takový, který nemá nic společného s establišmentem MMF, jehož „výkupy“ z dluhů nejsou ničím více než kouřovou clonou k realizaci pro-Západní politiky a k umožnění rychlé proměny jakékoliv „vykupované“ společnosti na likviditu… To přirozeně znamená, že teď se musí kriticky důležitými spojenci Řecka stát Rusko a Čína, což by okamžitě vysvětlilo logický obrat směrem k Moskvě.

Když jsme si 27. června dělali legraci den po šokujícím Tsiprasově oznámení rozhodnutí o referendu, tak jsme přesně to opakovali:

Milí Řekové, pokud chcete požádat o půjčku z Asijské banky investic do infrastruktur, pošlete e-mail na:[email protected]

— zerohedge (@zerohedge) June 28, 2015

Ukázalo se, že nic z toho nebyl vtip, a pokud se dá řeckým novinám „To Vima“ věřit, tak „Plán B“ včetně nouzové půjčky 10 miliard $ od Vladimira Putina použité na financování nové řecké měny, byl přesně tím, o čem Řecko uvažovalo.

Podle řeckého reportérapožádal řecký ministerský předseda Alexis Tsipras ruského presidenta Vladimira Putina o 10 miliard dolarů, aby si vytisknul drachmy.

Jinými slovy, je-li to pravda, pak Řecko přesně jak jsme řekli, že by mělo, požádalo Rusko a BRICS o financování, aby mohlo opustit oběžnou dráhu Evropy…

Zpráva těchto novin citovala Tsiprasovo tvrzení v posledním větším interview s řeckým národním vysílačem ERT, že „aby si země vytiskla svou novou národní měnu, tak potřebuje rezervy tvrdých měn.“

Avšak jak Moskva, tak Peking řekly poněkud překvapivě, ne:

Odpovědí Moskvy byly vágní zmínky o 5 miliardách dolarů vyplacených dopředu na stavbu nového plynovodu Jižní proud, který bude procházet přes Řecko. Tsipras rovněž poslal podobnou žádost o půjčku Číně a Íránu, ale bez nějakého výsledku.

Zpráva pokračuje:

Tsipras plánoval návrat k drachmě od počátku roku 2015 a k dosažení tohoto cíle počítal s ruskou pomocí. Podle zprávy o tomto jeho plánu věděli PanosKammenos, YiannisDragasakis, YanisVaroufakis, Nikos Pappas, PanagiotisLafazani a další klíčoví členové koalice.

Tsipras při své první návštěvě Moskvy odsoudil politiku Evropské unie k Ukrajině a podpořil referendum na východní Ukrajině snažící se o odtržení. Tehdy si Německo uvědomilo, že Řecko je připraveno změnit alianci, což bylo cosi, co by mohlo ohrozit soudržnost Eurozóny.Tsipras doufal, že Německo před touto hrozbou couvne a nabídne Řecku štědrý zástřih dluhu. V té době měl Tsipras mladistvé ambice, že by mohl změnit Evropu, pokračovala tato zpráva.

Rovněž mluvil o „geopolitické dohazovačství“, jelikož Tsipras byl v květnu 2014 před volbami do Evropského parlamentu představen Leonidu Resetnikofovi, řediteli ruského Institutu strategických studií. Představil jej profesor ruských studií Nikos Kotzias, který byl později za své služby odměněn předsednictvím na ministerstvu zahraničí.

Největším překvapením ale bylo to, že to byl Putin, kdo tuto nabídku v noc referendaodmítl.

Na referendum z 5. července se pohlíželo jako na testpro Tsiprase o tom, co si Řecký lid myslí o Evropě a eurozóně. Avšak v noc referenda přišlo z Ruska vyslovení, že Putin nechce návrat Řecka k drachmě podpořit. To se potvrdilo i v následujících dnech. Poté už neměl Tsipras jinou volbu než se „vzdát“ německé kancléřce Angele Merkel a podepsat třetí balíček vykoupení.

Jinými slovy to nebyl Tsiprasův špatný odhad v předpovědi reakce Řeka při řeckém referendu, ani to nebylo jeho tajné přání, aby v něm byl poražen, jak se před tím naznačovalo(že by očekával hlasování Ano, ale místo toho, že dostal 61% „Ne“), nýbrž to bylo odmítnutí Putina v poslední minutě, které vedlo ke kapitulaci řecké vlády a k vyhození Varoufakise, který byl téměř určitě propagátorem tohoto plánu.

Rovněž to znamená, že Merkelová má náhle k Vladimirovi velký dluh se spoustou vděčnosti, když ten zradil řecké „marxisty“, přičemž eurozóně umožnil pokračovat v její dosavadní podobě. Je při tom otázkou, co Vlad dostal na oplátku za to, ženechal řeckou vládu na holičkách (a co dali za svůj nejvybranější statek), jehož osud byl v rukou bývalého špiona KGB.

Nakonec je také možné, že To Vima přistupuje k pravdě poněkud uvolněně. Na potvrzení si myslíme, že bychom měli počkat na oficiální verzi od Varoufakise, který byl v poslední době všelijaký, jen nebyl potichu. Pokud se to potvrdí, tak to určitě bude největší příběh roku, o němž se nereferovalo, takový, který naznačuje, že pokračování snu Merkelové o sjednocené Evropě bylo možné jen díky tomuto muži.

Potvrdí-li se to, tak v první řadě pátrejte po rostoucím rozkolu mezi Evropou a US (který se jasně projevil při tlačení na Merkelovou přes MMF s ještě hlasitějšími požadavky na zástřih dluhů, ani nemluvě o dost přímých intervencí Jacka Lew do vyjednávání o řeckém vykoupení) a po rostoucím pocitu přátelského sbližování mezi Berlínem (spolu s Bruselem) a Moskvou.

Těmi, kdo na tuto hru na reálpolitiku zase nejvíc doplatili, byli obyčejní lidé v Řecku.

Submitted by Tyler Durden on 07/21/2015 13:39 -0400

Zdroj: http://www.zerohedge.com/news/2015-07-21/tsipras-asked-putin-10-billion-print-drachmas-greek-media-reports