Dalším zásadním důsledkem byla následná rekatolizace, a protože 75-90% Čechů byla protestantského vyznání, znamenalo to velkou emigrantskou vlnu a obrácení těch, kteří zůstali. Německý jazyk byl plně zrovnoprávněn s českým, takže došlo i ke germanizaci celkového obyvatelstva (nejen šlechty).

„Kdo ví dnes něco o Kronice české, obhajobě stavovského povstání Pavla Stránského ze Zapské stránky, která následuje jako reakce na Obnovené zřízení zemské a další a další jeho souvislosti. A pak,  kdo si vlastně uvědomuje, že důsledky Bělohorské bitvy znamenají nejenom konfiskaci majetku nekatolické šlechty, ale i potom následující „restituce“ majetkové,  a odstartování řetězce konfiskací a restitucí, který se táhne až  do současnosti. I dnes bychom našli v dějinách nebo genealogiích rodů, které usilují o  restituce, a kterým bylo skutečně něco zkonfiskováno v minulosti z majetku nabytého neprávem i právem,  jistě spoustu rodů a osobností, které mají vztah, někdy přiznávaný, někdy utajovaný, až k onomu 400.výročí střetnutí nekatolických  a katolických vojsk na Bílé Hoře,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

„První republikou v našich dějinách byla stavovská republika trvající od července do listopadu 1619, kdy byla vystřídána konstituční monarchií v čele s Fridrichem Falckým, známého jako zimní král, ukončená v listopadu 1620 zradou krále. České dějiny nebývají zrovna průhledné,“ napsal v komentáři Pro Prvnizpravy.cz Vladimír Čermák.