Následující příspěvek jsem se chystal napsat již delší dobu, ale vždy mně k tomu chybělo odhodlání. Je pro ty, kteří chtějí pochopit, jak funguje součásný systém moci, resp. upozorňuje na velmi významný moment fungování současného typu moci – řízení osob prostřednictvím poskytování in-side informací. Jedná se o jeden z nejúčinnějších nástrojů současného typu moci. Moci, která vyrostla z propojení struktur založených na pozičním investování a struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.
K tomu podrobněji příslušné pasáže v monografii „Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb“, viz:
http://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html
Problém je popsán zejména v kapitole 5. „Bariéry přechodu ke společnosti založené na produktivních službách“.
Pro své fungování si struktury propojující poziční investování a vzájemné krytí vytvářejí základní ideové paradigma vyjednávání vlivu, které má následující parametry:
- Prosazování silových řešení doslova“za každou cenu“.
- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním
silových řešení).
- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.
- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i „měkké“ řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).
- Vytváření představy o vlastní výlučnosti (my jsme ti jediní správní a proto nám je vše dovoleno), přičemž tato výlučnost má dvě roviny – obecnou (výlučnou je naše „euroatlantická civilizace“) a elitářskou (my, co víme, o co jde a jak to chodí, máme právo používat ostatní i v rámci naší „euroatlantické civilizace“ jen jako nástroj či prostředek „uhájení jejích hodnot“).
(Uveřejnil jsem již vícekrát, proto nyní píšu jen stručně a menším písmem, v příloze k tomuto článku uveřejňuji pro ty, co se s touto terminologií ještě nesetkali, slovníček základních pojmů.)
Jak funguje řízení osob formou poskytování in-side informací
Jednou z věcí, která nejvíce „vytlačuje“ roli tolik potřebné teorie z hlav lidí, zejména těch lidí, kteří se snaží změnit něco k lepšímu, je řízení formou poskytování in-side informací. Každý člověk disponuje vlastním úsudkem a odhaduje budoucí vývoj. Řízení založené na poskytování in-side informací vychází z toho, že se kontaktovaným osobám poskytne informace o tom, „jak to dopadne“, resp. „co se prosadí, jako řešení určitého problému“. Přitom jde o takové řešení, které člověk v souladu se svým vlastním úsudkem nepředpokládal, resp. (zejména v kontextu současného fungování daného systému moci) neočekával, že se zajde tak daleko.
Když se člověk podle této informace zařídí a tím či oním způsobem podpoří či alespoň přijme řešení sdělené formou in-side informace, je úspěšný, když nepřijme, postaví se proti němu, je neúspěšný. (Je to o tom, kdo jde „po větru“ se současnou mocí a kdo „proti větru“.)
Člověk, který je tímto způsobem ovládaný, si postupně zvykne řídit se takto poskytovanými informace, nechá se jimi ovládat a sám svými vlastními postoji (aniž by si to uvědomoval) zvyšuje účinnost tohoto mechanismu moci.
In-side informace obsahující sdělení o tom, jaké řešení se tak či tak prosadí, pak funguje jako určitý memplex (komplex memů, který má reprodukční schopnost a replikuje se v komunikačním prostoru).
Tento „měkký“, ale velmi účinný nástroj ovlivňování chování, ale i myšlení lidí, je určen pro ty, kteří by se vzepřeli, pokud by je chtěl někdo vydírat nebo zkorumpovat. Těm, kteří sami před sebou mají v podstatě čisté svědomí a jsou o sobě přesvědčeni, že se nenechají nikým řídit.
Zákeřnost této formy spočívá v tom, že jednání podle in-side informací vede k úspěchu, zatímco jednání podle vlastního úsudku naopak k prohře. Člověk se tak postupně naučí nepoužívat a spíše potlačovat vlastní úsudek. Odsud je již kousek ke skupinové konformitě. Riziku podlehnutí této formě ovládání a následnému pádu do pasti skupinové konformity jsou vystaveni prakticky všichni, kteří vstupují do oblasti, ve které mohou svými postoji významněji ovlivňovat své okolí.
Člověk, který je vystaven této formě ovlivňování a podlehne jí, ztrácí schopnost komplexního uvažování, schopnost vytvářet si vlastní koncept vyhodnocení a předvídají reálného dění. Především však ztrácí schopnost systematického osvojování teorie popisující společenskou realitu. Teorie pro něj přestává mít hodnotu a nedokáže si ani představit, k čemu by mohla být. Právě proto, že mu zkušenost ve hře, ve které se stal již jen figurkou, říká, že řídit se vlastním úsudkem vede ke ztrátě. Přijetí konformního názoru v podobě získáné, přijaté a jím samotným šířené in-side informace o tom, jaké řešení se prosadí, jej připoutává k těm, co plně podlehli skupinové konformitě a (jak s oblibou říkám) „považují za normální to, co normální není“.
Aby systém moci využívající poskytování in-side informací mohl takto fungovat, musí za každou cenu, prestižním způsobem, příslušná řešení (spojena s použitím tvrdých nástrojů moci, nátlaku nejbrutálnějšího typu, překračováním mezi nejen přijatelného, ale i myslitelného) prosadit a udělat z toho normu.
Tímto způsobem se vyvíjí systém moci od doby, kdy překračování mezí přijatelného i myslitelného bylo symbolizováno Havlovým humanitárním bombardováním (kdy tento „velký myslitel a humanista“ byl zpracován prostřednictvím poskytování in-side informací přímo učebnicovým způsobem) až po výstřelky v podobě podpory použití jaderných zbraní proti Rusku z úst generála Petra Pavla, viz:
http://www.novarepublika.cz/2015/05/general-pavel-se-zapojil-do-hrozeb.html
(Kolikrát jsme mezi tím byli svědky toho, jak nikdo z normálních lidí neočekával, že „se zajde“, nebo že „to zajde“ tak daleko… a zašlo to ještě dál.)
V současné době se dostává tento systém uplatňování moci do krize z několika důvodů:
- Pokud v době Havlova „humanitárního bobmardování“ bylo jádro moci konzistentní, dnes není, což má dvě příčiny. Jednak „vytloukání klínu klínem“, tj. překrývání jednoho konfiktu ještě větším, má svá omezení. Jednak se objevil fenomén zaslepeného podbízivého radikalismu, tj. předhánění se v absurditě silových řešení. „Náš“ generál Pavel jej ilustruje přímo učebnicově.
- Jádro moci začíná procházet generační obměnou typu někdejšího sovětského politbyra a je vystaveno polaritě, která přirozeně vzniká mezi podbízivými pseudoradikály, kteří se snaží dělat kariéru přes pošetilost stárnoucích mocných, a mezi těmi, kteří si uvědomují, že je současný typ moci nutno nějakým způsobem reformovat.
- Ten, kdo chce, se může naučit „číst“, jak současný typ moci, včetně použití ovlivňování osob prostřednictvím in-side informací, funguje. Pak ani žádné „in-side“ informace nepotřebuje a hlavně ztrácejí vůči němu účinnost. Dokonce je schopen lépe než ti, kteří in-side informace šíří, vyhodnotit, která navrhovaná řešení jsou relevantní a které jen výstřelkem podbízivého radikalismu. A také vědět, kdy a jak lze jít „proti větru“.
Poznámka na závěr:
Nejlepší prevencí proti tomu, aby se člověk nechal řídit prostřednictvím in-side informací (aniž by si neuvědomil, že je takto řízen), je systematické vytváření komplexního konceptu pochopení reality. Nikoli jen „odborníky“ (kteří mají tendenci vidět realitu jednostranně), ale normálními uvažujícími lidmi nejrůznějšího věku, z nejrůznějších profesí, z nejrůznějších výchozích ideových pozic. Proto vždy rád čtu příspěvky lidí jako je K. Hušner (který představuje zkušenější generaci a lidi technického zaměření) nebo J. Kaleta (který představuje mladší generaci s humanitním vzděláním). Mohl bych uvést další příklady (zítra uveřejním další příklad). Vždy je důležité kritické myšlení, úcta k teorii, orientace na komplexnost.
Příloha: Slovníček základních pojmů
Uveřejňují část slovníčku pojmů, které jsou obsaženy v naší monografii a které popisují, jak funguje současný typ moci:
Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad: Jedná se typ sociálních sítí, které mají podobu vzájemného vydírání, vzájemného krytí i vzájemného protěžování v institucionálním systému společnosti těch, co na sebe vědí něco takového, zveřejnění čehož by v daných společenských podmínkách vedlo k jejich difamaci a potrestání. Vazby v těchto strukturách jsou mimořádně pevné, mají tendenci propojovat se s vazbami založenými na investování do společenské pozice a ovládat částečně či za určitých podmínek i plně institucionální systém společnosti.
Jádro vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí: Spontánně se utvářející skupina osob zastupujících různé struktury založené na vzájemném krytí, která vyjednávají společný vliv uplatňovaný prostřednictvím těchto struktur a zejména pak způsob reakce na případnou indiskreci v rámci těchto struktur, ke které dochází v případech, když se některá osoba či skupina osob v těchto strukturách cítí nedoceněna či ohrožena.
Základní ideové paradigma jádra vyjednávání vlivu: Souhrn postojů a postupů (toho, co se musí uznávat a dodržovat) při vyjednávání vlivu uplatňovaného koordinovaným postupem struktur založených na vzájemném krytí, zejména pak při řešení problémů spojených s indiskrecí. Základní ideové paradigma na jedné straně ospravedlňuje ty, kteří ve strukturách na vzájemném krytí působí, v očích jich samotných, na druhé straně orientuje na aktivity, které jsou pro uplatňování efektivního vlivu struktur a překrývání jejich praktik i důsledků uplatňování těchto praktik nezbytné. Umožňuje globální koordinaci vlivu struktur založených na vzájemném krytí a v případě potřeby koncentrování jejich vlivu do lokálních podmínek. Základní ideové paradigma má klíčový význam pro stabilitu moci generované působením struktur založených na vzájemném krytí. Modifikace a proměny tohoto paradigmatu jsou jedním z faktorů, který nejvíce ovlivňuje globální dění.
Investování do společenské pozice: Pořizování pozičních statků za účelem vytvoření nerovnoprávného postavení lidí hlediska využívání investičních příležitostí (jak těch, které jsou spojeny s nabýváním schopností, tak těch, které jsou spojeny s jejich uplatněním). Má celou řadu forem od prestižní či okázalé spotřeby až po spotřebu související s rozhráním her, v nichž vítězí ten, kdo disponuje většími finančními prostředky (právní spory, omezení bezpečnosti apod.).
Struktury založené na pozičním investování: Spojování osob, které disponují velkými finančními prostředky, do skupin či sociálních sítí, které se (z hlediska využívání investičních příležitostí, ale i každodenních společenských styků, místa bydlení, trávení volného času apod.) oddělují od ostatního obyvatelstva.
Viz: http://radimvalencik.pise.cz/2547-reformy-169-soucasna-moc-a-recky-tunel.html
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2565-rizeni-osob-pomoci-in-side-informaci.html