V Německu chtějí mít Zelení právo veta pro všechny zákony, které by mohly ohrožovat klima. V rámci Evropské unie je pak „děsí“ rozvoj jaderné energetiky. Dnešní WELT přináší podrobnosti. Kontrola „klimatičnosti“ pro všechny nové zákony – to je způsob, jakým Zelení doufají, že zavedou novou spolkovou vládu na klimatický kurz. Velmi konfliktní návrh. Předsedkyně německých Zelených Annalena Baerbocková (na obr.) zároveň přiznává, že v koaličních jednáních „semaforu“, tedy sociální demokracie (červená), Svobodných FDP (žlutá) a Zelených, stále existují značné rozdíly. A to prý ohrožuje cíle Německa v ochraně klimatu.
Tímto opatřením by se nové ministerstvo ochrany klimatu pod vedením Baerbockové stalo superministerstvem se zelenou nadkancléřkou, de facto stojící i nad formálním šéfem vlády. Poté, co Zelení získali ve volbách do Bundestagu 15 %, stali by se tímto právem veta nejsilnější vládní stranou. "Pokud se spolková vláda rozhodne udělat vše pro to, aby Německo nastoupilo na cestu 1,5 stupně, (tedy zpomalení oteplování planety), pak se nesmí stát, že zavřeme oči, když jakékoli ministerstvo předloží zákony, které se od něj jasně liší," řekla Baerbocková redakční síti Německo (RND). Měla zřejmě na mysli Pařížskou dohodu o ochraně klimatu z roku 2015. Ta zajišťuje omezení globálního oteplování výrazně pod dva stupně, ideálně 1,5 stupně, ve srovnání s předindustriálním věkem.

"Stejně jako kontrolujeme, zda lze projekty financovat, potřebujeme také závaznou kontrolu ohledně klimatu," dodala. Plnění Pařížské dohody o ochraně klimatu je "odpovědností všech tří stran", řekla s odkazem na koaliční jednání mezi SPD, Zelenými a FDP. „Úkol musí probíhat napříč všemi resorty. Žádné ministerstvo se tomu nevyhne." Baerbocková podle svých vlastních slov přesto předpokládá, že politika ochrany klimatu nové spolkové vlády nebude mít zpočátku žádný relevantní znatelný dopad na emise CO2. Je to „důsledek stagnace ochrany klimatu v posledních letech, například v sektoru dopravy, ve kterém emise po desetiletí neklesají,“ vysvětlila. Člověk se však nesmí „zbavit odpovědnosti ze strachu ze špatných čísel“.

Němečtí Zelení v pátek informovali o problémech při vyjednávání o „semaforové“ koalici. Podle Baerbockové mezi stranami stále existují značné věcné rozdíly. Proto vedení strany Zelených včera vyzvalo klimatické a ekologické nevládní organizace, aby vyvíjely tlak na ostatní dvě strany zamýšlené koalice, a dnes vyhlašují, že chtějí mít absolutní kontrolu nad všemi zákony.

Zelení v Evropském parlamentu se také činí. Ostře varují Evropskou komisi před klasifikací jaderné energie jako zelené energie v budoucí klimatické politice. "Francie a východoevropské země se chystají postavit nás v Bruselu před hotovou věc," řekl pro RND europoslanec za Zelené Sven Giegold. Politický tlak je obrovský. Odpovídající definice v otázce tzv. taxonomie - tedy kategorizace - hrozí již v listopadu. „To by byl nejhorší scénář energetické transformace Evropy,“ řekl Giegold. Důsledky by se rychle projevily v oblasti financí: „Výsledkem by byla devalvace všech nových finančních produktů, které by měly podpořit Zelenou dohodu v Evropě. Místo toho bude více veřejných a soukromých peněz směřovat do nových jaderných elektráren.“

Takzvaný greenwashing na úrovni EU ohrožuje také plyn jako zdroj energie, řekl Giegold. „Nic z toho nemá nic společného s udržitelností.“ Požadoval, aby předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová počkala s klasifikací jaderné energie, dokud se v Berlíně nezformuje nová vládní koalice. Jedině tak má Německo šanci nové plány zastavit.

Zelený Giegold touto tirádou reaguje na zvažovaný plán EU, tedy Energetický obrat, který by započítal i jadernou energii. Toto rozhodnutí by mělo důsledky, které se mnoha Zeleným a odpůrcům jaderné energetiky vůbec nelíbí. Ještě před nástupem nové spolkové vlády by Evropská komise mohla klasifikovat jadernou energii jako bezemisní – tedy „klimaticky správnou“ energii. S dalekosáhlými důsledky i pro investice do jednotlivých zdrojů energie. To, zdá se, leží Zeleným na srdci nejvíc – že mimo jiné i finance z Fondu obnovy by nešly jen do obnovitelných zdrojů, tedy solárních a větrných elektráren.

Tady zelení rytíři Apokalypsy nechtěně odhalili příliš mnoho – nejen to, že o snižování emisí CO2, jímž se zaštiťují, zas až tak moc nejde, protože jaderná energie je jednoznačně z hlediska emisí CO2 šetrná. Spíše jde, zdá se, o investice do těch zdrojů energie, které tlačí evropská průmyslová ekolobby, jejíž jsou Zelení mluvčí. A za druhé také zcela nepokrytě přiznal, že určujícím státem v EU je Německo. A od něj se odvíjí veškerá politika, tedy i osudy celé EU a jejích států. Velká evropská unie národa německého?

Návrat k jádru je jediným racionálním řešením současné energetické krize. To už přiznávají i mnozí zastánci „záchrany klimatu“. Ne nadarmo připomínají realisté i v Německu samotném, že od blackoutů je zachraňují jaderné zdroje z Francie a Čech, o uhelných elektrárnách nemluvě. A právě volba mezi fosilními zdroji a jádrem je to, o co tu jde. Protože kromě ekofanatiků je každému jasné, že na slunce a vítr tak nějak není spolehnutí v situaci, kdy energii z těchto zdrojů neumíme „skladovat“ pro případy chladných a bezvětrných dnů bez slunce, jakých je ve střední Evropě příliš mnoho. Pokud se v nastávající vládní koalici v Německu prosadí od reality odtržené ideologické náboženství, protože nic jiného to není, čekají nás temné a chladné dny.