Dmitrij Kosyrev se pozastavuje nad iniciativou viceprezidentky USA Kamaly Harrisové v době, kdy Amerika prožívá nejtěžší období od dob Velké hospodářské krize

Pokud by někdo zapomněl, v USA existuje post viceprezidenta, který zastává Kamala Harrisová, o níž není příliš slyšet. Nicméně pokusila se připomenout tím, že se stala jakousi patronkou nové iniciativy prezidentské administrativy. 

Smysl iniciativy se dá těžko přeložit: Sexuální strategie? Pohlavní strategie? Nebo snad genderová strategie? Gender značí pohlaví – mužské, ženské a k tomu ještě cokoli dalšího si vymyslíte, pokud opravdu chcete. 

Mimochodem, pokud narazíte na člověka, který volně používá vyumělkovaný jazyk odvozený od slov jako „gender“, „sexismus“, „patriarchát“ a „objektivizace žen“, nezabředněte s ním do diskuse a držte se od něj raději dál. Nová strategie Bílého domu velmi dobře ukazuje, k čemu mohou všechny tyto bláboly vést v každodenním životě. A přesně taková je i zmíněná strategie na oficiálních stránkách Bílého domu, a týká se to všech jejích dvaačtyřiceti stran. 

Je plná slovní břečky typu „v každé z níže uvedených strategických priorit budou politiky, programy a přístupy vycházet z historického a současného kontextu těchto vzájemně se ovlivňujících tlaků“.

Směšné starosti Demokratů

Přijetí celého dokumentu má však ve skutečnosti velmi dobrý důvod. Problém je v tom, že zemi zasáhly dvě zla najednou: v prvním ohledu jde o nehoráznosti radikálního feminismu (kdy k odsouzení muže za určitá slova nebo činy v minulosti stačí výpověď údajné oběti – a soudy podle toho rozhodují). Druhým neštěstím je americký „covidový reset“, karanténní a hygienická opatření. Výsledkem je podle stejného dokumentu Bílého domu „nejhorší ekonomický kolaps od dob Velké hospodářské krize, při němž míra účasti žen na trhu práce klesla na nejnižší úroveň za posledních třicet let“. Kromě toho se zvýšilo „genderově podmíněné“ násilí (došlo na válku žen proti mužům?) a prohloubily se nerovnosti na rasovém a etnickém základě. Tudíž je třeba něco dělat.

Je pochopitelné, jak na tuto situaci reagují lidé v konzervativní polovině USA. Donald Trump (který zůstává ideologem „jiné Ameriky“) říká očividné: „Několik humanitárních krizí v posledních měsících (Afghánistán a mexická hranice). Zuřící inflace, zamrzlé zásobovací linky, ceny energií letí do nebes, Čína organizuje přelety nad Tchaj-wanem a testuje nadzvukové rakety, přitom oni se zaměřují na genderovou strategii. Ještě jste se neprobudili?“ 

Kratším způsobem a jasněji se vyjádřil známý antifeminista a bloger Matt Walsh: „Nikdo z těch, kdo podporují národní genderovou strategii, nedokáže definovat, co je to žena.“ 

Jenomže Bidenova administrativa, tj. Demokraté, nehodlají jen slovíčkařit, ale hodlají také něco dělat. A to je na tom to nejzajímavější.

Čtěte ZDE: "Alarmující" zpráva WHO: Pandemie domácího násilí. Zdrojem je podle žen z OSN tradiční rodina. Manipulace s pojmy i s daty. Genocida populace na postupu. Jak vymýtit heterosexuální vztahy? Výsměch oligarchů

Ministerstvo pozitivní diskriminace

Před námi je typická situace pro lidi, kteří si stále ještě hloupě říkají demokraté. Nejprve dlouze, s „vědeckým“ zdůvodněním nebo bez něj, vykřikují, že tu je diskriminace – některých lidí se týká více než jiných. Například v dostupnosti pracovních míst. Typickou reakcí Demokrata (socialisty, levičáka apod.) je vytvoření jiné diskriminace. A zřídí k tomu obrovský a nenasytný (na náklady pracujících daňových poplatníků) kontrolní a donucovací aparát. Čili levicová politika je vždy o masovém násilí a dalších sociálních experimentech, jak jinak nastolit spravedlnost.

Pokud si výše uvedený dokument přečtete až po stranu 42, zjistíte, že genderová strategie stručně a jednoduše stanoví kvóty pro ženy. Jinými slovy, veřejný sektor a soukromé podniky budou nuceny zaměstnávat určité procento žen. Bude zřízena „Rada pro genderovou politiku“, která bude spolu s dalšími orgány zodpovídat za zapojení žen do pracovního procesu a zejména za jejich účast ve vyšším managementu. Jinými slovy, zvýší se poptávka po ředitelích společností, kteří budou jmenováni na základě pohlaví, ale moc užitečné práce nenadělají. Což se ve skutečnosti již děje. 

Krom toho se kontroloři navezou do každé rodiny a jejího rozpočtu, zvýší se tlak na školy, aby sledovaly, jak se muži podílejí na výchově – a to není všechno. Tato strategie musí být prosazována po celém světě prostřednictvím ministerstva zahraničí a sítě nejrůznějších organizací pro lidská práva.

Společnost v troskách

Lze se pokusit předpovědět, jaký bude výsledek. Feminismus, který začal v 19. století s myšlenkou dát ženám (v západních společnostech) právo pracovat a usilovat o úspěch, vlastnit majetek a podílet se na politice, nyní uvrhne ženy přesně do stejného 19. století. Když se stanou dekorativním objektem v kancelářích, firmách a průmyslových odvětvích – elementem nezbytným k tomu, aby se předešlo pokutám a jiným potížím, přitom ale nerespektovaným a v zásadě nepřinášejícím nic dobrého – potom je to úplně k ničemu. 

To je samozřejmě extrém, který se často nestane – proces bude chaotický, se zprofanovanou a zkorumpovanou byrokracií. Navíc konfliktní, při němž dojde k novým výbuchům nenávisti mezi muži a ženami. Všimli jste si, že všechny iniciativy Demokratů a jejich spolupracovníků obsahují jeden prvek – rozdělit společnost na skupiny, které se navzájem nenávidí, ať už z jakéhokoli důvodu: třídního, zdravotního, a nyní rozdílného pohlaví? Jak také jinak, když jejich ideologie vychází z toho, že lidská společnost je špatná, je tudíž nutné je (lidi, respektive další generace) donutit, aby byli šťastní, a celou současnou společnost rozbít. 

S podobnou myšlenkou přišel John Lennon, velký milovník levicových idejí, ve své nádherné písni „Woman is the nigger of the world“ (Žena je negr světa). Dnes by za toho „negra“ dostal naloženo. Nicméně, byl to zřejmě šaman: Inu, stalo se.

Zdroj.

Tagy článku