Bez ohledu na skutečnost, že očkování není zárukou imunity, přijala chorvatská vláda nová epidemiologická opatření, která vyžadují "Covid certifikát" (s možností testů pro ty, kteří ho nemají) pro všechny státní zaměstnance a uživatele, kteří chodí osobně do škol, na pošty a úřady.

To vyvolalo velmi ostrou reakci části veřejného mínění (v Chorvatsku je procento lidí očkovaných oběma dávkami pouze 55 %), téměř denně se konají demonstrace ve více než 50 městech po celé zemi a některé kategorie veřejných pracovníků, včetně policistů, jsou na válečné stezce; například tři tisíce učitelů všech stupňů tvrdí, že se nevrátí do škol, dokud nebude zrušen certifikát Covid nebo požadavek na testy.

Masová účast katolíků na těchto demonstracích, na nichž se téměř vždy společně modlili růženec, přiměla chorvatské biskupy, aby opustili svůj zdrženlivý postoj a pozvedli hlas na obranu svobody svědomí. V prohlášení Stálé rady Chorvatské biskupské konference se uvádí, že "všechna opatření a rozhodnutí k prevenci šíření koronavirové infekce musí být bez nátlaku a podmiňování, jak zdůraznila Kongregace pro nauku víry ve své nótě z 21. prosince 2020, zejména pokud jde o právo na práci, služby a účast na společenském životě".

Zásah biskupů, byť opožděný, je odsouzením atmosféry vydírání a zastrašování, která panuje na všech úrovních chorvatské společnosti a je uplatňována vládou a státními orgány a podporována médii, která jsou tomuto systému zotročena. Toto zastrašování je obzvláště odporné, když jsou pacienti s vážnými zdravotními potížemi vydíráni, že potřebnou léčbu dostanou pouze pod podmínkou, že se nechají očkovat. V Chorvatsku je to častý jev a někdy, jako v případě 57letého Josipa Ružiće z Kaštelu Sućurac u Splitu, končí tragicky.

Státní vražda 

10. listopadu uspořádala rodina Ružićových v doprovodu právníka tiskovou konferenci před záhřebskou nemocnicí Rebro, kde zveřejnila události, které vedly ke smrti jejich otce. Dcera Ivana uvedla, že 16. dubna letošního roku šel její otec do nemocnice Rebro na plánovanou imunoterapii, ale lékař odmítl léčbu provést, protože pacient nebyl očkován. Lékař prohlásil, že léčba bude pokračovat až po očkování.

Pacient, jak říká dcera, stál před volbou mezi jistou smrtí, pokud by byla léčba zastavena, a pravděpodobnou smrtí v důsledku reakce na vakcínu v jeho oslabeném těle, pokud by byl očkován: "Můj otec chtěl žít, a tak se rozhodl pro očkování. Rodina napsala dopis chorvatskému ministerstvu zdravotnictví a Chorvatskému ústavu veřejného zdraví, v němž upozornila na rizika, která Josipovi v případě očkování hrozí, ale nedostala žádnou odpověď a stále čeká na vyjádření k jeho úmrtí.

Dne 23. dubna pacient dostal první dávku vakcíny společnosti Pfizer a poté Rebrova lékařka naplánovala další sezení imunoterapie na 7. května, které se však neuskutečnilo. Toho dne se totiž místo toho konal pohřeb Josipa Ružiće.

Dne 27. dubna očkovaný pacient onemocněl a projevily se u něj příznaky ochrnutí. Na pohotovosti splitské nemocnice mu byla diagnostikována pouze afázie, a přestože ochrnutí a afázie byly jasnými příznaky mrtvice, nebyla provedena žádná vyšetření, dokonce ani sken mozku. Po dvanácti hodinách se jeho stav zhoršil a byl převezen na jednotku intenzivní péče, kde po osmi dnech zemřel, aniž by nabyl vědomí. Zločin - nemůžeme ho definovat jinak - byl následován zoufalou snahou kontaminovat důkazy a zakrýt skutečnost. Jak vypráví Ivana Ružićová, nemocnice vydala tři propouštěcí dopisy se zcela vymyšlenými údaji, v nichž jako příčinu smrti nepravdivě uvedla infekci covid-19. Teprve na naléhání rodiny nemocnice nakonec vydala pravdivý propouštěcí dopis.

Čtěte ZDE: Kněz se svědomím: Vakcinace je zločin proti lidstvu a proti Bohu. Cíl? Vytvořit miliardy chronicky nemocných - a tím snížit populaci. Významní američtí katoličtí lékaři vyzývají církev ke změně postoje k tzv. vakcínám

Jedovaté plody

Smrt Josipa Ružiće se jeví jako státní vražda, kterou spáchala řada lidí a orgánů, kteří se na ní aktivně podíleli, nebo svým mlčením umožnili, aby dospěla k tomuto tragickému konci. Nejprve lékař veřejné nemocnice nutil muže, aby se nechal očkovat. Očkování, které se později ukázalo jako smrtelné, podmiňoval pokračováním léčby, která byla pro jeho život nezbytná, i když věděl, že je muž kvůli své nemoci ve velkém ohrožení.

Chorvatské ministerstvo zdravotnictví a Chorvatský institut veřejného zdraví nezasáhly, ačkoli o případu věděly, a do dnešního dne nezaujaly žádné stanovisko k tomu, co se stalo, ani nepřijaly žádná opatření proti vydírajícímu lékaři, čímž mu poskytly pocit beztrestnosti, který ho vedl k tomu, že se stejným způsobem choval i k dalším pacientům. Očkování Josipu Ružićovi předepsal jeho lékař, ačkoli si byl vědom jeho zdravotního stavu, aniž by nechal provést testy, zda očkování pro něj nepředstavuje riziko.

A nakonec je tu chování lékařů na pohotovosti splitské nemocnice. Existuje silné podezření, že nešlo o "omyl", ale o tragicky nešikovný pokus utajit mrtvici, která byla způsobena vakcínou, což potvrzují i falešné propouštěcí dopisy, v nichž se uvádí, že příčinou smrti byla infekce covid-19, ke které ovšem nikdy nedošlo.

Způsob, jakým stát a jeho představitelé jednali s pacientem a jeho rodinou - vyhrožování, vydírání, zastrašování, lži, zloba a vražda - a obecněji způsob, jakým byla tato očkovací kampaň vedena, něco podstatného říká o státu, jemuž na jeho občanech nezáleží. To vyvolává mezi lidmi hněv a odpor, jehož jedovaté plody na sebe nenechají dlouho čekat.

Proč zvedat právě tento tragický příběh, kterých jsou tisíce, ale do médií se nedostanou? Jednak abychom povzbudili všechny, kdo mají ve svém okolí podobné zkušenosti, aby s nimi šli na veřejnost - jakkoli je to mnohdy bolestné a často i nebezpečné.

Je tu však i druhý důvod, nebo spíše otázka směřující k České biskupské konferenci: Kdy promluví biskupové ke státu za věřící podobně jako jejich chorvatští bratři?

Zdroj.

Tagy článku