18. listopadu se ve Washingtonu setkali představitelé tří severoamerických států, jejichž společná populace je tak velká jako populace EU, avšak vliv jejich lídra – USA na globální politiku světa, je nepoměrně větší než vliv Evropské unie.

Tento summit je proto důležitým ukazatelem, kam se v duchu wilsonovského ideologického expansionismu bude ubírat politika tohoto konglomerátu. S levicově-senilním prezidentem Bidenem, který se nyní setkal s komsomolsko-aktivním Trudeauem, přičemž je doplnil přizpůsobivý, avšak v mexických zednářských tradicích určitě také dobře kovaný mexický prezident Obrador, se bude nepochybně tento vliv ubírat ještě razantněji směrem k oblíbeným neomarxistickým vizím.

Hora práce 

I když se jejich jednání týkala mnoha geopolitických témat, jako například „boje proti čínskému vlivu“, tak většinu výstupů ze summitu tvoří známé ideologické závazky v duchu těch nejlepších neomarxistických tradic. Dá se tedy mluvit o utužení severoamerického paktu, odhodlaného ještě masivněji exportovat levicově-liberální ideologii nejen do Latinské Ameriky, ale i zbytku světa. Všechny informace jsou dostupné na oficiální stránce Bílého domu.

Okruhy těchto ideologických témat jsou dnes již vzhledem k ofenzivní propagandistické práci oficiálních médií dobře známy: boj proti klimatickým změnám, za rasovou rovnost, a rovnost pohlaví, podpora sexuálních menšin, podpora vakcinace, podpora migrantů a tak dále a tak dále. V rámci všech těchto "horkých témat" přijali na summitu řadu závazků. Cíle jsou natolik odporující přirozenému chodu lidských věcí, že by se někteří soudruzi nakonec mohli obávat, že si toho naložily tyto státy na svá bedra až příliš. Je však třeba je uklidnit, protože na těchto cílech se pracuje již celá desetiletí a budovatelské úspěchy se již dostavily.

Covid ukázal

Nejprve přišlo nejžhavější téma - covid. Mexiko a Kanada se zavázaly přispět na vakcíny proti covid-19, vyrobené v USA a poslané jako dar obyvatelům Latinské Ameriky a Karibiku, aby se zvýšila proočkovanost. Zároveň celá trojice slíbila "posílit naše medicínské dodavatelské řetězce" a společně chtějí "investovat do naší pracovní síly ve zdravotnictví", což dávají do souvislosti se "zlepšením distribuce vakcín v Latinské Americe a Karibiku". Jihoameričtí daňoví poplatníci se tedy mají na co těšit.

Proč taková starost o covid-19 v Latinské Americe? Není to jen zdraví, které mají na zřeteli mocní tohoto světa. Podle tří lídrů onemocnění covid-19 „prohloubilo rozdíly, kterým čelí domorodí obyvatelé, lidé jiné barvy pleti, náboženské menšiny, LGBTQI+ osoby a další, kteří byli historicky znevýhodněni, nedostatečně podporováni, marginalizováni a nepříznivě ovlivněni přetrvávající chudobou, nerovností a systémem“. Zkrátka ten báječný koronavirus ukázal, že ta neomarxistická ideologie je skutečně potřebná. Teď je to už zřejmé a natolik jasné, že proti mohou být jen úplně zakomplexovaní a frustrovaní dezoláti, že?

V rámci boje za zelenou planetu a proti klimatickým změnám se severoameričtí lídři rozhodli pro omezení uhlíkové stopy z dieselových vozidel, ze spalování dřeva a z lodní dopravy. Chtějí urychlení přechodu na „udržitelnou dopravu“, tedy nasazení elektrických vozidel, nulové emise skleníkových plynů v letectví do roku 2050 a chtějí budovat „klimaticky inteligentní zemědělství“. Důležitou roli má při tomto léčení Matky Země hrát „zachování znalostí a postupů domorodých místních komunit, prostřednictvím Severoamerické komise pro environmentální spolupráci“.

Rovnost a zelená svornost

V oblasti prosazování „rovnosti“ přijali závazek „ prosazovat rovnost a rasovou spravedlnost“, přičemž slíbili vytvořit zastřešující instituci pro tento proces – Severoamerické partnerství pro rasovou rovnost a začlenění. Dále se zavázali svolat „setkání domorodých ženských lídryň v rámci trilaterální pracovní skupiny pro násilí páchané na domorodých ženách“. Ve společném prohlášení se uvádí, ve stylu těch nejlepších dokumentů z komunistických sjezdů: „Stojíme pevně v našem závazku dosáhnout rasové spravedlnosti a začlenění pro všechny. Pro tento účel naše země posílí spolupráci v této oblasti prací na třístranném plánu pro rasovou rovnost a začlenění.“

Následoval závazek ochrany práv LGBTQI+ lidí, který byl korunován příslibem „závazku vůči Globálnímu fondu pro rovnost, na podporu aktivistů v první linii a podpory, jakož i na zvyšování účasti Ameriky v základní skupině LGBTQI OSN a v Koalici za stejná práva, která koordinuje diplomacii na podporu lidských práv.“ Pracovníci velvyslanectví se tedy nemusí obávat, peníze budou a vyvěšování duhových zástav nepřestane.

Ani zde lídři nezůstali nic dlužni osvědčenému zlatému fondu levicové rétoriky: „Nadále jsme odhodláni prosazovat globální odstraňování zákonů a politik, které diskriminují osoby na základě jejich sexuální orientace, genderové identity nebo projevu nebo pohlavních charakteristik, a bojovat proti všem násilným činům zaměřeným na LGBTQI+ osoby. Naše rozmanitost je naší silnou stránkou a klíčem k odemknutí naší budoucnosti.“

Čtěte ZDE: Klasičtí levičáci již revoluci nestíhají: Utopisté versus ničitelé. Obrana populismu. Jižní Amerika se staví na zadní. Západ jako odstrašující příklad pádu do propasti. Kontrarevoluce odkud by ji nikdo nečekal. Pozabíjejí se sami?

Pravidelná migrace

Ani migranti nepřijdou zkrátka. Lídři se dohodli, že situace s nelegálními migranty vyžaduje „koordinovanou regionální reakci s respektováním práva, založenou na solidaritě s migranty a mezi státy, upřednostňování řízené, bezpečné a pravidelné migrace“. Čili místo brzdění migrace, nastupuje její pravidelné, daňovými poplatníky financované opakování.

V rámci toho se státy zavázaly i k posilování azylových systémů, k novým závazkům ohledně přijímání "uprchlíků" a zřejmě jako náplast na oči pro nespokojené „hatery“ byl přijat i závazek „podporovat dobrovolné návraty podél migrační trasy, v souladu s platnými mezinárodními a vnitrostátními právními závazky“. Posouzení komičnosti představy migranta, který překoná tisíce kilometrů na cestě za „americkým snem“, a pak se v cíli dobrovolně otočí a odejde, ponechávám na ctěných čtenářích. Pokud se takový migrant najde, určitě o něm natočí v Hollywoodu velkofilm.

Některé pasáže ze společného prohlášení lídrů podrobněji osvětlují migrantskou agendu: „Zavazujeme se také posílit možnosti legálních cest pro migranty, pro vstup do našich zemí, ať už za účelem sezónní a dočasné práce, sloučení rodiny nebo humanitární ochrany, a to i prostřednictvím přesídlování. "V kontextu s avizovanou 'pravidelnou migrací' to připomíná dětskou písničku Zlatá brána, otevřená ... Popisovat v této souvislosti běloruské aktivity prezidenta Lukašenka jako něco, co je v rozporu s touhami USA a EU, je tedy přinejmenším krajně nedomyšlené.

Posedlost

No a nakonec neodmyslitelné fanfáry politické frazeologie:

„Jako demokratičtí lídři znovu potvrzujeme náš závazek chránit lidská práva, zejména pro členy nejzranitelnějších a historicky marginalizovaných komunit. Naše země jsou odhodlány posílit demokracii doma a inspirovat k demokratickému rozvoji na celém světě. V našem cíli bojovat proti beztrestnosti a řešit nerovnost uznáváme, že boj proti korupci je základním prvkem zdraví našich demokracií."

Takže už víme, kam si chodí naši "lokální vládci" po rozumy, ohledně neustále omílané mantry boje proti korupci. V duchu klasického pseudonáboženského demokratického „wilsonismu“ se zde naznačuje, že demokracie se bude nadále exportovat do celého světa a to i přes fatální neúspěchy a selhání různých „humanitárních bombardování“. Trumpovská epizodka má být dokonale zapomenuta a levicoví liberálové se tetelí blahem.

Otázkou zůstává, do jaké míry má tento pokračující souboj s realitou a lidskou přirozeností šanci na úspěch. Ekonomická situace USA, ale i EU, o Latinské Americe je zbytečné mluvit, nenasvědčuje tomu, že by se tyto ambiciózní plány nakonec podařilo dotáhnout do konce. Spíše to vypadá na dýchavičnou zuřivost chcípající kobyly.

USA a jeho severoameričtí kamarádi cítí ve vzduchu fatální problémy, ale jejich posedlost neomarxistickými tématy jim nedovoluje ubrat plyn. Budou nyní neustále přitvrzovat a hrát vabank v naději, že nakonec přijde nějaký poker. Odkud, to netuší. V rukávech už totiž nemají nic a všechny ostatní trumfy jsou dávno vystřílené.

Na obzoru se spíše rýsuje latentní občanská válka. Avšak posedlí lidé nad takovými věcmi nepřemýšlejí.

Zdroj.

Tagy článku