„Ankara se dosud odmítala podílet na náletech arabské koalice vedené Američany. Turecký prezident ale slíbil, že operace proti IS budou pokračovat, dokud teroristé nesloží zbraně. Turecká diplomacie navíc následně oznámila, že umožní spojeneckým letounům využívat turecké letecké základny. Turecký prezident Erdogan prohlásil, že operace proti extremistům budou pokračovat. „Musejí složit zbraně, jinak ponesou důsledky,“ řekl.  Turecko se podle něj rozhodlo změnit dosavadní taktiku vzhledem na změněnou situaci na severu Sýrie. „Během telefonátu s (Barackem) Obamou jsme zopakovali naše odhodlání bojovat proti separatistickým organizacím a Islámskému státu,“ uvedl Erdogan.“  (zdroj a více).

Sümeyye Erdoğan, dcera tureckého prezidenta

Dcera tureckého prezidenta promluvila o své práci v tajné turecké nemocnici pro bojovníky ISIL

Nespokojená zdravotní sestra, pracující tajně ve skrytém zdravotnické zařízení v městě Sanliurfa v jihovýchodním Turecku, prozradila informace o své práci při poskytování zdravotní péče zraněným bojovníkům ISIL, přiváženým do turecké nemocnice.

V polorozpadlém bytě na istanbulském předměstí, kde bydlí spolu se svými dvěma dětmi, 34-letá vyhublá zdravotní sestra, která hovořila pod podmínkou utajení ze strachu z pronásledování a trestu, odhalila sedm týdnů trvající utrpení z práce v tajné vojenské nemocnici Sanliurfa v blízkosti syrských hranic, 1300 km jihovýchodně od Istanbulu. „Téměř každý den několik maskovaných tureckých vojenských kamionů přiváží desítky vážně zraněných bojovníků ISIS a my jsme je museli připravit k operacím a u nich asistovat lékařům. Dostala jsem velkorysý plat $ 7,500 a také bylo respektováno moje náboženství. Jsem alawita a této víry se držím, ale od doby, co je u moci Erdogan, Turecko alawity naprosto pohrdá. Alawité jsou ezoterická odnož šíitského islámu“ – řekla zdravotní sestra, plná strachu že za dveřmi se kdykoliv objeví vychvalovaná turecká tajná policie (MIT).

Zpráva, která vyšla zde či zde, dále uvádí, že ač prezident Erdogan roní slzy nad neutěšenou syrskou situací, kde na jedné straně jsou protivládní opoziční síly a na druhé straně extrémisté ISIL, zakrývá skutečnost, že jeho vlastní syn, Bilal Erdogan, se podílí na lukrativním podnikání pašování ukořistěné ropy . Bilal Erdoğan, který vlastní několik námořních společností, měl údajně podepsat smlouvy s evropskými společnostmi pro přepravu ukradené ropy do různých asijských zemí.

Bilal Erdoğan, syn tureckého prezidenta

Turecká vláda nevědomky podporuje ISIS nákupem ropy z iráckých ropných vrtů. Námořní společnosti Bilala Erdogana vlastní speciální přístaviště v Bejrútu a Ceyhanu. Turecké opoziční strany obviňují prezidenta Erdoğana z účasti jeho syna na přepravě irácké ropy, čím činí z ISIL nejbohatší teroristickou skupinu na světě. „Prezident Erdoğan tvrdí, že podle mezinárodních dopravních úmluv neexistuje právně žádný přestupek, který by ukazoval na nezákonné konání Bilala a že jeho syn realizuje běžné obchody s registrovanými japonskými společnostmi, ale ve skutečnosti je Bilal Erdoğan spolupachatelem terorismu. Ale dokud je jeho otec prezidentem, bude Bilal imunní vůči soudnímu stíhání, “ – řekl Gürsel Tekin, člen opoziční strany CHP. Dodal, že námořní společnost jeho syna, BMZ Ltd, je považována za rodinný podnik a její předseda Bilal Erdogan spolu s příbuznými v něm vlastní akcie, ke kterým zneužili banky a veřejné peníze. Vzdorná dcera prezidenta několikrát prosila o pomoc turecké soudnictví, s prosbou o svržení Erdoganova zkorumpovaného režimu se obrátila i na tureckou armádu.

Turecko nebojuje proti ISIL, Turecko bojuje proti Asadovi a Kurdům. A proti všem?

Jsou li informace o ekonomickém pozadí spolupráce tureckého prezidenta a jeho syna s ISIL pravdivé, je to další vysvětlení, proč Turecko v bojích proti ISIL dosud dělalo mrtvého brouka. Dále je to potvrzení, že Turecko má k ISIL přátelský postoj a že i tímto způsobem mu pomáhá přesto (resp. právě proto), že část obyvatel Turecka a stejně tak Sýrie, zažívá doslova genocidu – viz město Kobani na Sýrsko-tureckých hranicích. A na této hranici je podstatné to, že na obou stranách největší oběti přináší stejný národ – Kurdové.

A na této hranici se už nějaký čas stírají rozdíly mezi tím, kdo s kým vlastně bojuje, protože tam se všechna blízkovýchodní nepřátelství zredukovala na dva tábory: Kurdové versus ISIL. Je to pár měsíců zpět, kdy svět poprvé slyšel o do té doby neznámém městě Kobani a o masakru, který se tam konal. Ve stejné době země NATO volaly po nutnosti pomoci Kurdům (včetně české vlády, prezidenta a našeho ministra Zaorálka, dokonce jsme jim tehdy u nás zajišťovali i léčení – více),  ve stejné době ale Pentagon oznámil, že není v silách NATO obyvatelé Kobani ochránit:

A ve stejné době se objevilo i video, jak NATO „omylem“ shodilo zbraně ISIL místo Kurdům. Ač to po celý čas vypadá, že svět bojuje proti ISIL, je to jen optický klam (stejně jako ta videa demonstrativních poprav, prováděných ISIL). A až nyní začíná být boj proti ISIL razantním poté, co se konečně zapojilo i Turecko. Tento dosud stávkující člen NATO, který ještě nedávno odmítal poskytnout k bojům své základny, tak najednou činí, viz Turecko umožní spojencům v čele s USA využívat své základny. Děje se tak poté, co se Erdoganovi nepodařilo v nedávných volbách získat tolik hlasů, aby měl pravomoci změnit ústavu (nezískal moc sultána) a co se poprvé dostala do parlamentu i prokurdská strana HDP (více) a tím se stala silnou opoziční stranou.

Když se touto optikou podíváme na tureckou změnu postoje v bojích proti ISIL a k tomu přidáme výpověď jeho dcery a nedávný výbuch ve městě Suruc a navíc dlouhý telefonát Erdogana s Obamou , pak turecký prezident konečně pochopil, že spojenectví s ISIL mu ani náhodou nepomůže proti jeho letitým nepřátelům – proti Asadovi a Kurdům. Ba že naopak ISIL byl vytvořen právě proto, aby vznikl Kurdistán. Nyní je Erdogan motivován především představou, že tažení proti ISIL bude zároveň tažením proti Asadovi (viz „USA a Turecko se chystají svrhnout Asada„) a ve svém zoufalství se Erdogan nejspíše vrhá proti všem.  Ale ono zřejmě není náhoda, že Asad dosud nepadl a že v otázce Sýrie dosud vítězily ruské návrhy. A za pozornost v tom stojí, že Sýrie a Írán (ten, se kterým byly nedávno uzavřeny jaderné dohody) jsou přátelé nejen navzájem, ale současně i přátelé Ruska.

Článkem chci říct, že motivace Turecka je zcela jiná, než jak to vypadá. A když si to shrnu svým viděním, pak plán na vznik Kurdistánu za pomoci ISIL byl vlastně dokonalým řešením Blízkého východu (ač je otázkou, jak asi bude vypadat finále těchto dvou aktérů)  – pokračování –

– Pozorovatelka –  25.7. 2015