Ekonom Ernst Wolff se domnívá, že skrytá aliance politických a firemních lídrů využívá pandemii s cílem zničit národní ekonomiky a zavést globální digitální měnu.

Jak je možné, že více než 190 vlád z celého světa se nakonec s pandemií COVID-19 vypořádalo téměř úplně stejně, přičemž lockdowny, povinné roušky a očkovací průkazy jsou dnes všude běžné? Odpověď může spočívat ve škole Young Global Leaders, kterou založil a řídil Klaus Schwab ze Světového ekonomického fóra, a v tom, že mnozí z dnešních prominentních politických a obchodních lídrů prošli cestou na vrchol.

Německý ekonom, novinář a autor Ernst Wolff odhalil ve videu německého výboru Corona Committeepodcast některá fakta o Schwabově škole „mladých globálních lídrů“, která jsou důležitá pro pochopení světových událostí během pandemie. Zatímco Wolff je známý především jako kritik globalistického finančního systému, v poslední době se zaměřil na to, aby odhalil to, co vidí jako skrytou agendu za protikoronavirovými opatřeními, která se zavádějí po celém světě.

Tajemné začátky

Příběh začíná Světovým ekonomickým fórem (WEF), což je nevládní organizace založená Klausem Schwabem, německým ekonomem a strojním inženýrem, ve Švýcarsku v roce 1971, kdy mu bylo pouhých 32 let. WEF je veřejnosti nejznámější díky výročním konferencím, které každoročně v lednu pořádá ve švýcarském Davosu a jejichž cílem je setkávání politických a podnikatelských špiček z celého světa za účelem diskuse o aktuálních problémech. Dnes je to pro globalistickou mocenskou elitu jedna z nejdůležitějších sítí na světě, která je financována přibližně tisícovkou nadnárodních korporací.

WEF, které se původně až do roku 1987 nazývalo Evropské manažerské fórum, se podařilo spojit 440 vedoucích pracovníků z 31 států již na svém prvním zasedání v únoru 1971, což byl, jak podotýká Wolff, nečekaný úspěch pro někoho, jako je Schwab, který měl před tím velmi malou mezinárodní nebo profesní zkušenost. Wolff se domnívá, že důvodem mohou být kontakty, které Schwab navázal během svého univerzitního vzdělání, včetně studia s nikým menším než s bývalým poradcem pro národní bezpečnost a ministrem zahraničí Henrym Kissingerem. Wolff také poukazuje na to, že zatímco tam byl Schwab, Harvardská obchodní škola se zabývala plánováním vlastního manažerského fóra a je možné, že Harvard nakonec úkol zorganizovat ho přenesl na něj.

Fórum zpočátku spojovalo jen lidi z ekonomické oblasti, ale zanedlouho začalo přitahovat politiky, významné osobnosti z médií (včetně BBC a CNN), a dokonce i celebrity.

Schwabovi mladí globální lídři: Inkubátor Velkého Resetu?

V roce 1992 Schwab založil paralelní instituci, školu Global Leaders for Tomorrow, která byla v roce 2004 obnovena jako Young Global Leaders. Účastníci školy musí požádat o přijetí a poté jsou podrobeni přísnému výběrovému řízení. Mezi členy úplně první třídy školy v roce 1992 už byli mnozí, kteří se stali významnými liberálními politickými osobnostmi, například Angela Merkelová, Nicolas Sarkozy nebo Tony Blair. V současné době je na této škole asi 1300 absolventů a seznam absolventů obsahuje několik jmen těch, kteří se stali vedoucími představiteli zdravotnických institucí svých národů. Čtyři z nich jsou bývalí a současní ministři zdravotnictví za Německo, včetně Jense Spahna, který je od roku 2018 spolkovým ministrem zdravotnictví. Philipp Rösler, který byl ministrem zdravotnictví od roku 2009 do roku 2011, byl Schwabem v roce 2014 jmenován výkonným ředitelem WEF.

Dalšími význačnými jmény na rozpisu škol jsou Jacinda Ardernová, předsedkyně vlády Nového Zélandu, jejíž přísná uzavírací opatření byla pochválena světovými zdravotnickými úřady, Emmanuel Macron, prezident Francie, Sebastian Kurz, který byl donedávna rakouským kancléřem, Viktor Orbán, předseda maďarské vlády, Jean-Claude Juncker, bývalý předseda lucemburské vlády a předseda Evropské komise, a Annalena Baerbocková, předsedkyně německých Zelených, která byla první kandidátkou strany na kancléřku v letošních spolkových volbách, jež se stále uchází o post nástupce Merkelové. Na seznamu najdeme také kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, který byl vybrán do ročníku 2005, a také bývalého prezidentského kandidáta a současného amerického ministra dopravy Petera Buttigiega, který je velmi čerstvým absolventem, jenž byl vybrán do ročníku 2019. Všichni tito politici, kteří byli v úřadu během posledních dvou let, dávali přednost tvrdým reakcím na pandemii COVID-19, což shodou okolností také značně zvýšilo moc jejich příslušných vlád.

Seznam absolventů školy se však neomezuje jen na politické lídry. Najdeme tam i mnoho kapitánů soukromého průmyslu včetně Billa Gatese z Microsoftu, Jeffa Bezose z Amazonu, Richarda Bransona z Virgin a Chelsea Clintonovou z Clintonovy nadace. Všichni opět vyjádřili podporu globální reakci na pandemii a mnozí z nich v důsledku opatření sklidili značné zisky.

Wolff věří, že lidé stojící za WEF a školou Global Leaders jsou ti, kdo skutečně určují, kdo se stane politickým vůdcem, i když zdůrazňuje, že nevěří, že Schwab sám činí tato rozhodnutí, ale je pouze prostředníkem. Dále poukazuje na to, že mezi absolventy školy nepatří jen Američané a Evropané, ale i lidé z Asie, Afriky a Jižní Ameriky, což naznačuje, že její dosah je skutečně celosvětový.

V roce 2012 Schwab a WEF založili ještě jednu instituci, a to „Global Shapers Community“, která sdružuje ty, jež podle nich mají vedoucí potenciál z celého světa, jimž je méně než 30 let. Do dnešního dne tímto programem prošlo přibližně 10 000 účastníků a pravidelně pořádají setkání ve 400 městech. Wolff se domnívá, že jde o další ukázkovou půdu, kde se budoucí političtí lídři vybírají, prověřují a pěstují, než se dostanou do světového politického aparátu.

Wolff upozorňuje, že jen velmi málo absolventů školy Global Leaders ji uvádí ve svých životopisech. Tvrdí, že ji viděl pouze na jednom: konkrétně na seznamu německého ekonoma Richarda Wernera, který je známým kritikem establishmentu. Wolff naznačuje, že škola ve svých řadách ráda zahrnuje i kritiky systému, protože dalším jménem mezi jejími absolventy je Gregor Hackmack, německý šéf organizace Change.org, který byl v roce 2010 ve třídě. Wolff se domnívá, že je to proto, že organizace se chce prezentovat jako spravedlivá a vyvážená, i když zároveň chce zajistit, aby její kritici byli řízenou opozicí.

Další věc, kterou mají absolventi Global Leaders společnou, je to, že většina z nich má velmi řídké životopisy kromě účasti v programu před povýšením na mocenské pozice, což může naznačovat, že rozhodujícím faktorem pro zahájení jejich kariéry je právě jejich napojení na Schwabovy instituce. Nejvíce je to patrné, když jsou absolventi školy veřejně zpochybňováni v otázkách, o nichž neměli instrukce předem mluvit, a jejich snaha přijít s odpověďmi je často zcela zjevná. Wolff tvrdí, že jejich úlohou je pouze vystupovat jako hlásné trouby diskutovaných bodů, o nichž chtějí ve veřejné debatě diskutovat ti, kdo stojí ve stínu za nimi.

Vzhledem k rostoucí nespokojenosti absolventů škol, kteří jsou dnes celostátními vůdci, s opatřeními namířenými proti Covidu, jež se uplatňují v praxi, je podle Wolffa možné, že tito lidé byli vybráni díky své ochotě dělat vše, co se jim řekne, a že jsou připravováni k nezdaru, aby následný odpor mohl být využit k ospravedlnění vytvoření nové globální formy vlády. Wolff konstatuje, že politici s jedinečnými osobnostmi a silnými, originálními názory se stali vzácnými a že rozlišovacím znakem národních vůdců posledních 30 let byla jejich pokora a lpění na přísné globalistické linii diktované shora. To se projevilo zejména v reakci většiny zemí na pandemii, kdy politici, kteří před dvěma lety o virech nic nevěděli, náhle prohlásili, že Covid je vážná zdravotní krize, která ospravedlňuje zavírání lidí v jejich domovech, zavírání jejich podniků a ničení celých ekonomik.

Zjistit, jak přesně škola funguje, je obtížné, ale Wolffovi se podařilo o ní něco zjistit. V prvních letech školy zahrnovala členy každé třídy několikrát během roku, včetně desetidenního „školení vedoucích pracovníků“ na Harvard Business School. Wolff věří, že díky setkání se spolužáky a zapojení do širší sítě si absolventi vytvoří kontakty, na které se budou spoléhat v pozdější kariéře. Program školy dnes zahrnuje kurzy nabízené po dobu pěti let v nepravidelných intervalech, které se v některých případech mohou překrývat s počátky politické či profesní kariéry některých jejích účastníků – což znamená, že budou pravidelně navštěvovat Davos. Například Emmanuel Macron a Peter Buttigieg byli do této školy vybráni před necelými pěti lety, což znamená, že je možné, že během svého působení v politické funkci pravidelně navštěvovali programy spojené s Young Global Leaders a možná se jich účastní i dnes.

Celosvětová síť bohatství a vlivu

Absolventi školy Young Global Leaders a před nimi Global Leaders for Tomorrow se nacházejí ve velmi dobré pozici vzhledem k tomu, že pak mají přístup k síti kontaktů WEF. Stávající správní rada WEF zahrnuje takové osobnosti, jako jsou Christine Lagardeová, bývalá výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu a současná prezidentka Evropské centrální banky, jordánská královna Rania, kterou časopis Forbes zařadil mezi 100 nejmocnějších žen na světě, a Larry Fink, generální ředitel BlackRock, největší korporace pro správu investic na mezinárodní úrovni, která ročně spravuje přibližně 9 bilionů dolarů. Vysledováním vazeb mezi absolventy školy Wolff tvrdí, že je vidět, že na sebe navzájem spoléhají při podpoře svých iniciativ ještě dlouho poté, co se zapojili do programů Global Leaders.

Wolff se domnívá, že v procesu, který určuje WEF, hraje roli mnoho elitních univerzit a že by se na ně již nemělo pohlížet jako na univerzity působící mimo oblasti politiky a ekonomiky. Cituje příklad Harvardskou obchodní školu, která každoročně dostává miliony dolarů od dárců, a Harvardské školy veřejného zdraví, která byla přejmenována na Harvard T. H. Chan School of Public Health poté, co obdržela 350 milionů dolarů od miliardáře Geralda Chana narozeného v Hongkongu. Totéž platí o Škole veřejného zdraví Johnse Hopkinse, která se stala Školou veřejného zdraví Johnse Hopkinse Bloomberga poté, co mediální magnát Michael Bloomberg věnoval v roce 2018 škole 1,8 miliardy dolarů.

Wolff však uvádí, že vliv WEF daleko přesahuje ty, kteří prošli programy Global Leaders a Global Shapers, neboť počet lidí, kteří se účastní každoročních davoských konferencí, je mnohem větší, než mnozí tuší; zmiňuje informaci, že každý rok přiletí na akci přibližně 1500 soukromých tryskáčů, což přetíží švýcarská letiště.

Aliance velkých firem a vlád

Hlavním cílem činnosti WEF je podle Wolffa usnadnění a další spolupráce na vysoké úrovni mezi velkými podniky a národními vládami, což je něco, čeho jsme již svědky. Viviane Fischerová, další účastnice podcastu výboru Corona, poukazuje na to, že společnost Serco se sídlem v Británii zpracovává migranty pro britskou vládu a mimo jiné spravuje věznice po celém světě. Značný je také mezinárodní dosah farmaceutického průmyslu: Wolff zmiňuje, že například absolvent Global Leaders Bill Gates již dlouho obchodoval s firmou Pfizer, jedním z hlavních výrobců kontroverzních mRNA anti-Covid vakcín, prostřednictvím iniciativ své nadace v oblasti veřejného zdraví v Africe už dávno před vypuknutím pandemie. Snad ne náhodou se Gates stal jedním z předních zastánců lockdownů a vakcín proti Covidu od doby, kdy byly k dispozici, a list The Wall Street Journal napsal, že jeho Nadace vydělala na distribuci vakcín přibližně 200 miliard dolarů „sociálních přínosů“ ještě předtím, než pandemie vůbec začala. Lze si jen představovat, jaké jsou dnes jeho zisky z očkování.

Digitální technologie, která je dnes všudypřítomná, hraje také významnou roli v globálních modelech elity. Wolff zdůrazňuje, že BlackRock, který vede absolvent Larry Fink z Global Leaders, je v současnosti největším poradcem světových centrálních bank a shromažďuje data o světové finanční soustavě již více než 30 let a nepochybně má větší povědomí o fungování systému než samotné centrální banky.

Jedním z cílů současné politiky mnoha vlád je podle Wolffa zničit podniky malých a středních podnikatelů, aby nadnárodní korporace se sídlem ve Spojených státech a Číně mohly monopolizovat podnikání všude. Amazon, který donedávna vedl absolvent Jeff Bezos z organizace Global Leaders, zejména díky uzavíracím opatřením, která zdevastovala střední třídu, zaznamenal enormní zisky.

Wolff tvrdí, že konečným cílem této nadvlády velkých platforem je zavedení digitální bankovní měny. Právě v posledních několika měsících navrhlo čínské Mezinárodní finanční fórum, které se podobá WEF, zavedení digitálního jüanu, který by zase mohla internacionalizovat měnová síť založená na Diemském blockchainu. Zajímavé je, že Diem je nástupcem Libry, kryptoměny, kterou jako první ohlásil Facebook Marka Zuckerberga, což naznačuje, že se v současnosti diskutuje o globální měně, která bude přesahovat moc buď dolaru, nebo jüanu a bude řízena prostřednictvím spolupráce čínských, evropských a amerických obchodních sítí. Dozorčí rada Mezinárodního finančního fóra zahrnuje jména jako Christine Lagardeová z WEF, Jean-Claude Trichet, bývalý prezident Evropské centrální banky, a Horst Köhler, bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu.

Wolff dále vysvětluje, že zablokování a následné finanční výpomoci, které byly v posledních dvou letech zaznamenány po celém světě, přivedly mnoho států na pokraj bankrotu. Aby předešly ekonomické katastrofě, uchýlily se vlády celého světa k čerpání 650 miliard zvláštních práv čerpání neboli SDR, což jsou doplňková devizová rezervní aktiva spravovaná Mezinárodním měnovým fondem. Až k nim nakonec dojde, nechá tytéž vlády v úzkých, a proto se může stát, že se zavedení digitální měny stalo náhle prioritou – a to mohl být po celou dobu skrytý účel lockdownů.

Wolff říká, že dvě evropské země jsou již připraveny začít používat digitální měnu: Švédsko a Švýcarsko. Snad ne náhodou Švédsko kvůli pandemii nemá prakticky žádná omezení pohybu a Švýcarsko přijalo jen velmi mírná opatření. Wolff se domnívá, že důvodem může být to, že obě země nemusely svou ekonomiku zhroutit pomocí opatření k uzavření, protože byly připraveny začít používat digitální měnu již před vypuknutím pandemie. Tvrdí, že se možná připravuje nové kolo uzavírek, které nadobro skoncují se světovými ekonomikami, což povede k masivní nezaměstnanosti a potažmo k zavedení univerzálního základního příjmu a používání digitální měny spravované centrální bankou. Tato měna může být omezena, a to jak z hlediska toho, za co ji mohou jednotlivci utratit, tak z hlediska časového rámce, v němž ji člověk musí utratit.

Wolff dále naznačuje, že inflace, kterou v současnosti pozorujeme po celém světě, je nevyhnutelným důsledkem faktu, že národní vlády poté, co si vzaly půjčky od centrálních bank, zavedly do globální ekonomiky za necelé dva roky přibližně 20 bilionů dolarů. Zatímco předchozí finanční výpomoci směřovaly na trhy, toto poslední kolo připadlo obyčejným lidem, a v důsledku toho se zvyšují ceny produktů, za které obyčejní lidé utrácejí své peníze, například potravin.

Demokracie byla zrušena

Konečným závěrem, který z toho všeho musíme vyvodit, je podle Wolffa to, že demokracie, jak jsme ji znali, byla mlčky zrušena, a že ačkoli se v našich zemích udržuje zdání demokratických procesů, faktem je, že zkoumání toho, jak dnes funguje správa věcí veřejných po celém světě, ukazuje, že elita superbohatých a mocných jedinců fakticky kontroluje vše, co se v politice děje, jak bylo zvláště patrné ve vztahu k reakci na pandemii.

Nejlepší způsob, jak proti jejich záměrům bojovat, je podle Wolffa jednoduše poučit lidi o tom, co se děje, a uvědomit si, že vyprávění o „supernebezpečném viru“ je lež, která je má zmanipulovat, aby přijali věci, které jsou v rozporu s jejich vlastními zájmy. Kdyby si to uvědomilo i 10% obyčejných občanů a rozhodlo se jednat, mohlo by to zmařit plány elity a možná otevřít prostor pro to, aby běžní občané opět převzali kontrolu nad svými vlastními osudy.