Nastupující levicová koaliční vláda v Německu se chystá prosadit takzvané „Spojené státy evropské“ vytvořením federálního superstátu EU, což potvrzuje obavy, které již dlouho vyjadřovali brexitáři.

Nastupující německá eurofilní levicová vláda začala prosazovat federalizovaný superstát Evropské unie a vytvoření toho, čemu se neoficiálně přezdívá „Spojené státy evropské“.

Kampaň za vytvoření superstátu byla zakotvena v koaliční smlouvě mezi třemi nastávajícími vládnoucími stranami, sociálními demokraty (SPD), Svobodnými feministkami (FPD) a Zelenými, jak uvádí zpráva německého listu spisů Neue Zürcher Zeitung ve Švýcarsku.

Dohoda nastiňuje závazek koalice podporovat „nezbytné změny smluv“ potřebné k tomu, aby „vývoj vedl k evropské federální zemi“. To je něco, za co se zjevně považuje Německo, které v dokumentu přikyvuje „naší zvláštní odpovědnosti“ za „EU jako celek“ jako „největší členský stát bloku“.

Rovněž vyjadřuje podporu koalici nadnárodním kandidátním listinám pro evropské volby, které by občanům EU umožnily volit kandidáty mimo svůj členský stát. Je příznačné, že dokument vyzývá ke zvýšení „strategické suverenity Evropy… to znamená vytvořit si vlastní schopnost jednat v globálním kontextu a být méně závislý a zranitelný v důležitých strategických oblastech“, což je nepřímá zmínka o vznikající jednotné evropské zahraniční politice a armádě EU.

Šéf britské strany Reforma Spojeného království, která je pro odchod, v reakci na tyto plány v neděli napsal: „Díky Bohu, že k brexitu došlo, když k němu došlo, neboť noví němečtí lídři chtějí hlubší federální stát EU,“ a vývoj označil za „vše, čeho jsme se obávali“.

Předsedkyně německé Strany zelených a nastupující ministryně zahraničí Annalena Baerbocková bude podle listu The Telegraph údajně zodpovědná za vedení kampaně.

„Silná německá zahraniční politika může být pouze evropská,“ řekla Baerbocková.

Baerbocková, lídryně nejvíce prounijní strany v Německu, také během televizních debat zaujala mnohem tvrdší postoj vůči Maďarsku a Polsku, což se odráží ve slibu koalice jít po státech obviněných z chlubení se zákony EU.

Toto jmenování vyvolalo širokou kritiku, když i význačný levicový politik Oskar Lafontaine minulý týden prohlásil, že její jmenování do funkce by bylo „katastrofou“.

Myšlenka federálních „Spojených států evropských“ se rýsuje už léta a byla hlavním tématem diskusí před britským referendem o brexitu v roce 2016. Přesto přípravy na federální Evropu v roce 2017 zesílily, když bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz navrhl, aby se blok do roku 2025 proměnil ve federální stát. Průzkum veřejného mínění provedený brzy poté zjistil, že třetina Němců je pro takový krok.

Nová německá kampaň podle všeho do značné míry potvrzuje obavy vyjádřené mnoha hlasy podporujícími odchod, včetně zastánce brexitu Nigela Farage, který už dlouho varuje, že Brusel bude usilovat o upevnění své moci na úkor národní suverenity a svobody členských států EU.

Zatímco zevnitř EU se také stále častěji ozývá volání po vytvoření centralizované vojenské síly, zastánci brexitu byli během referenda obviněni ze šíření strachu ze strany stoupenců setrvání v EU.

Například během televizní debaty obvinil šéf pro setrvání v EU Nick Clegg, který dnes působí jako vysoce postavený manažer Facebooku, pana Farage, že věří v „nebezpečnou fantazii, která jednoduše není pravdivá“, pokud jde o přání EU vytvořit si vlastní armádu jako součást další integrace.

Farageův strach se však zjevně ukázal jako oprávněný, když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v září prohlásila, že blok potřebuje vybudovat „politickou vůli“ k vytvoření armády EU.

Německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová přivítala výzvu k vytvoření armády EU a prohlásila, že von der Leyenová má pravdu a že „Německo a Francie jí musí vést“.