Rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová (Zelení) ve středu 1. 12. 2021 nařídila zastavit výstavbu dálničního obchvatu Vídně. Její rozhodnutí spustilo další vládní krizi. Ve čtvrtek večer podal demisi spolkový kancléř Alexander Schallenberg. Spolu s ním odstoupil i nejbližší spolupracovník bývalého kancléře Sebastiana Kurze ministr financí Gernot Blümel (ÖVP), který je současně předsedou zemské organizace Rakouské lidové strany v hlavním městě Vídni. Po Kurzově ohlášení úplného odchodu z politiky a rezignaci na funkci předsedy ÖVP převzal v pátek ráno otěže řízení strany dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Spolkového prezidenta Alexandra Van der Bellena (Zelení) požádal o svolení k provedení rekonstrukce vlády.
Nehammer doposud v ÖVP vykonával funkci generálního tajemníka – tedy něco jako statutárního zástupce předsedy. Po Kurzově rezignaci na funkci šéfa strany se ve čtvrtek formou videokonference dohodli zástupci zemských organizací ÖVP, že Nehammer má řízení lidové strany dočasně převzít až do mimořádného sjezdu. Současně jej navrhli spolkovému prezidentovi ke jmenování do funkce kancléře. Dosavadní ministr vnitra poté navrhl prezidentovi i jmenování nových ministrů. Do nejvyšší funkce na Ministerstvo financí míří z Ministerstva dopravy dosavadní státní tajemník Magnus Brunner. Jde o tvrdého odpůrce Zelených a politiky prosazované ministryní životního prostředí Leonore Gewesslerovou (na obrázku vpravo). Na ministra jej podle deníku Die Presse nominovala zemská organizace lidovců v Dolním Rakousku, které je rozhodnutím Gewesslerové těžce poškozeno.

Součástí stavby obchvatu Vídně, jehož výstavbu ministryně zastavila, je i dálniční tunel pod chráněnou přírodní oblastí Lobau. Komunikace má spojit s komerčními zónami Vídně velká sídliště na okraji Vídně a dolnorakouská města, z nichž do hlavního města denně dojíždí za prací desítky tisíc lidí. Projekt byl plánován 20 let kvůli tomu, že proti němu byly nejen oprávněné námitky, ale hlavně různé skupiny ekologických aktivistů z nevládních neziskových organizací prováděly neustálé obstrukce. Projekt byl několikrát přepracován, aby spolkové hlavní město Vídeň a spolková země Dolní Rakousko vyšly vstříc námitkám ekologů. Nakonec musel být problém naplánování trasy vyřešen zvláštním zákonem. Trasa byla vytyčena novelou zákona o spolkových silnicích, kterou velkou většinou schválil Parlament.

K současné vládní krizi se schyluje ve Vídni již od léta. Ministryně životního prostředí Gewesslerová nařídila během letošních letních vládních prázdnin prověřit, zda jsou všechny nové stavební projekty rakouské federace slučitelné s cíli vládního programu. Speciálně vídeňský vnější dálniční okruh S1 s tunelem pod Lobau a městskou komunikaci ze Spange do Seestadt Aspern nařídila podrobit „klimatické kontrole“. Experti na klima z Ministerstva životního prostředí prohlásili obchvat Vídně i přivaděč do města za „klimaticky nevyhovující“. Na základě jejich posudku ministryně nařídila rakouské státní firmě Asfinag, která provádí výstavbu dálnic, aby okamžitě ukončila výstavbu těchto komunikací.

Proti jejímu rozhodnutí se postavil i primátor Vídně Starosta Michael Ludwig (SPÖ), který ve čtvrtek na mimořádné tiskové konferenci pohrozil, že rakouská metropole proti Ministerstvu životního prostředí podnikne právními kroky. Projekt obchvatu již podle jeho vyjádření pro deník Exxpres už byl z právního hlediska mnohokrát pečlivě prozkoumán. Varianta, která byla nakonec zákonodárci zvolena, je podle něj jediná možná. „Zastavení stavby způsobí razantní zhoršení kvality života ve městě“, konstatoval primátor. Naplánována výstavba podle něj nemá žádnou alternativu, kterou by bylo možné realizovat. Hlavní problém je podle něj v tom, že odpůrci z ekologických organizací, stejně jako ministryně, podle něj nechtějí automobilovou dopravu jako takovou. „Oni nechtějí řešit alternativní trasy. Chtějí jen bránit dopravě lidí do práce, aniž by jim nabídli alternativu“, řekl Ludwig s tím, že jde o obstrukci.

V pátek Vídeň spolu se spolkovou zemí Dolní Rakousko vytáhlo do boje za obchvat těžký právní kalibr. Dolnorakouský zemský ministr dopravy Ludwig Schleritzek (ÖVP) spolu se svým vídeňským kolegou nechali rozhodnutí ministryně přezkoumat ústavním právníkem Heinzem Mayerem (na obrázku vlevo). Ten ve svém posudku dospěl k závěru, že rozhodnutí o zastavení stavby je protiústavní. „Ministryně se rozhodnutím o zastavení stavby protiprávně postavila nad zákon - v tomto případě zákon o spolkových silnicích. Její rozhodnutí je protizákonné a odporuje spolkové Ústavě“, konstatoval Mayer. Spolkové země Vídeň a Dolní Rakousko podle Exxpresu hodlají společně rozhodnutí ministryně napadnout u ústavního soudu a požadovat jeho zrušení.

Státní firma Asfinag v pátek oznámila, že rozhodnutí ministryně životního prostředí nehodlá respektovat a bude pokračovat ve výstavbě. Vedení firmy se opřelo o Mayerův posudek, v němž se uvádí, že Asfinag je akciová společnost a její správní rada nepodléhá pokynům ministryně životního prostředí, ale musí jednat pro dobro společnosti.“ Jménem Rakouské federace akcionářská práva v podniku vykonává spolkové Ministerstvo financí. A do jeho vedení je nyní nominován zástupce Dolního Rakouska a velký obhájce stavby - státní tajemník Ministerstva dopravy Magnus Brunner. Ten již potvrdil, že stavba bude pokračovat tak, jak byla vytyčena zákonem.

Proti jeho nominaci se v pátek večer pro televizi ORF vyjádřil spolkový prezident Van der Bellen. Nelíbí se mu, že nová sestava ministrů, kterou mu předložil lidovecký nominant na funkci kancléře, je příliš politická. Noví ministři jsou podle něj spíše zástupci jednotlivých zemských organizací ÖVP. Tato praxe byla v Rakousku provozována po celou dobu druhé republiky. Výjimkou byla pouze vláda bývalého kancléře Sebastiana Kurze, který si po vytažení strany z 15% marastu na vítězství ve volbách s 37% hlasů, na vedení strany vymohl, že mohl sestavit vládu z odborníků, jež si sám vybral. Mezi ně patřil mimo jiné i odstupující ministr financí Gernot Blümel, kterému spolkový prezident „okopával kotníky“ kde mohl. U odborníků mu vadilo, že nejsou ti „správní“ politici. Van der Bellen v posledních letech svého mandátu „prudil“ všechny ministry, kteří nejsou z jeho strany Zelených. Zcela tak odhodil slib vyhlášený při uvedení do úřadu, že bude nadstranickým prezidentem.

Podle rakouského komentátora Andrease Unterbergera situace ve vládě zřejmě míří k předčasným parlamentním volbám. Ministryně Gewesslerová se svým protiprávním rozhodnutím snaží zavděčit extrémistické zelené mládeži, která proti výstavbě protestuje stanováním v chráněné přírodní oblasti Lobau. Zelení byli ve vládě s lidovci nuceni rezignovat na některá svá tradiční témata jako je podpora migrace. Kurz jim to prostě nedovolil. A ministryně životního prostředí se tímto krokem snaží předvést tvrdému jádru voličů, že Zelení nerezignovali úplně na celý svůj volební program. Takže začali dělat problémy motoristům.

Unterberger se domnívá, že současná vládní krize dříve nebo později povede ke změně vládního uspořádání a vyústí ve vznik tradiční velké koalice lidovců a sociálních demokratů. Zelení už delší dobu lidovcům dělají pouze potíže. Na likvidaci kancléře Kurze se kromě opozice podílela i zelená ministryně spravedlnosti Alma Zadicová. Rozpad koalice lidovců a zelených je tedy jen otázkou času.

Všechna ostatní řešení kromě velké koalice jsou prakticky „zabetonovaná“. Neoliberálové z NEOS a bohužel i svobodní z FPÖ se „zasekli“ na pozicích odboje proti jakýmkoliv opatřením proti koronaviru a zejména proti povinnému očkování, které nařídil od 1. 2. 2021 dosluhující kancléř Alexander Schallenberg. Nastupující kancléř Karl Nehammer již včera vyhlásil, že vláda pod jeho vedením v plánu bude pokračovat a povinné očkování proti COVIDu prostě zavede, protože k němu má zmocnění v zákoně. FPÖ by nyní měla možnost se do vlády s lidovci vrátit a profilovat se bojem proti Zelenému údělu a zdražování, které lidem připravuje Evropská komise. To by ovšem v jejím čele nesměl stát Herbert Kickl, který je kvůli svému neustálému propagování veterinárního odčervovacího přípravku lidově přezdíván „odčervovačem“.

Vedení FPÖ se stejně německá AfD nechalo skupinou protiočkovacích fanatiků vmanévrovat do situace, kdy ji nezajímá nic kromě covidu. V nedávných volbách do Spolkového sněmu AfD mírně ztratila. Kdyby se nesoustředila pouze na hlasitou skupinu kritiků anticovidových opatření, mohli dostat o 10% hlasů více než minule. Přesně desetina voličů, kteří nesouhlasí se Zeleným údělem, do poslední chvíle hledala, komu by dala hlas, aby se postavila hráz proti zdražování a omezování automobilismu, které prosazuje Brusel. Nakonec se rozhodli dát hlas sociálním demokratům, kteří ještě v létě před volbami měli podle průzkumů jen 15% přízeň, ale nakonec volby vyhráli s 25% hlasů. Vzápětí porušili své sliby bránit zhoršování životní úrovně obyčejných lidí dohodou o vládě se Zelenými a svobodnými z FDP. V Německu tak Zelenému údělu už nic nestojí v cestě. V Rakousku se pomalu uzavírá možnost jej zablokovat. Vláda ÖVP a FPÖ by byla lepším bojovníkem proti zeleným fanatikům, než vláda ÖVP a SPÖ. Kvůli „zaseklosti“ předsedy FPÖ Herberta Kickla, který nerozeznal svoji životní příležitost „hodit do toho Evropské komisi vidle“, bude ze Zeleného údělu realizováno více, než kdyby Brusel znovu musel čelit vládě rakouských lidovců a Svobodných. Je to škoda i pro nás. Předtím se jim už podařilo společně zastavit nelegální migraci do Rakouska.