Švédská poslankyně Evropského parlamentu Abir Al-Sahlaniová vedla práci na návrhu zákona, který usnadní pracovní migraci osob s nízkou kvalifikací a samostatně výdělečně činných do EU, což nepochybně srazí mzdy evropským pracovníkům v době hospodářské nejistoty. Evropský parlament nyní návrh přijal, uvedl Nyheter Idag.

„Musíme zvýšit atraktivitu pro pracovní migranty, aby přicházeli do Evropy,“ prohlásila Al-Sahlaniová po hlasování v Evropském parlamentu.

Evropský parlament přijal zprávu z legislativního podnětu o pracovní migraci 30. listopadu 497 hlasy pro, 160 hlasy proti a 38 poslanců se zdrželo hlasování, oznámil Evropský parlament v tiskové zprávě.

Návrh zahrnuje vstupní program pro pracovníky ze třetích zemí s nízkým či středním vzděláním a „rámec pro uznávání jejich znalostí a kvalifikací“, což samostatně výdělečně činným pracovníkům usnadní vstup do EU. U nich se počet let nutných k získání povolení k dlouhodobému pobytu v EU sníží z pěti na tři.

Práci Evropského parlamentu na legislativní zprávě vedla členka švédské Strany středu Abir Al-Sahlaniová. V roce 2019 byla zvolena do parlamentu jako druhé jméno na seznamu kandidátů strany a v letech 2010 až 2014 a 2019 působila jako členka švédského parlamentu.

„Evropa čelí demografickým a ekonomickým výzvám. K řešení těchto výzev a zajištění toho, aby Evropa mohla být silná a konkurenceschopná, potřebujeme pracovní imigraci. To je fakt,“ řekla Al-Sahlaniová po hlasování v parlamentu.

Jiné země s jejím postojem nesouhlasí. Například Maďarsko tlačí na zvyšování porodnosti, místo aby se spoléhalo na masovou migraci, která v některých případech zajistila levnou pracovní sílu, ale také vedla k řadě společenských neduhů v zemích jako Německo, Švédsko a Francie.

„V celé Evropě je stále méně dětí a odpovědí Západu na to je migrace,“ prohlásil v roce 2018 maďarský premiér Viktor Orbán. „Chtějí, aby sem vstoupilo tolik migrantů, kolik je chybějících dětí, aby se ta čísla sčítala. My Maďaři máme jiný způsob myšlení. Místo pouhých čísel chceme maďarské děti. Migrace pro nás znamená kapitulaci.“

Navzdory tlaku na to, aby do Evropy přicházelo více pracovních sil s nízkou kvalifikací, jsou výsledky často špatné, včetně obrovských finančních nákladů na integraci migrantů. Mnohem úspěšnějším řešením výpadků pracovních sil v Evropě mohou být nové průlomy v automatizaci, umělá inteligence a pro-natální politika, například prosazovaná v Japonsku.

Migrace s nízkou kvalifikací také snižuje mzdy dělníků, a jak v rozhovoru z roku 2015 proslul Bernie Sanders, otevřená imigrace poškozuje americké dělníky.

Sanders dokonce pokračoval, že imigrační agenda otevřených hranic je „pravicový návrh“ financovaný „bratry Kochovými“.

„Myslím, že z morální odpovědnosti musíme spolupracovat se zbytkem průmyslového světa na řešení problémů mezinárodní chudoby, ale to se nedělá tím, že by se lidé v této zemi stali ještě chudšími.“

Sandersova tvrzení podporuje výzkum z Harvardu, který zjistil, že přistěhovalectví snížilo mzdy a ekonomický vliv milionů Američanů s nižšími příjmy.

Nyní se Evropa snaží napodobit tytéž programy, které přispěly k velké části chudoby, již vidíme ve Spojených státech.

EU, v níž převažují politické síly podporující migranty, nicméně postupuje vpřed s řadou politik, které mají otevřít Evropu ještě masovější imigraci ze zemí mimo EU.

„Musíme zvýšit atraktivitu pro pracovní migranty, aby přicházeli do Evropy, a musíme vyčistit systém, abychom zajistili dodržování pravidel,“ dodala.

Al-Sahlaniová se narodila v Iráku v roce 1976. Z Bulharska pak přijela sama do Švédska. Po americké invazi do Iráku a pádu Saddáma Husajna v roce 2003 se připojila ke svému otci Abidu Al-Sahlanimu, bývalému členovi irácké komunistické strany, v irácké politice a získala podporu od Strany středu.

V roce 2007 byla u strany zaměstnána jako politická expertka. V roce 2013 byla Al-Sahlaniová vyšetřována pro podvod poté, co mezinárodní nadace Strany středu objevila velké účetní mezery v demokratických projektech v Iráku, které podporovaly Národní demokratickou alianci vedenou jejím otcem.