Nikdo nenapsal alespoň tři věty o politických souvislostech, upozorňuje publicista František Roček.

Naopak doslova předčasné Vánoce z toho měli v čínském deníku Global times. Tokijskou svatyni Jasukuni nemohou vystát človíčci z Číny a korejského poloostrova, kteří v asijské verzi 2.světové války ztratili miliony lidí zmasakrovaných chrabrými japonskými vojáci. Ve svatyni je mezi 2,5 milionu padlých vojáků uctíváno také 14 odsouzených válečných zločinců z tzv. tokijského procesu. Návštěva se proto jako obvykle stala terčem kritiky ze strany Číny a Jižní Koreje.

Mandaríni se chechtají

V Global Times píší, že návštěva svatyně Jasukuni „neobvykle velkým" kontingentem japonských zákonodárců v den, kdy Japonsko před 80 lety byla analytiky zesměšňována jako plivnutí na americké vítězství.

Skupina 99 japonských zákonodárců, vedená Hidehisou Otsuji z japonské vládnoucí Liberálně demokratické strany, navštívila svatyni v den, kdy Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor před 80 lety. Což je v ostrém kontrastu se severoamerikánským prezidentem Joe Bidenem a jeho první dámou Jill Bidenovou. Teatrálně si připomněli 80. výročí japonského útoku na Pearl Harbor v ten samý den.

Analytici se domnívají, že tento vzácný „otevřený vzdor vůči USA" ze strany Japonska také odhalil skryté protiamerické nálady mezi japonskými pravicovými konzervativci. Ti věří, že USA by měly být obviněny z toho, že přiškrcují japonský rozvoj, zabíjejí jeho národního ducha a nutí Japonsko do nerovného spojenectví s USA. Předpověděli, že USA budou mlčet o ponížení způsobeném krokem japonských politiků, ale taková shovívavost se nakonec USA vymstí.

Pro pekingskou administrativu to je signál potvrzující, že koalice s USA je papírovým tygrem.

Uctivá japonská téměř neutrálnost

Na otázku, zda by premiér Fumio Kishida, který se ujal úřadu na začátku října, měl svatyni navštívit, řekl: „Doufám, že ji při brzké příležitosti navštíví."

V říjnu (2021) Kishida poslal rituální oběť do svatyně … Kenichi Hosoda, náměstek ministra hospodářství, obchodu a průmyslu, a Shunsuke Mutai, náměstek ministra životního prostředí, byli mezi 100 zákonodárci z vládnoucích a opozičních stran, kteří v úterý navštívili svatyni…“ Tolik prestižní japonský deník.

V některých japonských novinách se o svatyni a 7. prosinci neobjevila ani čárka.

Oficiální nevrlost

V jiném článku z Japon Times uvedli již 14. srpna 2021, že Čína a Jižní Korea zuřila kvůli návštěvě šéfa obrany Nobuo Kishiho ve svatynia: „Čína vyjadřuje svou silnou nespokojenost a rozhodný odpor, uvedl mluvčí ministerstva obrany Wu Qian v prohlášení… Kishiho čin odráží "špatný postoj Japonska k jeho historii agrese a jeho zlověstný záměr zpochybnit poválečný mezinárodní řád," dodalo prohlášení. Čína vyzvala Japonsko, aby "vážně přemýšlelo o své historii agrese, udávalo historická ponaučení, napravilo své chyby a získalo důvěru svých asijských sousedů a mezinárodního společenství prostřednictvím konkrétních akcí". Prohlášení také kritizovalo Tokio za očerňování čínské obranné politiky a vojenského rozvoje ve spolupráci se zeměmi mimo region,  zasahuje do tchajwanské otázky a provádí provokativní akce v Jihočínském moři.

V Jižní Koreji si Lee Sang-ryol z ministerstva zahraničí, ředitel pro asijské a tichomořské záležitosti, předvolal Naokiho Kumagaie, zástupce vedoucího mise na japonském velvyslanectví v Soulu, aby podal protest…“

Tolik japonský tisk letos v srpnu.

Ústecký senátor Jaroslav Doubrava se nediví, že čínští politici se usmívají pod vousy. Vztahy mezi Tokiem a Washingtonem mají být ukázkou asijsko-pacifické politiky amerického prezidenta Bidena, sjednocujícího spojence proti Číně. A najednou v den 80. výročí se šlo 99 pravicových politiků poklonit historickému stínu těch, kteří zahájili válku s USA.

„Návštěva ve svatyni bylo něco jako mediální kadidlo k uctění mrtvých šiků japonského císaře. Nelze se divit, že na sociální síti Číňanů bylo plno výsměchu vůči japonsko-americké jakési alianci. Japonsku bude stačit formálně neformální propagované vojenské kamarádství s USA v „boji“ proti Číně.

Japonsko se též snaží rozšiřovat svou moc v přilehlých mořích stejně jako Říše středu, ale o japonských snahách se z politické cudnosti jaksi nepíše. Námořní nároky menšího Japonska pokrývají dvakrát více rozlohy než čínské nároky. Znamená to, že Asie je plná politických hadů, pro které je samozřejmé, že není žádná jistota, než mít stále v hledáčku ostatní hady, včetně bidenovských,“ domnívá se Doubrava.

K tomu lze dodat, pokud jde o „hady“: Preventivní protičínská spolupráce je pro některé asijské státy důležitá. Zvláště pro Japonsko. Když uzavře Japonsko smlouvu o spolupráci s nějakým státem, je pro Japonsko nejcennější, že může kamarádům prodat bezpečnostní techniku. Např. nedávná smlouva s Vietnamem pro Japonsko znamená příjemnou smlouvu na stavbu vojenských lodí pro Vietnam.

Pro Bidena a jeho ministerstvo války z letošního 7. prosince plyne, že se mohou těšit z druhého japonského Pearl Harboru. Tentokrát směřovaly na Pearl Harbor místo bombardérů vzpomínky 99 japonských politiků na japonské hrdiny, kteří 7. prosince 1941 poněkud zválcovali a potopili nemalý kus tichomořského válečnického loďstva.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)