Po jejich „otevřeném dopise neočkovaným“ napsala nyní rozšiřující se skupina kanadských učenců dopis adresovaný „očkovaným“. Učenci odhalují rozporuplnost vakcinačního statusu a odsuzují výslednou roztržku ve společnosti.

Vzdát se občanských svobod výměnou za falešný pocit bezpečí je marné. Nesmíme připustit pád do lékařského apartheidu v Kanadě a po celém světě.

Dopis apeluje jak na ty, kteří se rozhodli očkovat, tak na ty, kteří byli donuceni. Zamýšlí se nad širšími důsledky našich kroků ve snaze spolupracovat na konstruktivní cestě vpřed.

Otevřít dopis pro očkované

Premiér Trudeau nedávno varoval, že pokud federální zaměstnanci nevyhoví očkovacím předpisům, bude to mít „následky“. To je hlas tyranie, který rozechvěl strach a zvýšil rozruch v celé naší zemi. Zahnala náš národ do hlubokého rozkolu kolem masového očkování a přivedla naše kolektivní zotavení z této pandemie do kritické fáze. Ve skutečnosti nás to jako zemi nutí, abychom se konečně zeptali: jaké jsou vlastně tyto důsledky?

Jaké jsou společenské důsledky rozdělení podle stavu očkování? Jaké jsou důsledky nařízení tak nedostatečně vyzkoušeného lékařského zásahu? Jak to má všechno dobře skončit?

Důsledky budou strašlivé, to je jisté. A následky postihnou nás všechny, očkované i neočkované.

Během posledních šesti měsíců se mnozí z nás rozhodli přijmout vakcínu v dobré víře – udělali jsme správnou věc, abychom pracovali, cestovali a navštěvovali lidi, které máme rádi. Bohužel na některé z nás byl vyvíjen nátlak. A nyní množící se důkazy po celém světě ukazují, že tyto vakcíny nemohou zastavit přenos viru a jeho variant, přesto očkovací povinnosti pokračují.

Mezitím farmaceutické korporace vydělávají miliardy dolarů z veřejných peněz a tlačí na urychlené schválení vakcín bez řádného procesu a veřejné diskuse. Je naprosto jasné, že když se peníze a politika propletou, věda a etika ustoupí do pozadí.

Možná jste kdysi nesnášeli ty, kdo váhali s očkováním, jako lidi, kteří nedělali svou práci, ale možná je načase zvážit, že jsme se všichni stali cestujícími ve stejném rozjetém vlaku. Význam slova „plně očkovaní“ se rychle mění, neboť lídři požadují další posilující dávky a hrozí, že nás vyženou z veřejných prostor, pokud se nepodřídíme. Pokud tedy dnes patříte mezi „plně očkované“, zítra se můžete stát jedním z „nedostatečně očkovaných“ a budete donuceni k další injekci.

Pokud historie něco naznačuje, tak to neskončí zákazem vstupu na koncerty nebo do barů. Když už si nebudete moci kupovat potraviny, vstupovat do bankovnictví, volit osobně nebo překročit provinční hranici, bude naprosto jasné, že stejné diskriminační praktiky, které, jak doufáte, zruší, budou stále pevněji zavedeny. Skutečné následky čekají na nás všechny.

Možná jste měli plnou dávku a nyní máte pochybnosti, zda pokračovat na základě alarmujícího počtu infekcí mezi očkovanými. Nebo možná znáte někoho, kdo byl vakcínou poškozen nebo se obáváte hromadících se zpráv o úmrtí v souvislosti s očkováním.

Stále si klademe otázku: „Proč se data nesmějí kontrolovat a proč jsou cenzurováni nezávislí experti, když se o to pokusí?“ Je nepochopitelné a rozhodně ne-kanadské vidět umlčování vysoce uznávaných lékařů a zdravotnických vědců v naší zemi i na celém světě.

Historie nás naučila, že jednostranné argumenty a zakázaný nesouhlas jsou znakem totality číhající za dveřmi. Brzy z vás kladení otázek udělá nepřítele státu. Porovnání vakcín je zlomový bod. „Moje tělo, moje volba“ bylo jedním ze znaků svobodné a demokratické společnosti, ale to se mění. Kanaďané jsou okrádáni o osobní rozhodování.

Vzhledem k tomu, že lockdowny jsou už naplánované na podzim a přídavné motory připraveny, vstupujeme do zlomového okamžiku. Jsme všichni ochotni pokračovat v injekcích donekonečna? V kanadských provinciích a po celém světě prokazují vakcinační pasy náš nový, dlouhodobý vztah k lékařskému nátlaku výměnou za základní svobody. Dosud se slibovalo, že každá léčba bude poslední, ale nemohlo být jasnější, že konec je v nedohlednu.

A teď si jdou pro naše děti.

Při extrémně nízkém riziku onemocnění a prakticky nulovém riziku úmrtí na COVID-19 zůstává hromadné očkování dětí a dospívajících neopodstatněné. Postavit naše zdravé děti na lékařskou péči nikdy nebylo součástí dohody. Nejznepokojivější je, že jsme v našich školách připravováni na masové vakcinační kampaně, které nevyžadují souhlas rodičů. Rozhoduje vláda o tom, co je nejlepší pro naše děti? Rodinná pouta, která nás svazují, se bezpochyby ruší. Rodiče jsou oprávněně zděšeni tímto bezprecedentním přeháněním a debatují o tom, jak své děti stáhnout ze škol.

Navzdory našim nejlepším úmyslům jsou rodiny poznamenané, přátelé rozděleni a partneři jsou ve vzájemném rozporu. Byli jsme oslabeni naším rozdělením a zmanipulováni strachem.

Jak daleko to ještě necháme zajít? „Celou cestu!“ prohlásí někteří z nás. Ale „celou cestu“ je místo, kam se nikdy nedostaneme. Musíme zastavit tuto lékařskou katastrofu a postavit se pravdě: nejde o naše zdraví; jde o politiku a o kontrolu.

Důsledky následování současných příkazů premiéra Trudeaua jsou větší než jeho hrozící důsledky. Vstoupili jsme do toho jeden pro druhého, ne pro naše politiky. Udělali jsme, co jsme cítili, že musíme udělat, a teď musíme říct: ,Tohle je už za hranou, ne víc!‘

Angela Durante, PhD

Denis Rancourt, PhD

Jan Vrbik, PhD

Laurent Leduc, PhD

Valentina Capurri, PhD

Amanda Euringer, Journalist

Claus Rinner, PhD

Maximilian C. Forte, PhD

Julie Ponesse, PhD

Michael Owen, PhD

Donald G. Welsh, PhD