Bernard Posselt usoudil, že prezident Zeman „zaspal sudetoněmecký smírčí proces“. Předseda Sudetského landsmanšaftu očekává, že Sudetské dny v ČR proběhnou někdy v budoucnu, až bude příhodnější doba. Nadešla ta doba tedy teď, když Zeman „otočil“? Co za stigma mezi Němci a Čechy stále je?Pane Srpe, co jako pamětník a občan soudíte o stigmatu na česko-německých, příp. německo-českých vztazích, resp. s ohledem na potencialitu Sudetoněmeckých dnů v ČR?Srp: Ptáte-li se na stigma česko-německých vztahů? Pamatuji si, zažil jsem to, jak za Hitlera někteří Češi přijali německé občanství i jak se po válce museli od nás sudetští Němci vystěhovat. Dodnes vidím vagóny s vysídlenci do západní zóny, a jak nám pěstmi hrozí, že se jednou vrátí…A vrátí?Srp: Toto nebezpečí je historické, je to výhodný politický tlak, kterého umí obratně využít ta či ona strana. Mělo by to být zasazeno do historických skutečností, které se udály a jsou neměnné. Proto stojím za Benešovými dekrety – cca 200 různých dekretů, zdaleka ne všecky se týkají fyzického vystěhování. Byly sepsány, aby republika mohla dále fungovat po druhé světové válce.Stigma Sudet i odsun je pro mě historickou záležitostí, pochybuji, že děti a vůbec potomci to na obou stranách „řeší“. Spíše je to téma pro politiku a byznys. Má to ovšem potenciál vyvolat znovu rozmíšku mezi národy. To zase ano. Obecně vítám postup Miloše Zemana v tom smyslu, že když už jsme se ústy Václava Havla Němcům za odsun (stigma) omluvili, pak tedy tečka a dost.Pane docente, citujete na svém webuposudek na bakalářskou práci Jana Lipavského, který vyhotovil v Praze dne 8. června 2010 Mgr. Karel Svoboda Ph.D. (zkrácená ukázka). Proč jste pocítil potřebu toto komentovat? Nejprve pasáž z vašeho webu, kde citujete posudek na zmiňovanou bakalářku…„Jan Lipavský se ve své práci (bakalářské, pozn.) zabývá problematikou energetických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, které, jak sám autor uvádí, narážejí na některá úskalí. Ihned na začátku je třeba zmínit, že autor bohužel svoji práci ani jednou nekonzultoval, je tedy pro mne velmi těžké psát posudek jako její vedoucí. […] velmi překvapuje rozsah textu, který jen nepatrně překračuje minimální počet stránek určený pro bakalářskou práci. […] Práce se tak nevyhne povrchnosti, když zvláště krize mezi Ruskem a Běloruskem/Ukrajinou, které jsou pro řešení zadané otázky klíčové, zmiňuje jen velmi povrchně. Autor sice v úvodu zmiňuje, že nepodává vyčerpávající přehled událostí, ale takto je jeho argumentace jen velmi málo přesvědčivá. […] Doslova minimalisticky je pak pojata kritika pramenů a literatury. […] Velkou nevýhodou pro práci je pak přirozeně to, že autor nepoužívá vůbec rusky psané zdroje. […] Pro uvedené nedostatky pak nelze práci hodnotit lépe než dobře.“ (Karel Svoboda Ph.D.)Valenčík: Ministr zahraničních věcí má být vizitkou země. Měl by mít dokončené vzdělání, solidní přičemž. Je to znak toho, že člověk dokáže dotahovat do konce práci, která byla navíc posuzovateli uznána jako kvalitní. Obhajoba vysokoškolských prací, to není jen daň tradici. Je to životní kvalifikace a odznak intelektuální zdatnosti, každopádně by to tak ideálně mělo platit. Máme lidi různě talentované, ale jisté formální náležitosti nevznikly v minulosti jen tak náhodně.Prezident republiky složil slib, ve kterém se na svou čest a svědomí zavázal k tomu, že bude vždy konat jen ku prospěchu země, jíž je hlavou. Má-li prezident republiky pochybnost, zda navrhovaný ministr výkonnostně stačí na funkci, na niž aspiruje, pak je jeho povinností veškeré námitky vyslovit. Zeman se vyslovil.Prezident ale změnil názor…Lidovky píší: „… prezident trvá na svých výhradách, ale nechce zatěžovat vládu náročným ústavním sporem.“Valenčík: Posudek na bakalářku Lipavského jsem na svém webu citoval proto, protože se v posudku říká, že student má sklon k povrchní jednostrannosti. Toto není ta vlastnost, která by dělala budoucího ministra zahraničních věcí schopna kvalitních vyjednávání.Věřím, že se jednou dozvíme více o mechanismu, který uvedl nastupující ministry do jejich úřadů…V politice ubylo osobností. Zároveň se naši představitelé bojí odpovědnosti. Schovávají se do hloučku jménem koalice. Jenže ono stejně přijde na rázné a odpovědné rozhodnutí. Moc bych si přál, aby lidé ve vysokých funkcích obstáli se ctí, ať jsou, kdo jsou…Poznámka: Citlivou otázku odsunu sudetských Němců jsme v minulých článcích probírali třeba s pány Tomášem Krystlíkem, Petrem Hamplem, Josefem Skálou či s Janem Berwid-Buquoyem. Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.