Smlouva byla podepsána v roce 1992 a stala se jedním z opatření na upevnění důvěry v Evropě po studené válce. Platí od roku 2002 a umožňuje účastnickým zemím otevřeně sbírat informace o ozbrojených silách a opatřeních druhé strany. Účastníky smlouvy bylo až donedávna 34 států.Není zatím jasné, co bude dělat Bělorusko, které bylo dříve v jedné skupině s Ruskem v rámci smlouvy. V Minsku zdůrazňují, že rozhodnutí o možné účasti nebo neúčasti ve Smlouvě o otevřeném nebi bude přijato po důkladném rozboru a po konzultacích s Moskvou.Trumpovi se to nelíbiloV květnu minulého roku tehdejší prezident USA Donald Trump prohlásil, že Spojené státy odstupují od Smlouvy o otevřeném nebi, oficiálně to učinily v listopadu roku 2020. Podle Trumpových slov důvodem k tomu byla „četná porušení smlouvy ze strany Ruska“. Washington obvinil Moskvu mj. z toho, že využívala „otevřeného nebe“ jako nástroje „vojenského donucení“ a údajně využívala fotografií pořízených v rámci povolených letů k „volbě cílů v kriticky významné infrastruktuře v USA a Evropě pomocí konvenčních zbraní přesného navádění“. V Moskvě označili podobné předpoklady za „vyvolávající hurónský smích“ a připomněli Američanům, že jejich letadla v Rusku „létala mnoho let nikoli nad plážemi a parky“.Připomínky USA se v podstatě omezily na to, že Rusko jim odmítlo lety v desetikilometrovém koridoru podél hranice s Abcházií a Jižní Osetií. V Moskvě nejednou prohlásili, že tato dvě území nejsou regiony Gruzie a že Rusko, které je uznalo za nezávislé státy, splnilo požadavky smlouvy, podle nichž se pozorování neprovádějí blíže než deset kilometrů od hranice státu, který se ke smlouvě nepřipojil. V Moskvě kromě toho nejednou prohlásili, že rozloha těchto zón není velká a že z technického hlediska se dají fotografovat, aniž by bylo třeba do nich vlétat.Nespokojenost Washingtonu vyvolal také režim letů nad Kaliningradskou oblastí, kde omezilo Rusko jejich dálku na 500 kilometrů. Přitom v Moskvě dříve zdůraznili, že režim letů nad tímto regionem je naprosto identický tomu, který stanovily USA pro Aljašku. A kromě toho bylo rozhodnutí o omezení dálky letu přijato v mnohém kvůli tomu, že letadla některých zemí po startu z letiště Kubinka nedaleko Moskvy pro pozorovací let dlouhý až 5500 kilometrů mnohokrát přelétala Kaliningradskou oblast a vytvářela tím problémy pro jediné v této oblasti mezinárodní letiště Chrabrovo. Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov podotýkal, že při všech omezeních „umožňoval režim našim západním partnerům pokrývat až 90 % území Kaliningradské oblasti“.Dalším „porušením“ bylo podle Washingtonu zamítnutí americko-kanadské misi společného letu nad oblastí konání vojenských cvičení Centr 2019. Zákaz byl odůvodněn problémy se zajištěním bezpečnosti v podmínkách rychle se měnící situace v aktivní fázi manévrů. Pozorující straně byla v souladu s dohodou nabídnuta alternativní časová varianta v tomto úseku, což druhá strana odmítla, prohlásili na ruském ministerstvu zahraničních věcí v rámci komentáře k této situaci.V Bílém domě se kromě toho domnívali, že Rusko v průběhu letů nad USA sledovalo místo pobytu Donalda Trumpa.Protinároky MoskvyMoskva má ze své strany hodně připomínek k tomu, jak plnil Washington své závazky vyplývající ze smlouvy. Rusko obviňuje USA za prvé z toho, že v roce 2016 nezajistily bezpečný přílet ruského letadla An-30B na základní letiště a odmítly mu poskytnout nezbytný počet letišť k mezipřistání. Za druhé, v roce 2017 zrušily USA noční odpočivadla na letištích dotankování Robins a Ellsworth, což je porušením práva pozorovatele na maximální délku letu s ohledem na normy maximálního zatížení posádky.Za třetí, USA v rozporu se smlouvou stanovily maximální dálku letů nad územím Havajských ostrovů z letiště dotankování Hickam. Ovšem, jak vysvětlili dříve na MZV RF, stanoví se maximální dálka letů pouze z letišť otevřeného nebe a vypočítává se podle platných pravidel, a proto omezení dálky letů na 900 kilometrů neodpovídá smlouvě, protože musí činit nejméně 1160 kilometrů.Další připomínka k USA se týká omezení letů nad územím Aleutských ostrovů, podle něhož musí letadlo pozorující strany zůstávat vždy v mezích vnější hranice přilehlé zóny, která se rozkládá na 24 mořských mil od pobřeží. Tento požadavek, který není ve smlouvě uveden, značně snižuje efektivitu pozorování. Moskva kromě toho obviňuje Washington z toho, že USA stanoví omezení výšky letu, které dohoda nezmiňuje a které je v rozporu s normami ICAO.V Moskvě přitom zdůraznili, že všechny připomínky stran bylo možné a jetřeba urovnat cestou dialogu v rámci poradní komise.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.