24. října 2021 vypustila Čína na oběžnou dráhu svůj satelit Š'-ťien 21, jehož úkolem je podle společnosti China Aerospace Science and Technology Corporation "vyzkoušet technologie pro eliminaci a neutralizaci vesmírného odpadu."
A Peking řadí mezi "trosky a odpad" i americké satelity.
Satelit Š'-ťien 21 má robotické rameno, které lze použít k manipulaci s vesmírným "smetím" – jehož kolem Země obíhá více než 100 milionů kusů – ale také k zachycení, vyřazení z provozu, zničení a znehodnocení satelitů jiných zemí. Toto robotické rameno dělá ze satelitu Š'-ťien 21 "drtič satelitů".
Brandon Weichert, autor knihy Winning Space: How America Remains a Superpower, nám sdělil, že tento nejnovější čínský satelit byl umístěn na geosynchronní oběžnou dráhu, kde se nachází nejcitlivější americké satelitní systémy kriticky důležité pro velení, komunikaci a řízení jaderných zbraní (Nuclear Command, Communications, and Control, NC3), sledování a ostatní vojenskou komunikaci.
"Americké satelity na geosynchronní oběžné dráze jsou od Země velmi vzdálené, jsou velmi nákladné a těžko nahraditelné," dodává Weichert. "Ztráta kteréhokoliv z těchto systémů, aniž by USA hned měly po ruce náhradu, by poskytla čínské armádě v případě vypuknutí válečného stavu bezprecedentní výhodu."
Richard Fisher z Mezinárodního centra pro hodnocení a strategii (International Assessment and Strategy Center) mě informoval, že "Čína plánuje vybavit svou novou vesmírnou stanici velkými vojenskými moduly s lasery a mikrovlnnými a raketovými protisatelitními systémy."
V září 2008 se čínská pilotovaná mise Šen-čou 7 přiblížila na vzdálenost 45 kilometrů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a čínská posádka vypustila mikrosatelit, "což byla zřejmě cvičná simulace pokusu o přerušení provozu ISS," říká Fisher. A dodává, že jeden z veteránů této posádky je nyní velitelem čínské vesmírné stanice.
"Číňané se rozhodli ve vesmíru škodit," řekl místopředseda Sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil generál John Hyten 28. října 2021 na akci sponzorované organizací Defence Writers Group. Hyten, který v minulosti stál v čele Velitelství vesmírných sil amerického letectva (U. S. Air Force Space Command) a Strategického velitelství USA (U. S. Strategic Command), řekl, že čínští vojenští velitelé "si uvědomili, že vesmír Spojeným státům dlouho poskytoval dominantní strategickou výhodu."
"Washington po mnoho let považoval svou vesmírnou převahu za samozřejmost," poznamenává Weichert. Samolibost však není jedinou americkou nemocí. Svou roli sehrála i americká slepota. Svého času měly USA ve vesmíru dominantní postavení a američtí političtí vůdci se rozhodli vyvíjet protisatelitní zbraně jen velice zdrženlivě ze strachu, aby nerozpoutali v tomto odvětví závody. Vzhledem k tomu, že USA mají na oběžné dráze nejvíce satelitů, tak odůvodněním bylo, že USA by v takovém konkurenčním boji mohly příliš tratit.
Tento názor byl výsledkem zásadního nepochopení čínských a ruských postojů a vedl k tomu, že USA zaostaly také v další zásadní vesmírné technologii. V roce 1967 byly USA lídrem v hypersonické technologii s experimentálním raketovým letounem North American X-15, který dosáhl rychlosti 6,7 Machu – tedy 6,7 násobku rychlosti zvuku. Nyní je však Amerika asi pět let pozadu za Čínou a pozadu je i za Ruskem.
Internetový portál Yahoo! napsal, že velvyslanec Robert Wood, který USA zastupoval na Konferenci o odzbrojení v Ženevě, řekl: "USA se vyhýbaly využívání této technologie pro vojenské účely, protože se američtí lídři snažili předejít rozpoutání závodů ve vyzbrojování hypersonickými střelami."
Americká zdrženlivost však umožnila čínským a ruským ozbrojeným silám, aby získaly náskok v závodě o nasazení těchto nosičů jaderných zbraní, proti kterým se není možné bránit. Peking koncem července 2021 šokoval Pentagon orbitálním testem svého hypersonického kluzáku.
A nyní Amerika zaostává za Čínou také ve své schopnosti ničit satelity. "Satelit Š'-ťien 21 změnil pravidla hry," řekl Brandon Weichert, který vydává on-line magazín The Weichert Report. "Satelit Š'-ťien 21 představuje reálnou ofenzivní schopnost lovit a ničit americké satelitní systémy a je schopen učinit americkou armádu na Zemi hluchou, němou a slepou."
Vesmír je samozřejmě ultimátní strategická "vyvýšenina", která dává kontrolu nad Zemí. Američtí lídři proto měli podle Weicherta počítat s tím, že se Čína pokusí, vybudovat své vlastní možnosti, "aby Američany nejprve srazila z oběžné dráhy, a pak tam umístila své vlastní systémy."
USA mají samozřejmě schopnost to všechno dohnat, ale k tomu bude nutná velká korekce kurzu. Za prvé, čínská armáda může americké satelity velice snadno zničit. Generál Hyten to popsal takto: "Ve skutečnosti jsme postavili prezidenta do obtížné situace, protože na naší straně je hrstka tučných šťavnatých cílů, zatímco protivník má na své straně stovky cílů, a je velice obtížné je všechny zlikvidovat."
Generál Hyten se domnívá, že Amerika v současnosti nemá "odolnou vesmírnou architekturu".
Odolná architektura by se podle něj skládala z levných sledovacích satelitů, které "mohou být sériově vyráběny a rychle umísťovány na oběžnou dráhu.
"Ministerstvo obrany USA je stále neuvěřitelně byrokratické a pomalé a byrokracie panující v Pentagonu je také naprosto brutální," poznamenal generál Hyten. Nespoléhejte se tedy na americké vojenské experty, kterým trvalo deset let, než vyprojektovali dosud nespuštěnou nezničitelnou vesmírnou síť.
Je tu ještě Elon Musk a jeho společnost SpaceX, která buduje na nízké oběžné dráze konstelaci telekomunikačních satelitů Starlink. Po dokončení bude tuto konstelaci tvořit asi 42 000 satelitů, které bude moci použít americká armáda, pokud by Čína rozdrtila, odchytila nebo sestřelila z oběžné dráhy americké vojenské prostředky.
Čína se samozřejmě může pokusit zničit i satelitní konstelaci Starlink.
Brandon Weichert se obává, že Peking plánuje "vesmírný Pearl Harbor."