NATO slíbilo, že bude bez ohledu na ruské námitky expandovat i nadále. Náměstek ruského ministra zahraničí Rjabkov konečně a po zbytečně dlouhém váhání objasnil, že paktu NATO nebude povoleno expandovat dále na východ. Avšak přesně tak, jak jsem předvídal, Washington toto varování nevyslyšel. Stoltenberg, loutka mocných a proto nezodpovědný za své činy, sdělila přední vojenské mocnosti, aby šla do háje. Vzdor námitkám Kremlu, aby se Ukrajina stala členem NATO,  Stoltenberg prohlásil: „Zda se Ukrajina připojí k paktu NATO je věcí členských zemí paktu NATO a jeho vedení, a Moskva do této věci nemá co mluvit“.

Bude teď Moskva předstírat, že toto sprosté odbytí neslyšela?

Stoltenberg jí to zřejmě nedovolí. Přidal totiž ještě tato vychloubačná slova: „Země NATO už teď provádějí výcvik ukrajinských jednotek a radí jim. Vedou s nimi společná cvičení a poskytují  jim vojenské dodávky i vojenskou technologii“.

Takže vše je jak Biden  a jeho ministr zahraničí řekli: „Ruské červené čáry nás nezajímají. Výjimečné Spojené státy mají své červené čáry a ne tyhle bezvýznamné ruské čmárance“.

Co teď tedy Kreml udělá? Vyskočí Lavrov z křesla a „opraví“ Rjabkova slova v tom smyslu, že Kreml přece může i nadále ignorovat realitu, jak to až dodneška činil? A co může vůbec dělat? Poté, co veden svoji proamerickou intelektuální  třídou, svými prozápadními atlanticistními integracionisty a svými CIA financovanými ruskými protestanty vložil svoji důvěru do západní demokracie, do jejího zdravého úsudku a do dialogu s ní, ocitl se nyní ve slepé uličce. Co učiní, aby se z ní dostal ven?

Svět překvapilo, když Rusové rázně zakročili v Sýrii a zabránili tak Američany naplánovanému svržení syrské vlády. Západ byl tehdy omráčen a byl to tehdy přesně ten čas, kdy Kreml mohl prosadit to své i v jiných otázkách, ale chyběla tam vize. Kreml se prostě obával, že na Západě by o něm někdo mohl nepěkně mluvit.

Vše, čeho tedy Kreml dosáhl, bylo, že prokázal svoji naivní víru ve vyhlašované hodnoty Západu, ve které Západ ovšem zcela jistě nevěří.

Tvrdím od počátku, že ruská zahraniční politika je chybná a že vede k nukleární válce. Nalézáme se v bodě, kdy se Rusko buď podvolí, nebo tím nejpřesvědčivějším způsobem dá najevo, že je rozhodnuto svoji nadřazenou sílu prokázat.

Cosi se stalo s lidskou inteligencí všude ve světě. Nad realitou převážil humbuk a nedůležité otázky se staly otázkami důležitými. Pravdě se fandí méně než iluzi a klamu. Za každou cenu se vyhněte realitě. Předstírejte a předstírejte.

Ti nejtotálnější hlupáci, kteří dnes tvoří vlády světa, nevidí, co přichází.

Zdroj: https://www.paulcraigroberts.org/2021/12/16/washington-spits-in-the-kremlins-eye/