Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Chtěl bych upozornit na to, že jméno Pánek není v české zahraniční politice neznámé. V roce 1965 byl prezentován v Československé televizi významný špion Michal Pánek, doktor Michal Pánek, který sloužil 17 let jako dvojitý agent na Západě a pak,  jak se tehdy říkalo, defektoval a nakonec zmizel někde v neznámu.

Činnost Šimona Pánka…

„Šimon Pánek od začátku snil a snažil se něco dělat pro budoucnost Československé a České republiky, která by byla zbavena všech možných pozůstatků minulých let,  a to nejenom období takzvané totality, ale i těch let předcházejících, včetně, řekněme, pervertovaného odkazu První republiky.

Byl jeden z prvních, který byl svědkem událostí v Rumunsku a pádu Ceaușesca, byl tehdy v kontaktu  s americkou televizí CNN a pak založil známou organizaci „Člověka v tísni“,  která skutečně působila v mnoha zemích světa, vydobyla si řekněme úctyhodné postavení. A také úctyhodný rozpočet na svoji činnost,“ přibližuje Zdeněk Zbořil.

Šimon Pánek na Hrad…

„Ale to co jste zmínil o jeho možnosti stát se kandidátem na prezidenta není ze světa snů. Doslova to řekl,  a já jsem to na vlastní slyší slyšel, Václav Havel, který když se ho ptali,  kdo by měl být jeho nástupcem,  upozornil na několik lidí z té studentské skupiny, ale zejména na Šimona Pánka,  jehož aktivit si vážil.

A k tomu taková hezká tečka za tím jeho případem.  Šimon Pánek byl jeden z prvních, z té řekněme občansko-aktivistické scény, se  kterým se setkal Petr Fiala hned po svém jmenování předsedou vlády. Sice jsme se nedozvěděli o čem spolu mluvili, ale když víme, že jsou otazníky kolem vztahů Hradu a předsedy vlády,  Hradu a ministra zahraničích věcí,  a vznikají nové a nové funkce, které instituci ministerstva zahraničních věcí zásadně proměňují, ať už je to  expert pro národní bezpečnost nebo ministři, kteří zřejmě budou mít blíž do Bruselu než do Sněmovní ulice a do Valdštejnského paláce, tak je možná i kandidatura Šimona Pánka,  nebo alespoň jeho nové významné postavení jako spolupracovníka vlády Petra Fialy. O té si můžeme myslet, že se ještě bude postupem doby proměňovat a bude hledat více odborníků, kteří mají třeba i kritizovatelnou pozici v rámci mezinárodních vztahů nejen v Evropě ale i mimo její hranice,“ dodává Zdeněk Zbořil.