V prosinci Řecko obnovilo své požadavky na Evropskou komisi, aby pomohla s financováním jejich rychle se rozšiřující pozemní zdi na hranicích s Tureckem. Jak během parlamentního zasedání vysvětlil ministr pro veřejný pořádek Takis Theodorikakos, existuje řada zemí, které jsou ochotny využívat migranty k vyvíjení politického tlaku na členský stát EU, a poukazuje na Bělorusko, které v poslední době posílá tisíce blízkovýchodních migrantů směrem ke svým regionálním rivalům, včetně Polska.

„Máme všechny důvody očekávat, že podobné hrozby budou pokračovat,“ potvrdil řecký ministr.

Výzva k financování přichází právě ve chvíli, kdy Řecko dokončilo nové rozšíření již existující hraniční zdi, která nyní zabírá zhruba 38 kilometrů. To je v porovnání s více než 500 kilometrů dlouhým hraničním plotem, který se od roku 2015 postupně stavěl na jižních hranicích Maďarska, trpasličí, přesto je turecko-řecká hranice poměrně krátká, jen asi 212 kilometrů dlouhá. Řecko také plánuje instalaci kamer na detekci tepla a sledovacího systému umocněného umělou inteligencí řízeným zpracováním obrazu. Jen pro zdůraznění důležitosti ochrany hranic zabránila řecká zeď od počátku roku 2021 více než 143 tisícům nelegálních přechodů, což oproti loňským údajům představuje nárůst o 45 procent.

Centristická vláda Kyriakose Mitsotakise se od roku 2019 pokouší napravit některé katastrofální politiky předchozí levicové vlády Syrizy, která zažila, jak miliony migrantů přistávaly na řeckých březích a přecházely přes pevninu, což vyústilo v bezprecedentní humanitární katastrofu na moři a na některých řeckých ostrovech a v roce 2015 také ve vlnu teroristických útoků na evropskou pevninu. Nevládní organizace na ochranu lidských práv obviňují současnou řeckou vládu z nelegálního vytlačování lodí s migranty a z posílání lidí zpět přes pozemní hranice, aniž by byly vyřizovány jejich žádosti o azyl, avšak od tvrdšího postoje nové vlády k přistěhovalectví se hlavní cíl nelegálních příchozích přesunul k italským břehům.

V říjnu tohoto roku podepsali ministři vnitra tuctu členských států EU dokument, v němž Brusel žádají o pomoc s financováním bariér chránících vnější hranice EU. Čtyřstránkový dokument společně podepsali zástupci Rakouska, Bulharska, Kypru, České republiky, Dánska, Estonska, Řecka, Maďarska, Litvy, Lotyšska, Polska a Slovenska. V dokumentu napsali, že „fyzické bariéry se zdají být účinným opatřením na ochranu hranic, které slouží zájmu celé EU, nejen členských států prvního příjezdu“.

Zvlášť hlasitě se Maďarsko snaží přesvědčit drtivou většinu lídrů EU, kteří jsou pro migraci, aby pomohli s financováním jejich výjimečně nákladné, a přitom jasně účinné hraniční bariéry, jejíž vybudování a údržba stála maďarskou vládu od roku 2015 přes 1,5 miliardy eur.

Evropská komise (EK) však smetla celou otázku financování bezpečnosti hranic ze stolu. Manfred Weber, vůdce Evropské lidové strany – největší politické frakce v Evropském parlamentu – v říjnu požádal Komisi o financování bariéry na polsko-běloruských hranicích, a přesto mluvčí Evropské komise Stefan De Keersmaecker prohlásil, že „Evropská unie už dlouho tvrdí, že nebude nabízet finanční prostředky na ostnaté dráty a bariéry na svých hranicích“.

De Keersmaecker pak jako zdůvodnění tohoto postoje vyrazil na objížďku do sentimentální a zavádějící hodiny dějepisu a podrobně popsal, jak se Evropa snažila strhnout zdi a ploty, jež rozdělovaly evropský kontinent.

Brusel si však historické události běžně spojuje se současnými politickými krizemi, které nemají téměř nic společného, aby prosadil požadovanou agendu.

Místo financování řešení, u nichž se empiricky prokázalo, že jsou účinná, navíc EU posílá peníze na placebo, jako je projekt Info-migrant, internetová stránka, jejímž posláním je „poskytovat migrantům spolehlivé, ověřené, objektivní a vyvážené zprávy a informace o zemích, které opustili, o zemích, kterými cestují, a o zemích, do nichž směřují“.

Netřeba dodávat, že nejnovější zprávy týkající se stavby řecké hraniční zdi jsou již na webových stránkách a zajišťují, aby nelegální migranti měli k dispozici aktuální informační balíček o tom, jak se vyhnout jakýmkoli překážkám, které by měly být údajně jejich úspěšnou cestou do Evropy.

Kromě Evropské unie internetové stránky spolufinancují němečtí a francouzští provozovatelé veřejnoprávního vysílání.

Web vedle dalších šokujících nejednoznačných prohlášení podporujících migraci tvrdí, že „v jedné myšlence však panuje shoda: migranti potřebují ověřené a vyvážené informace, k nimž se během cesty často obtížně dostávají“.

Není jasné, na čem jsou tvrzení o takovém „konsensu“ založena, ale zacházení s masami neprověřených lidí ze světových konfliktů a zón sužovaných chudobou, jako je tomu u standardních cestujících, migrační krizi jen zhorší, místo aby ji vyřešilo. Mezitím se ignoruje „konsenzus“, k němuž dospěla desítka evropských signatářů stojících za dopisem s prosbou o další bariérové financování, a země, které levicovou vizi EU o otevřené pohraniční Evropě odmítají, jsou nadále stigmatizovány a trestány.